Související stránky k článku Pět planet na úsvitové obloze ... a zúčastní se i Měsíc
Po opakovaných aplikacích gravitačních aspektů (deskriptorů, derivátů) gravitačního
pole na nejrůznější struktury na Zemi i na Měsíci přichází tým českých vědců poprvé na
světě s jejich použitím pro Mars. Až neuvěřitelnou aplikací je test možného výskytu
uhlovodíků (populárně chápaných především jako „ropa“) zejména v nížinách
hypotetického severního paleo-oceánu Marsu. Článek publikovaný v časopise IJA má
světové prvenství ve způsobu, jakým se vyslovuje k tolik diskutovanému tématu
o možném životu na Marsu.
Planeta Mars se 22. 5. 2016 ve 13 hodin SELČ ocitá v opozici se Sluncem. Termínem opozice astronomové označují situaci, kdy se planeta na obloze nachází naproti Slunci a díky tomu je pozorovatelná po celou noc. Mars vychází ve 21 hodin na jihovýchodě, vrcholí o půlnoci (okolo jedné hodiny SELČ) ve výšce 18° nad jihem a do rána se přesouvá k jihozápadu. Pod obzor se zanoří za rozbřesku v 5 hodin SELČ.
Venuše u Regula.Autor: Martin GembecVe středu 3. října 2012 došlo na ranní obloze k poměrně vzácnému nebeskému sektání jasné planety Venuše s výraznou hvězdou Regulus v pomyslném srdci souhvězdí Lva. Obě tělesa sice dělila propastná vzdálenost asi 77 světelných let, ale na obloze se objekty nacházely jen asi 0,17° daleko od sebe. Pro představu je to přibližně třetina úhlového průměru měsíčního úplňku. Při pohledu okem se zdálo, jakoby byl u Venuše jakýsi její slabší duch... Do redakce dorazilo několik pěkných záběrů této neobvyklé konjunkce. Autorům za snímky děkujeme.
Aktualizováno: 10. října 2012, 19:47 SELČ.
Filmová sekvencia snímok z kozmickej sondy Cassini (spoločnosti NASA) zachytáva prelet medzi planétou Saturn a jej systémom prstencov z 26. apríla 2017. Film obsahuje jednu hodinu pozorovania – ako sa kozmická sonda posúva na juh ponad Saturnom. Začiatok ukazuje pohľad na vír na severnom póle planéty, a potom postupuje za vonkajšiu hranicu prúdu šesťuholníkového tvaru a pokračuje ďalej.
V roce 1994 narazila kometa Shoemaker-Levy 9 do Jupiteru, který ji krátce předtím zachytil (a jeho gravitace následně roztrhala). Událost plnila přední stránky novin, protože šlo o první přímé pozorování mimozemské srážky objektů Sluneční soustavy. Náraz byl tak silný, že zanechal skrvny, které přetrvaly několik měsíců a byly patrnější než Velká rudá skvrna na Jupiteru.
Mapa oblohy 6. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 4. 2. do 10. 2.
Měsíc před novem bude viditelný nad ránem. V první polovině pokračuje dobrá viditelnost planety Jupiter a ráno Saturnu. Večer je vidět Merkur a koncem týdne začnou přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. února v 18:00 SEČ.
Pokud nahlédneme do české astronomické literatury, astronomických e-zinů nebo tištěných časopisů posledních let, setkáme se u psaní termínu „Sluneční soustava“ s velkou nejednotností (mám na mysli naší Sluneční soustavu, tj. seskupení těles vázaných gravitací ke Slunci). Převažuje sice psaní naší Sluneční soustavy s malým písmenem „s“ na začátku, zhruba třetina zdrojů ovšem preferuje psaní s velkým „S“. Co je tedy správně?
