Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v srpnu 2015
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v srpnu 2015

Ilustrační foto - kometa C/2007 W1 (Boattini) zobrazená na snímku od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Ani poslední letní měsíc pro obyvatele nad rovníkem, srpen, se co do nově nalezených komet příliš nepředvedl. Objeveny byly stejně jako v červnu celkem 4 nové vlasatice. Díky dvěma dalším kometám, které byly pozorovány již ve druhém návratu a dostaly tak číslo do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet, byl však srpen v kategorii součtu objevených a znovuobjevených komet nejúspěšnějším z letních měsíců. O jaké nové či staronové komety se jedná? A bude některá z nich viditelná vizuálně? O tom si můžete přečíst zde.

Obě poloviny osmého kalendářního měsíce si rozdělily počet nově nalezených komet rovnoměrně. Dvě z nich byly objeveny v první půlce srpna, další dvě pak v jeho druhé půli. Názvy, které tyto komety nesou, jsou různorodé. Jednu kometu nalezl přístroj SWAN a to samé se podařilo i dalekohledu PanSTARRS. Zabodovali ale také Jim Scotti z observatoře Spacewatch a Eduardo Pimentel ze SONEARu. Pro druhého jmenovaného to je jeho vůbec první objevená kometa. Na znovuobjeveních se zapracovalo v první polovině srpna. Činila se maďarská observatoř Konkoly a u díla nechyběl ani již zmíněný teleskop PanSTARRS.

Ve svém druhém návratu byla zpozorována slabá krátkoperiodická kometa P/2007 V2 (Hill). Stalo se tak poprvé díky Krisztianu Sárneczkymu a Adamu Sodórovi z observatoře Konkoly. Pozorovatelé ji našli 8. srpna při jasnosti 19,6 mag. Kometa obdržela provizorní označení P/2015 P1 a poté i definitivní označení s číslem 326 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet - 326P/Hill. Co se aktuálního návratu komety týče, tak perihelem prolétne letos 22. října, a to 2,78 AU od Slunce. Nejjasnější je už někdy v těchto dnech, má však jasnost pouze okolo 19 mag, vizuálně tedy viditelná není a vzhledem k očekávanému slábnutí už velice pravděpodobně ani nebude.

Další znovuobjevenou kometou je P/2002 Q1 (Van Ness). O této kometě se šířily zvěsti týkající se zániku poté, co v předchozím návratu v roce 2009 nebyla zpozorována. Dohady nicméně vyvrátil dalekohled PanSTARRS, který kometu nalezl 6. srpna při jasnosti 19,9 mag. O čtyři dny později pozorování potvrdila i observatoř Konkoly, jež určila jasnost na 19,5 mag. Kometa tak dostala nejprve dočasné označení P/2015 P2 a následně i číslo 327 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet. Její finální označení je tak 327P/Van Ness. Kometa bude v přísluní 12. prosince letošního roku, to bude 1,56 AU daleko od Slunce. Nejjasnější bude přibližně o měsíc dříve, její jasnost však nebude vyšší než 17 mag, takže ve vizuálním dosahu nepočítejme ani s tímto objektem.

Asi nejzajímavější srpnový kometární objekt našel Michael Mattiazzo na konci první poloviny srpna na snímcích z přístroje SWAN ze třetího dne v měsíci. Jasnost objektu nebyla udána, kometa ale byla následně několikrát potvrzena vizuálně i ze Země s jasností poblíž 11 mag. Kometa dostala označení C/2015 P3 (SWAN). Naneštěstí se ukázalo, že kometa byla toho času v maximu jasnosti. Rychle navíc přeletěla na jižní oblohu, takže od nás byla příležitost ji sledovat doslova jen několik dnů. Nyní se nachází hluboko v jižním souhvězdí Vlka (Lup) a patrně již zeslábla z vizuálního dosahu. Pro doplnění, toto těleso bylo nejblíže Slunci letos 27. července, a to přibližně 0,72 AU daleko.

Všechny další v srpnu nalezené komety jsou krátkoperiodické. Stejně jako například P/2015 P4 (PanSTARRS). Ta byla objevena 14. srpna při jasnosti 21,1 mag slavným havajským dalekohledem. V perihelu se octne až 19. ledna 2016, a to zhruba 2,53 AU od Slunce. Nejjasnější ovšem bude už letos v říjnu. Nezjasní přitom ale na více než 20 mag, takže vizuálně tuto kometu zajisté nespatříme.

Další kometu objevil 18. srpna Jim Scotti z observatoře Spacewatch. Jasnost měla v tom čase 18,9 mag a označení dostala P/2015 Q1 (Scotti). V přísluní byla kometa 1,75 AU daleko od Slunce, stalo se tak letos 9. září. Zajímavé je to, že i přes tuhle skutečnost dále zjasňuje a podle efemerid by se tak mělo dít až do listopadu. Tehdy se její zjasňování zastaví na hodnotě blízké 17 mag, což na vizuální viditelnost nestačí.

Velký úspěch zaznamenal Eduardo Pimentel z observatoře SONEAR, jenž objevil svou první kometu v životě. Tato kometa, objevená 24. srpna při jasnosti 18,8 mag a označená P/2015 Q2 (Pimentel), je zároveň čtvrtou nalezenou kometou pro tuto observatoř. Jedna nese přímo název této observatoře a dvě následující jméno dalšího tamního pozorovatele, Cristovaa Jacquese. Zajímavá je i skutečnost, že kometa P/2015 Q2 (Pimentel) se stane první z komet objevených na půdě této observatoře, která nebude pozorovatelná vizuálně. C/2014 E2 (Jacques) dosáhla loni v létě 6 mag, C/2015 F4 (Jacques) letos v létě 10 mag a C/2014 A4 (SONEAR) bude mít v maximu jasnosti na konci letošního roku 14 mag. To P/2015 Q2 (Pimentel) dosáhla v první polovině září 17 mag, jenže již od té doby slábne a její slábnutí bude pokračovat. Pro doplnění, kometa byla nejblíže Slunci 10. září letošního roku, a to nějakých 1,82 AU daleko.




O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »