PSYCHE, což je sonda NASA připravovaná v rámci projektu Discovery, jejímž cílem bude výzkum unikátního kovového asteroidu stejného názvu, bude vypuštěna dříve, než se původně předpokládalo. NASA uspíšila její start o jeden rok – nyní se s jejím vypuštěním počítá v létě roku 2022. Plánovaný přílet k planetce Psyche z hlavního pásu asteroidů se tak posunul na rok 2026, což je o čtyři roky dříve v porovnání s původními předpoklady.
Tým vědeckých pracovníků z Purdue University nalezl při kosmickém mapování lunárního povrchu důkazy, že se na Měsíci mohou nacházet docela velké lávové tunely. Ty by v budoucnu mohly být využity pro stavbu obydlí pro kosmonauty a skladování zásob. Ve své studii publikované v časopisu Icarus, kde astronomové popisují studium dat pořízených dvojicí kosmických sond NASA s názvem GRAIL (Gravity Recovery and Interior Laboratory), nastínili důkazy pro existenci velkých lávových tunelů.
Nedávno v NASA vybrali dva projekty v rámci programu Discovery – sondy Lucy a Psyche se na cestu vesmírem vydají v letech 2021 a 2023, ale tím ani zdaleka nekončí plánování příštích misí. Ostatně ani program Discovery není jediný – jeho mise jsou omezeny hlavně rozpočtem do 450 milionů dolarů. V historii tohoto programu najdeme třeba sondy MESSENGER pro výzkum Merkuru, Dawn, která zkoumala asteroid Vesta a nyní obíhá kolem trpasličí planety Ceres, nebo InSight, který vyrazí v roce 2018 k Marsu. Ale nyní se rozjíždí otáčky dalšího vědeckého programu – tentokrát s názvem New Frontiers. V jeho rámci už byly uskutečněny mise New Horizons, která zkoumala trpasličí planetu Pluto, Juno, která krouží kolem Jupiteru, nebo OSIRIS-REx, která je na cestě k asteroidu Bennu, ze kterého odebere vzorky a dopraví je na Zemi. Mise v rámci New Frontiers už mohou být oproti těm z Discovery dražší – jejich cena se pohybuje okolo jedné miliardy dolarů.
V pátek 21. října proběhlo v renomvané české vesnici Mokré vyhodnocení fotografické soutěže „Za všechno může Měsíc jen“. Již třetí ročník fotografické soutěže pořádané aktivní a mnohokrát oceněnou Knihovou U Mokřinky se setkal letos s opravdu velkým zájmem a díky partnerům soutěže si mnozí účastníci odnesli velmi pěkné ceny. Po vyhodnocení soutěže následovala přednáška známého popularizátora astronomie a nositele ceny Littera astronomica za rok 2013, Pavla Gabzdyla.
Bude to vyžadovat více než šest let přípravy. Avšak pokud budou dlouho očekávané stopy života na Europě nalezeny, nově navrhované spojení americko-evropské cesty k tajemnému měsíci planety Jupiter bude stát za to. Plán s názvem „Joint Europa Mission“ (společná mise k Europě) byl představen 24. dubna 2017 ve Vídni (Rakousko) na výročním zasedání European Geoscience Union. Jestliže se na tom obě organizace dohodnou a NASA a Evropská kosmická agentura ESA spojí své síly k uskutečnění plánované mise, její start by mohl být realizován kolem roku 2025.
Srpnový úplněk vyšel na období relativně příznivého počasí a navíc se nacházel v poměrně nízké oblasti ekliptiky, takže vycházel po dlouhou dobu kdy se koupal v červenavém zákalu při jihovýchodním obzoru. Díky tomu bylo možné pořídit jeho náladové snímky a ani tolik neoslňoval, jako vysoko na nebi během zimních nocí.
Znalosti o mezních hodnotách, jaké může mikrobiální život vydržet, jsou důležité pro zabránění kontaminace rudé planety pozemskými mikroby při přistání pozemských pilotovaných lodí či automatických kosmických sond. Je rovněž nezbytné vyvarovat se před mikroorganismy, které můžeme přinést se sebou, když budeme pátrat po životě mimo naši planetu. Jednou ze základních otázek, na které se NASA snaží odpovědět, je, jestli Mars byl vůbec někdy domovem mikrobiálního života, a zda je tam přítomný i dnes.
Knihovna U Mokřinky, Česká astronomická společnost a pardubická hvězdárna vyhlašují fotografickou soutěž s názvem „Za všechno může Měsíc jen…“. Téma je velmi volné a záleží jen na fantazii a důvtipu fotografa. Záleží samozřejmě také na štěstí. Možná je ten nejskvělejší ukryt někde v šuplíku. A je jen na každém z vás, zda bude Měsíc na fotografii či bude skryt. Zapojit do soutěže se mohou jak zdatní astrofotografové, tak i laická veřejnost – jde hlavně o netradiční a originální zachycení našeho nejbližšího vesmírného souseda. Soutěž probíhá až do 25. září 2016 a na účastníky soutěže již teď čekají pěkné ceny. Těšíme se na zajímavé snímky!