Chris Hadfield s dalekohledem Celestron v modulu DestinyAutor: NASA/CSA V lednu 2013 uvedli astronauti na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS do provozu nový kosmický dalekohled. Nebude však sloužit k pozorování hvězd, ale ke sledování zemského povrchu a k pořizování snímků vybraných oblastí na zeměkouli za účelem analýzy přírodních katastrof a výzkumu životního prostředí. Na fotografii v úvodu článku je kanadský astronaut Chris Hadfield společně s nainstalovaným upraveným dalekohledem Celestron.
Gravitační pole přináší o objektech informace, které jsou často skryty přímému pozorování. Po úspěšné aplikaci aspektů (derivátů) gravitačního pole na nejrůznější struktury na Zemi i na Měsíci přichází tým Jaroslava Klokočníka z ASU s přehledem zajímavostí s praktickými geologickými a geofyzikálními aplikacemi na Marsu. Týkají se nejen celé planety jako kosmického tělesa, ale konkrétně i hypotetického paleo-oceánu na severní polokouli Marsu, sopečné zóny Tharsis, Údolí Marineru, maskonu v Isidis Planitia nebo impaktní pánve Hellas. Až neuvěřitelnou aplikací je test možného výskytu uhlovodíků (lidově chápaných především jako „ropa“).
Red sprites (Červení skřítci) jsou krátké optické emise v mezosféře. Jejich vznik je spjatý s intenzivním troposférickým bleskem typu CG+ nebo IC (blesk s kladným nábojem nebo mezimračný blesk). Skupina Red sprites, v kterých se objevují sprites v rychlém sledu za sebou, některé s výrazným bočním posunutím jeden od druhého, se označuje jako úkaz (skupina) tanečních Red sprites. Pro tyto skupiny je typické postupně se objevující sprites bez výrazného pohybu v lineárním směru. Příčina vzniku je zřejmě v sekvenci více výbojů ze zdrojového troposférického blesku, ale je zde také možnost, že vše způsobí jeden velký CG+ blesk, který čerpá náboj z dalších a dalších částí bouřkového oblaku. Občas tato skupina Red sprites vypadá, jako by cestovala po přímce mezosférou nad bouřkovým systémem. Pravda je, že vzniká podobně jako tančící Red sprites. Lineární uspořádání emisí skřítků pravděpodobně sleduje kanál zdrojového blesku v bouřkovém oblaku.
Venuše u Regula na začátku října 2012 - ikonka. Data: StellariumMožná to zažíváte právě v těchto dnech. Vstáváte,
venku lehce svítá. Nad jihem poblikává jasná hvězda Sirius. Zima na krku. Rána jsou chladná, ale když
se vyjasní, naskýtají se úchvatné pohledy na svítající oblohu. Vysoko na ní září Jupiter a nad východem
ještě jasnější Venuše.
Saturn.Autor: NASA
Planeta Saturn prošla v letošním roce opozicí již 28. dubna dopoledne. Přesto se pohledem na prstencem ozdobenou planetu na večerní obloze budeme těšit i po několik dalších měsíců. A právě v červnu, za nejkratších nocí, bude planeta Saturn jedním z mála objektů, které budeme mít možnost velice dobře sledovat na pozdně večerním, ne zcela temném nebi.
Pomocí radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se týmu astronomů podařilo poprvé přímo změřit rychlost větru ve středních vrstvách atmosféry planety Jupiter. Na základě studia chemických pozůstatků po dopadu komety do atmosféry planety na začátku 90. let 20. století vědci zjistili, že se v této vrstvě atmosféry Jupiteru vyskytuje extrémně silné proudění, jehož rychlost v blízkosti pólů dosahuje až 1 450 km za hodinu. Ve Sluneční soustavě se tak jedná o zcela unikátní extrémní meteorologický systém.
Severní pól Merkuru s vyznačeným výskytem vodního leduAutor: NASA Nová pozorování, která uskutečnila kosmická sonda NASA s názvem MESSENGER, poskytla přesvědčivou podporu pro dlouho navrhovanou hypotézu, že se na planetě Merkur může vyskytovat voda v podobě ledu a další zmrzlé těkavé látky v oblastech, které jsou trvale ponořeny do stínu, tj. na dně kráterů v polárních oblastech.
