Související stránky k článku Pozvánka - Současná česká astrofotografie
Vědeckému týmu vedenému Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR se jako prvnímu na světě podařilo zaznamenat ultrafialové spektrum meteoru ze stratosféry a provést jeho prvkovou analýzu pomocí unikátního výpočetního softwaru. Tento technologický milník představuje významný krok ve vývoji českých hyperspektrálních kamer pro satelitní sítě CubeSatů určených ke sledování meteorů, návratů kosmických lodí, blesků a dalších světelných jevů v atmosféře Země. Standardní astronomické sítě pro sledování meteorů jsou pevně ukotveny na Zemi. Na světě jich funguje celá řada a čeští astronomové z Hvězdárny Valašské Meziříčí, kteří poskytují misím vedeným Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského pozemní podporu, dokonce nedávno instalovali své kamery na Evropské jižní observatoři.
Již druhou nemocnici v České republice navštívila astronomická výstava Vesmír blíže lidem, uspořádaná k 60. výročí založení Evropské jižní observatoře (ESO). Výstava zachycuje na deseti panelech několik velkých teleskopů této instituce, včetně astronomických objektů, pozorovatelných z jižní polokoule.
Erupce slunečních filamentů jsou považovány za základ výronů hmoty do koróny, známých jako CME, které mohou ovlivňovat i kosmické počasí v okolí Země. Tyto erupce však ne vždy skončí úspěšným výronem hmoty do meziplanetárního prostoru. Nová studie ukazuje, že za „neúspěšnými erupcemi“ filamentů stojí jemná rovnováha mezi magnetickými silami a gravitací – a že jejich následné kmitání může být klíčem k pochopení dynamiky sluneční koróny.
Na hvězdárně a planetáriu v Jindřichově Hradci proběhla v červenci vernisáž astronomických fotografií slovenského fotografa Ondreje Králika. V příjemném duchu nám Ondrej prezentoval všechny vystavené fotografie. Při občerstvení probíhaly neformální debaty a celá akce byla zakončena přednáškou "Co na obloze (ne)vidíme?".
Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky. Hvězdárna ve Valašském Meziříčí spolu s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s Hvězdárnou Františka Krejčího v Karlových Varech vytvořily konsorcium zabývající se pozorování meteorů pomocí vlastní sítě spektrografů, radarů a monitorů ionosféry a také studiem plazmatu meteorů v laboratorních podmínkách. Ve spolupráci s Ústavem fyziky plazmatu AV ČR vytvoříme tento rok padající hvězdu pomocí nejvýkonnějšího terawattového laseru ve střední Evropě, pražského Asterixu. Možná bude podobná jasnému maďarskému bolidu. Ale o tom snad někdy příště. Nyní se vydejme pátrat po jeho tajemství. Co všechno lze odhalit na dálku z pohodlí českých hvězdáren?
V pátek 10. dubna 2020 od 18 hodin se v DDM ALFA odl. pracoviště DELTA na Gorkého ulici 2658 v Pardubicích uskuteční vernisáž výstavy pardubického fotografa Petra Horálka s názvem „(Více jak) dvacetkrát v NASA“. V rámci vernisáže zazní autorova stejnojmenná přednáška o nejrůznějších zajímavostech souvisejících s oceněnými obrázky, které uspěly v prestižním výběru Astronomického snímku dne NASA. Výstava bude k vidění až do konce května 2020.
Srážka sondy DART s měsíčkem Dimorphos byla historickým experimentem planetární obrany. Cílem bylo otestovat, jak se změní oběžná doba tohoto tělesa. Nová studie, na níž se podílel i Petr Pravec z ASU ukazuje, že její dopady sahají ještě dál, než se čekalo – neovlivnila totiž jen oběžnou dráhu měsíčku, ale dokonce i rotaci samotného mateřského tělesa Didymos. Jak je to možné?
Vážení přátelé astronomické fotografie, srdečně vás zveme na neformální setkání nadšenců do astrofotografie, které se uskuteční v sobotu 31. května 2025 v Kulturním domě Manětín. Akci pořádá Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s městem Manětín a jedná se již o druhé setkání tohoto druhu, které nabízí jedinečnou příležitost poznat se osobně, sdílet zkušenosti a vzájemně se obohatit o nové poznatky.
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.
V úterý 4. června proběhla vernisáž výstavy Obloha v atriu Gymnázia Františka Křižíka. Na výstavě je k vidění okolo 80 fotografií hvězdné oblohy, galaxií, polárních září, halových jevů, duh a dalších jevů. Své fotografie zde představuje několik fotografů - Václav Uhlíř, Libor Šmíd, Pavel Pech, Josef Jíra, Jan Hosnedl a další.
Erupce, nejenergetičtější projevy sluneční aktivity, již řadu let nejsou jen doménou sluneční fyziky. Před více než dekádou byly tyto jevy přesvědčivě prokázány též na jiných osamocených hvězdách chladných spektrálních typů na hlavní posloupnosti. Ale co více, jejich odvozené energie o mnoho řádů přesahovaly energie erupcí slunečních. Jenže právě výpočet celkové energie hvězdné erupce je založen na předpokladech, které nemusejí v realitě vůbec nastávat. Petr Heinzel s kolegy z Polska navrhuje vylepšenou metodu pro hodnocení parametrů hvězdných erupcí.