Poměrně neobvyklá situace nastala nyní u Marsu. Ukázalo se totiž, že americká sonda MAVEN se mohla nacházet s vysokou pravděpodobností ve stejnou dobu na stejném místě, jako měsíc Phobos. Aby se případná srážka definitivně vyloučila, provedla sonda úhybný manévr. K propočtům mohla trošičku přispět i Curiosity.
Pátráním na periferii Sluneční soustavy objevil Hubbleův kosmický teleskop HST (NASA) malý tmavý měsíc obíhající kolem Makemake, druhé nejjasnější ledové trpasličí planety – po Plutu – v Kuiperově pásu.
Oznámení o možném vědeckém významu přistávacího modulu (landeru) na povrchu Jupiterova ledového měsíce Europa bylo doručeno NASA a agentura nyní zapojila širokou vědeckou komunitu k zahájení diskuse o těchto návrzích. V úvodu tohoto článku je zveřejněno umělecké ztvárnění koncepčního návrhu potenciální budoucí mise k přistání automatické sondy na povrchu Europy. Přistávací modul je znázorněn s delším ramenem určeným k odběru vzorků, které předtím vyhloubilo malou prohlubeň v blízkosti modulu.
Ve čtvrtek 4. února zemřel ve floridském hospicu významný muž, kterého sonda Sputnik přiměla stát se astronautem a tato kariéra ho přivedla až na Měsíc. Pojďme si společně připomenout jeho životní pouť, na jejímž vrcholu svítí hlavně dramatické lunární přistání Apolla 14 a studium nevšedních fenoménů.
Život astronautů na ISS je z mnoha příčin závislý na obrovském objemu přenášených dat. Ta slouží k mnoha různým účelům – pozemní týmy s jejich pomocí řídí chod stanice, ale také mohou dálkově obsluhovat nejrůznější experimenty, zjišťovat výsledky vědeckých měření, sledovat technický stav všech možných systémů, ale i zdravotní stav posádky, nebo přijímat živé záběry s vysokým rozlišením z kamer rozmístěných po celé stanici. Každý kousek těchto dat cestuje na zemi poměrně komplikovanou cestou přes systém Space Network a již brzy se stanice dočká zdvojnásobení objemu dat, které může přenést za jedinou sekundu.
Komety z jiných hvězdných soustav mohly dopadnout na povrch Měsíce a existuje určitá naděje, že jejich pozůstatky budou nalezeny v polárních oblastech souputníka naší planety. Alespoň to předpokládá Vladislav Ševčenko, doktor fyzikálně-matematických věd, vedoucí oddělení výzkumu Měsíce a planet Státního astronomického institutu im. P. K. Šternberga.
Dnes, 14. listopadu 2016, oslaví 60. narozeniny bývalý americký vojenský letec a astronaut Kenneth Dwane „Sox“ Bowersox. Účastnil se pěti letů do vesmíru a celkově strávil na oběžné dráze Země více než 211 dní.
Kombinace pěkného počasí a úplňku možná nejednoho z nás vedla k myšlence, že ten Měsíc v úplňku září nějak moc. Když se to sejde a Měsíc je na své dráze blíže Zemi a zároveň v úplňku, osvětluje krajinu trochu víc. Největší úplněk letošního roku to ještě úplně nebyl, ten nás čeká až v září a bude to speciální velký úplněk.
NASA prezentovala na pondělní tiskové konferenci pravděpodobnou existenci gejzírů tryskajících z povrchu Jupiterova měsíce Europa. Ukazují na to snímky Hubbleova vesmírného dalekohledu, na kterých jsou jasně patrné útvary, které se periodicky zjevují vždy v době, kdy je měsíc před diskem planety. Vědci se domnívají, že jde o vodní gejzíry, vznikající v místech, kde jsou na povrchu měsíce trhliny, kudy proniká voda z oceánu, který se pod ledem nachází.
NASA v minulém týdnu zveřejnila parádní záběry přechodu Měsíce přes disk Země, pořízené z hlubokého vesmíru kosmickým teleskopem DSCOVR. Snímky odhalily odvrácenou stranu Měsíce a zároveň Zemi v úplňku, což je opravdu netradiční pohled.
Americká agentura NASA 21. 8. 2016 znovu navázala kontakt se sluneční observatoří STEREO-B. Stalo se tak po téměř dvou letech. Sonda byla chybně orientována na Slunce a její panely slunečních baterií tak přijímaly nedostatečné množství energie. NASA přijímals signál ze sondy po dobu dvou hodin a poté byl vysílač vypnut, aby se ušetřila energie. Aktuálně se prošetřuje, co se vlastně se sondou stalo a v jakém stavu je její vědecké vybavení.
V sobotu 20. června 2015 večer, tedy jeden den před letním slunovratem, nás čeká jedno z nejhezčích seskupení jasných objektů na obloze v průběhu celého letošního roku. Během soumraku a na jeho konci se nad západním obzorem setkají dvě nejjasnější planety - Venuše a Jupiter s Měsícem. Na pozorování si přitom vystačíme pouhýma očima bez dalekohledu. Působivé uskupení bude na obloze zabírat plochu o průměru kolem 7°. Na jednotlivé objekty je pak dalekohled na pozorování vhodný.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
