Když se řekne Saturn V, tak si asi každý člověk, který je alespoň trochu znalý v kosmonautice a její technice představí raketu, co dostala lidstvo na Měsíc. Kdo se ale o vznik této rakety zasloužil? Jaké bylo pozadí jejího vývoje? Jakou hrála roli pro budoucí vývoj kosmonautiky? To vše se dozvíte v tomto článku, takže čtěte dál!
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 12. do 18. 12. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět v druhé polovině noci a dopoledne. Večer jsou vidět okem Jupiter, Saturn a Mars a s dalekohledem i Uran a Neptun. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Nastává maximum meteorického roje Geminidy. Mise Artemis I skončila. Kosmická loď Orion přistála v neděli 11. 12. Otevírá se tím nová éra dobývání Měsíce. K němu se má v budoucnu v rámci mise Dear Moon vydat i Čech Yemi. Evropská raketa Ariane 5 má vynést revolučně vylepšenou verzi geostacionární družice Meteosat. Před 50 lety se naposledy dotýkal povrchu Měsíce Gene Cernan z Apolla 17. Před 60 lety úspěšně zkoumal Venuši Mariner 2.
Z nové studie vyplývá, že se kolem mladého Měsíce vytvořila atmosféra, a to v období před 3 až 4 miliardami roků, kdy intenzivní vulkanické erupce chrlily plyny nad okolní povrch rychleji, než stačily unikat do okolního vesmíru. Výzkum ukázal, že vyvěrající magma obsahovalo mnohem větší množství plynů, než se dříve předpokládalo. Studie podporovaná NASA's Solar System Exploration Research Virtual Institute byla publikována v Earth and Planetary Science Letters.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 3. do 17. 3. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze, kde můžeme pomalu vyhlížet také Merkur, i když více zaujme jasný Jupiter. Aktivita Slunce byla dočasně nižší. Pozorujeme zvířetníkové světlo a kometu 12P/Pons-Brooks. SpaceX směřuje k třetímu testu obří rakety SuperHeavy s lodí Starship. Na ISS došlo k předání symbolického klíče od stanice. Před 90 lety se narodil známý americký astronaut Gene Cernan, který stál zatím jako poslední člověk na povrchu Měsíce.
V pondělí 17. března 2025 oslavil český Discord server AstroConnect dva roky od svého založení. Tento online prostor vznikl s cílem propojit nadšence do astronomie, kosmonautiky a vesmíru jako takového. Mnoho z nich totiž nemá ve svém okolí hvězdárnu nebo planetárium, kde by mohli svůj zájem sdílet a rozvíjet s ostatními, a právě proto byl AstroConnect před dvěma lety vytvořen. Česká astronomická společnost tento server od počátku velmi podporuje a je ráda, že jeho správci navíc pomáhají s šířením informací na sociálních sítích, jako je například Instagram.
Na Měsíci existuje voda. Samozřejmě pod povrchem. A to nikoli jen vázaná v minerálech nebo zachycená v hlubokém stínu kráterů, ale i ve formě vodního ledu v měsíčním regolitu, hlavně v blízkosti pólů a dokonce i jako podzemní jezera. Nová studie českých vědců přináší důkazy o výrazných rozdílech mezi polárními a nepolárními oblastmi Měsíce a identifikuje konkrétní místa, kde je pro výskyt vody větší pravděpodobnost.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 11. do 13. 11. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastane jeho úplné zatmění, které u nás nebude pozorovatelné. Večer je vidět Saturn a Jupiter, později v noci také Mars. Aktivita Slunce je nízká, možná se zvýší s natočením nových skvrn. Raketa SLS je opět na startovní rampě. Z té vedlejší odstartoval v uplynulém týdnu Falcon Heavy. K ISS míří nákladní loď Cygnus. Před 450 lety byla pozorována supernova v Kasiopeji.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 12. do 11. 12. 2022. Měsíc bude v úplňku a zakryje Uran a Mars. Jupiter a Saturn jsou večer poblíž jihu. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Kosmická loď Orion se vrací k Zemi. Na čínské kosmické stanici proběhla výměna posádek. Startuje evropská meteorologická družice třetí generace. Před 50 lety startovala k Měsíci poslední mise Apollo 17. Česká astronomická společnost slaví 105 let existence.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 1. do 16. 1. 2022. Měsíc je večer vysoko na obloze a mění fázi od čtvrti k úplňku. Venuše prošla dolní konjunkcí se Sluncem a objeví se jako jitřenka. Večer můžeme pozorovat přiblížení Merkuru a Saturnu, které z větší výšky nad obzorem sleduje Jupiter. Ráno je vidět slabý Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dalekohled JWST byl kompletně složen. Nyní jej čeká chlazení, nastavení zrcadel a testy. Do vesmíru má v rámci mise Transporter-3 startovat i česká družice VZLUSat-2. Před 115 lety se narodil významný raketový konstruktér Sergej Koroljov.
V úterý 23. července tomu bylo 25 let od zážehu motorů raketoplánu Columbia, v jehož nákladovém prostoru se nacházela rentgenová observatoř Chandra - jeden z nejvýznamnějších kosmických dalekohledů se vydal na svou misi. Teleskop navzdory předpokládané aktivní životnosti, která byla původně odhadována na 5 let, pracuje od roku 1999 až dodnes. Již celé čtvrtstoletí nám posílá vědecky velmi cenná data, jež jsou základem mnoha důležitých objevů. V tomto článku si misi legendární observatoře Chandra připomeneme.