V pondělí 17. března 2025 oslavil český Discord server AstroConnect dva roky od svého založení. Tento online prostor vznikl s cílem propojit nadšence do astronomie, kosmonautiky a vesmíru jako takového. Mnoho z nich totiž nemá ve svém okolí hvězdárnu nebo planetárium, kde by mohli svůj zájem sdílet a rozvíjet s ostatními, a právě proto byl AstroConnect před dvěma lety vytvořen. Česká astronomická společnost tento server od počátku velmi podporuje a je ráda, že jeho správci navíc pomáhají s šířením informací na sociálních sítích, jako je například Instagram.
Titulek článku věstí novou konspirační teorii. Šedesát let nám tají, jak to bylo se vznikem života! Kdo? Vláda? NASA? Vědci v tajných laboratořích? Tak to není. Přes šedesát let nám ale skutečně unikala závažná skutečnost spojená s nejslavnějším experimentem, který se jako první pokusil odpovědět na otázku, zda za podmínek předpokládaných na samém počátku existence naší planety, mohly vzniknout základní stavební kameny života. Čeští vědci spolu s francouzskými kolegy oblékli slavný Millerův experiment do nových šatů a zjistili, že v reakční soustavě musí vznikat základní jednotky genetického kódu. Ingrediencí jsou pouze jednoduché a ve vesmíru všudypřítomné chemikálie, čpavek a oxid uhelnatý. Na povrchu obyčejného jílu při dopadu rázové vlny způsobené asteroidem či za přispění blesků vznikají životodárné molekuly, které se možná velmi záhy nebo také až za miliony let spojily do první fungující živoucí struktury, pravděpodobně molekuly ribonukleové kyseliny (RNA).
V sobotu 23. března 2019 se v příjemné atmosféře společenského klubu mokerské knihovny odehrálo vyhodnocení mezinárodní soutěže „Pohlednice z mého vesmíru“, kterou spolupořádala Česká astronomická společnost. Na 50 návštěvníků, mnohdy autorů vítězných snímků, docestovalo v některých případech až z dalekých slovenských měst. Absolutním vítězem se stal Pavol Kostolný s originálním kompozitním snímkem lednového zatmění Mésíce nazvaným „Mesiačný servis“. Celkem si nějaké ocenění odneslo přes 40 účastníků fotografické soutěže, a to v šesti různých kategoriích.
Pavel Spurný a Jiří Borovička z Oddělení meziplanetární hmoty ASU detailně studovali výjimečný případ meteoru ze známého roje Geminid. Tento konkrétní bolid vstoupil do zemské atmosféry rychlostí přes 35 km/s, pronikl výrazně hlouběji než jakýkoli jiný dosud dobře zdokumentovaný meteor patřící k tomuto meteorickému roji a částečně přežil až k dopadu na zemský povrch. Srovnání s jinými exempláři ukazuje, že jde o skutečně výjimečnou událost zaznamenanou objektivními pozorováními.
Kde se nejlépe pozorují hvězdy, mlhoviny a celý vesmír? Jednoduchá, drobet naivní, ale celkem výstižná odpověď může být: „No tam, kde je kolem pěkná tma a čistý průzračný vzduch, ne?“ Další může být postavená na nadmořské výšce, vlhkosti vzduchu, množství prachu v atmosféře a světlech kolem, co se na tom všem rozptylují. No a pak je ještě třetí – a možná nejlepší varianta odpovědi – na Kolonickém sedle. Tam, kde stojí Astronomické observatórium na Kolonickom sedle, pobočka instituce s názvem Vihorlatská hvezdáreň v Humennom.
Na 20 panelech 2x2 metry najdete pohledy do objektů vzdáleného vesmíru, získané největšími teleskopy světa. Výstava bude od 26. do 30. června 2017 umístěna na Palachově náměstí v Praze, před Rudolfinem, jako součást programu mezinárodní astronomické události: Evropského Týdne Astronomie a Kosmických Věd EWASS 2017.
Některé partie vývoje vesmíru jsou stále opředeny celou řadou otázek. Tak například pozorujeme velmi hmotné velmi staré galaxie, tzv. modrá monstra, v nichž se zřejmě nachází výrazně méně prachu, než by odpovídalo předpokládanému kosmickému vývoji. Na tuto problematiku se zaměřil tým vědců s návrhem modelu, který by nízké zastoupení prachu přirozeně vysvětlil. Mezi nimi i Santiago Jiménez z Oddělení galaxií ASU.
Office of Astronomy for Education (OAE, kancelář pro astronomii ve vzdělávání) Mezinárodní astronomické unie pořádá třetí ročník soutěže pro astrofotografy. Vítězové soutěže dostanou odměnu a jejich obrázky budou zařazeny do volných zdrojů pro vzdělávací účely. Uzávěrka soutěže je 30.6. (https://astro4edu.org/oae-astrophoto-contest-2023/).
V termíne 25. 3. 2017 sa konala v Púchove vernisáž výstavy fotografií s astronomickou tematikou. Fotografie od nadaných fotografov zo Slovenska aj Českej republiky sú inštalované vo vestibule Divadla Púchov. Jedinečnú výstavu 106 astrofotografií si môžete ešte pozrieť do 9. 4. 2017. Potom bude výstava dostupná všetkým záujemcom o vystavenie. Ak byste tedy potom mali o výstavu záujem (alebo zakúpenie fotografií), neváhajte a kontaktujte nás.