Naše Slunce je asi zloděj. Před více než čtyřmi miliardami roků zřejmě odcizilo stovky ledových miniplanet cizí hvězdě, která procházela v jeho blízkosti – a podivná planetoida Sedna o průměru zhruba 1000 km byla mezi nimi. Její extrémně eliptická dráha ji zavádí do vzdálenosti 200krát větší než je vzdálenost planety Neptun od Slunce, s dobou oběhu 11 400 roků.
Van Allenovy radiační pásy ZeměAutor: NASA/Van Allen Probes/Goddard Space Flight CenterVědci NASA objevili ještě jeden – třetí, doposud nepozorovaný – radiační pás obklopující Zemi. Jeho původ zatím nebyl uspokojivě vysvětlen. Nový radiační pás byl objeven na základě dat z dvojice družic s názvem Van Allen Probe, které byly do kosmu vypuštěny v srpnu minulého roku. „Nevíme, zda se jedná o trvalý či krátkodobý jev. Příroda nás stále ještě překvapuje.“
Při sledování rychlosti rotace rudé planety využili planetární vědci experiment RISE (Rotation and Interior Structure Experiment) na palubě sondy InSight. Zjistili, že rotace planety se zrychluje přibližně o čtyři tisíciny úhlové vteřiny za rok – což odpovídá zkrácení délky marťanského dne o zlomek milisekundy za rok.
Rok 2015 byl bezesporu jeden z nejlepších za posledních pět let, kdy jsou nadoblačné blesky (TLE) systematicky pozorovatelné z ČR. TLE sezónu, podobně jako v roce 2014, zahájil vzácný Elves. Tentokrát nad Polskem v noci 27. dubna. Poslední úkazem byla skupina tančících Red sprites a Sprites halo z MCS bouře dne 3. října nad Jaderským mořem. Celkem se podařilo zachytit 282 TLE z 34 většinou MCS nebo MCC bouří v rozmezí vzdálenost 125-616km. Z celkového počtu bouří jsem vybral patnáct, které byly zajímavé jak vysokou aktivitou, vzácnými úkazy nebo blízkostí samotných Red sprites. Co mě na letošní sezoně nejvíc zaujalo, byl vysoký počet ukázkových Sprites hal. Hala z 13. května byly navíc zcela exotické a hodně unikátní. Vyjímečná byla na počátku srpna bouře nad Slezskem. Severní ze dvou aktivních bouřkových jader vytvořila Jet a to nejběžnější typ Blue starter.
ČAM 2012.07: Venuša pred a po prechode (Pavol Rapavý)
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2012 obdržel snímek
"Venuša pred a po prechode", jehož autorem je Pavol Rapavý z Rimavské Soboty.
Byl týden jako téměř každý jiný. A přeci se od jiných trochu lišil. Na hvězdárnách, nad klávesnicemi počítačů i v dílnách se astronomové a lovci zajímavých úkazů na jeden připravovali. Čekal je jev, který nebude ze Země pozorovatelný více než 100 dalších let - přechod Venuše před slunečním diskem. Kromě výběru pozorovacích stanovišť, prohlížení hvězdných map i počítačových planetárií, posledních vychytávek na astronomických montážích a výběru nejvhodnějšího fotoaparátu se v tomto týdnu stále ještě nic nedělo. A přeci ....
Legeia Mare - jezero kapalných uhlovodíků na měsíci TitanLidstvo již vyslalo přistávací moduly a pojízdné laboratoře na Měsíc a na planetu Mars. Nyní vědci říkají, že již je čas uskutečnit přistání na Titanu. Vzhledem k charakteru povrchu doporučují v tomto případě vyslání malé loďky. Tato na první pohled fantastická představa se už brzy může stát realitou. Alespoň si to myslí inženýři, kteří následující návrhy předložili 27. září 2012 na kongresu European Planetary Science Congress.