V těchto letech probíhá sérii zákrytů otevřené hvězdokupy Plejády Měsícem. V pondělí 23. 6. 2025 ráno dostaneme další příležitost úkaz spatřit. Vzhledem k velkým úhlovým rozměrům obou objektů lze vše vidět i okem bez dalekohledu.
Přehled událostí na obloze od 6. 10. do 12. 11. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Saturn je večer jen nízko nad jihozápadem. Ráno je naopak nízko Venuše a stále výše už vystupuje Mars. Objeví se též Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. 6. listopadu projde Měsíc před hvězdou Aldebaran v Býku. Zákryt nastává nad ránem. Na 11. listopad je v plánu statický zážeh rakety Falcon 9 v rámci tajné mise s kódovým označením Zuma.
Částečné zatmění Měsíce, meteorické roje, defilé planet, superúplněk, částečné zatmění Slunce a Mars v opozici se Sluncem, a tedy v dobrých pozorovacích podmínkách ... to bude rok 2022 na obloze. Máme se na co těšit. Od března do konce května se předvedou všechny planety v sérii vzájemných konjunkcí a setkání s Měsícem a ve druhé polovině roku začne noční obloze kralovat Mars, který počátkem prosince dosáhne opozice a ve spolupráci s Měsícem předvede mimořádnou podívanou. Nejnápadnějším úkazem vůbec bude říjnové zatmění Slunce.
Přehled událostí na obloze od 11. 3. do 17. 3. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars a Uran. Ráno je nejvýše Jupiter a Saturn, Venuše už je jen velmi nízko nad obzorem. Kometa Iwamoto je na pomezí Vozky a Persea. Společné úsilí SpaceX a NASA vedlo k úspěšnému letu lodi Crew Dragon. Chystá se start kosmické lodi Sojuz MS-12 s třemi kosmonauty k ISS. Před 140 lety se narodil Albert Einstein a před 120 lety objevil W. Pickering měsíček Saturnu Phoebe.
Dne 12. dubna 2021 uplyne 60 let od okamžiku, kdy lidé zpřetrhali okovy pozemské gravitace a člověk poprvé vzlétl do vesmíru. Přestože od té doby vzlétli do kosmu lidé více než tisíckrát, zůstane Jurij Alexejevič Gagarin navždy tím prvním, který nás do něj pozval. K významenému výročí startu prvního člověka do kosmu připravily různé instituce připomínkové akce. Čekají nás zajímavé online přenosy přímo v den výročí i další s kosmonautikou související aktivity v dalších dnech. Užijte si přenosy z Brna, Prahy, Tábora nebo Liberce.
Sonda Hakuto-R se pokusila o přistání na Měsíci již v roce 2023. Mise však skončila neúspěchem. Japonská společnost ispace však okamžitě začala pracovat na náhradní misi číslo dvě. Tato sonda startovala 15. ledna 2025 pomocí rakety Falcon 9 společně se sondou Blue Ghost, jejíž mise skončila naprostým úspěchem, když přistála 2. 3. 2025 v Moři nepokojů. Na japonskou sondu, letící po jiné, mnohem úspornější trajektorii, se díky tomu možná již zapomnělo. Nyní se blíží čas pokusu o přistání. Podaří se na povrch Měsíce posadit i evropské vozítko Tenacious?
Důmyslné analýzy vzorků horniny dopravených z Měsíce na Zemi posádkou Apolla 17 odhalily nové informace týkající se komplikovaného procesu chladnutí a evoluční historie vývoje Měsíce. Výsledky publikovali pracovníci z University of Hawai'i (UH) at Mānoa 14. prosince 2021 v časopise Nature Communications.
Právě v těchto dnech si připomínáme 48. výročí legendární expedice Apolla 11 a procházku prvních lidí po Měsíci. Pojďme se ale tentokrát podívat na lunární dobrodružství z trochu jiné strany. Členové tehdejšího oddílu astronautů NASA měli unikátní a dodnes neopakovanou možnost navštívit úplně jiný svět, brázdit šedý povrch mezi krátery a pozorovat nad skálami vzdálenou Zemi. Pokud si ale myslíte, že dostat se na Měsíc bylo snem každého astronauta, pak se mýlíte. Můžeme zpětně nalézt nejednoho astronauta, který let na Měsíc o své vlastní svobodné vůli odmítl. Pojďme se seznámit s těmito muži a motivy, které je k odmítnutí takového dobrodružství vedly. Kdo mohl být první a poslední na Měsíci? Proč právě Armstrong a Cernan? Kdo nechtěl Cernana vidět na Měsíci? Čtení je vhodné zejména pro fandy alternativní historie a zákulisního dění.
Přesně před 20 lety v 8:52:47,241 SEČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Sojuz-U ďábelského výrobního čísla A15000-666. Po 8 minutách a 50 sekundách letu úspěšně dopravila na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď Sojuz TM-31 (výrobní číslo 205). Na její palubě byla trojice kosmonautů – velitel Jurij Pavlovič Gidzenko, palubní inženýři Sergej Konstantinovič Krikaljov a William McMichael Shepherd. Posádka to byla mezinárodní a také mířila k zárodku Mezinárodní kosmické stanice ISS tvořeného dvěma ruskými moduly Zarja a Zvezda a americkým modulem Unity se dvěma přechodovými tunely PMA-1 a -2.
Naše planeta má jeden stálý přirozený satelit – Měsíc, který je dokonce pátým největším měsícem v celé Sluneční soustavě. Občas ale kolem naší Země krouží i další přirozená tělesa, která sice zdaleka nejsou tak vlivná jako náš Měsíc, ale i tak představují zajímavé objekty. Jedno z takových těles „obíhá“ i kolem Venuše.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4
