Úvodní  >  Související stránky k článku Průkopnická komerční mise Fram2

Související stránky k článku Průkopnická komerční mise Fram2

Jan HerzigKosmonautika

První soukromé přistání na Měsíci

V pátek 23. února krátce po půlnoci středoevropského času přistál na povrchu Měsíce lunární lander Nova-C se jménem Odysseus. Stojí za ním americká soukromá firma Intuitive Machines, která se tím stala první společností v historii, které se kdy něco takového povedlo. Doposud toho byly schopny jen vládní agentury USA, Sovětského svazu, Číny, Indie a Japonska. Zároveň se jedná o první americké přistání na měsíčním povrchu od mise Apollo 17, která se uskutečnila v roce 1972, tedy před více než půl stoletím. Pojďte se s námi podívat na to, jak tento projekt vůbec vznikl, jaké jsou jeho cíle, co všechno už se během této zajímavé mise událo a co to vůbec znamená pro průzkum Měsíce jako takový.

Zdeněk JánskýKosmonautika

Kosmonautika v roce 2024

Před několika dny jsme vstoupili do nového roku 2024, ve kterém rozhodně nebude o zajímavé kosmonautické události nouze. Čeká nás několik přistání na Měsíci, starty mnoha nových raket nebo starty meziplanetárních sond. Zde jsme pro vás připravili shrnutí  nejzajímavějších událostí, které by měly v roce 2024 přijít.

Redakce Astro.czKosmonautika

Povedený cyklus Československý vesmír

Co všechno mají Češi a Slováci společného s vesmírem? Co nebo koho jsme kdy ke hvězdám vyslali? A jak se podílíme na celosvětovém výzkumu? Nový dokumentární cyklus mapuje cestu našich nadšenců i odborníků od úplných počátků bádání až po současnost.

Milan HalousekKosmonautika

Končí třetí nejdelší vesmírná expedice v historii kosmonautiky

V okamžiku, kdy ve středu 27. září 2023 dosedne kosmická loď Sojuz MS-23 v kazašské stepi, skončí pro tříčlennou rusko-americkou posádku v kabině více než roční kosmický let. Velitel Sergej Prokopjev z Ruska a jeho kolega Dmitrij Petělin, spolu s americkým astronautem Frankem Rubiem se v tu chvíli zařadí na třetí místo historických světových tabulek v délce jednoho kosmického letu. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 301 ze 14. 9. 2023.

Adam DenkoKosmonautika

Aleš Svoboda se možná stane druhým českým astronautem ve vesmíru

Od letu prvního českého kosmonauta do kosmického prostoru uběhlo již 45 let. Vladimír Remek je zároveň doposud jediným Čechem, který se do kosmu dostal. Česká republika však nyní obdržela lákavou nabídku od soukromé společnosti Axiom Space vyslat svého astronauta na Mezinárodní vesmírnou stanici. Druhým Čechem ve vesmíru by se mohl stát vojenský pilot a záložní astronaut ESA Aleš Svoboda.

Václav GlosMultimédia

Rozhovory o vesmíru – druhý díl

Podívejte se na druhý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru, kde Norbert Werner a Samuel Kováčik z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky PřF Masarykovy univerzity probírají výsledky družice SRG/eROSITA, návrat pouzder Hayabusa 2 a Chang'e 5, budoucnost měsíčních misí a hlavně důsledky komercializace kosmonautiky.

Kosmonautika

Kniha Mechanika kosmického letu

Právě vyšla nová kniha, která v naší literatuře velmi chyběla. Je to monografie Doc. Ing. Vladimíra Daňka, Csc . z Leteckého ústavu FSI VUT v Brně, která se zabývá velmi komplexně problematikou kosmických letů. Knihu lze doporučit všem vážným zájemcům o kosmonautiku. Více.

Adam MalířSluneční soustava

Nejblíž ke Slunci se dostane Parker Solar Probe

Již 11. srpna letošního roku by se měla ke Slunci vydat americká sonda Parker Solar Probe. Jejím hlavním cílem bude porozumět vysokým teplotám koróny, tedy vyšším, než má fotosféra Slunce. S problémem souvisí i neúplné objasnění mechanismu urychlování slunečního větru na velmi vysoké rychlosti v řádech stovek km/s, který může mít po zásahu magnetického obalu Země vážné následky – výpadky internetu, narušení rozvodné el. sítě, chyby v polohách GPS atd. Aby sonda byla úspěšná, musí se rekordně přiblížit ke Slunci!

Redakce Astro.czOsobnosti

Cena Antonína Vítka pro Vladimíra Remka

Česká astronomická společnost se prostřednictvím své Astronautické sekce rozhodla udělovat cenu pojmenovanou po našem vynikajícím popularizátorovi kosmonautiky, Antonínu Vítkovi. První laureát byl oznámen na Kosmos News Party 2018 v Pardubicích. Stal se jím Vladimír Remek, československý kosmonaut, jehož význam pro popularizaci kosmonautiky je po celých 40 roků od jeho vesmírného letu nezpochybnitelný. Předání Ceny Antonína Vítka se uskutečnilo 12. května 2018 na Mezinárodním veletrhu Svět knihy 2018, na stánku Českého rozhlasu a jeho nakladatelství Radioservis. Svým tématem šlo o vhodnou příležitost, protože své autorské čtení zde měl Stanislav Kužel, který tak prezentoval svou knihu Kosmonauti Nula.

Redakce Astro.czKosmonautika

Kosmický podzim v Planetáriu Praha

Před šedesáti lety zahájila družice Sputnik 1 kosmickou éru lidstva. Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy připravila v Planetáriu Praha sérii akcí, které mají tuto událost připomenout a zároveň ukázat perspektivy současné kosmonautiky. V rámci festivalu přijedou do Prahy výkonný ředitel pro komunikaci agentury Roskosmos Igor Burenkov, bývalý kosmonaut a nyní výkonný ředitel Roskosmosu pro pilotované lety Sergej Krikaljov, kosmonauti Alexander Viktorenko a Roman Romaněnko a astronautka Dorothy Marie "Dottie" Metcalf-Lindenburger.

Redakce Astro.czKosmonautika

GSA letos pořádá druhý ročník Dní otevřených dveří

Zájemci o vesmírné technologie a navigační systémy budou moci již podruhé navštívit jinak veřejnosti nepřístupné prostory sídla GSA, tedy Agentury pro evropský globální navigační satelitní systém. Letošní ročník Dní otevřených dveří se zaměří na vesmír a účast českých podniků na jeho výzkumu a využití vesmírných technologií. Akce začíná v pátek 2. prosince, kdy je pro školy připraven speciální seminář s názvem „Satelitní navigace + Evropa = GSA“. V sobotu 3. prosince se na přednášky o různých tématech může těšit široká veřejnost: dozví se například o využití satelitní navigace v letectví či o GSA jako centru evropské satelitní navigace.

Milan HalousekKosmonautika

Světový kosmický týden v Česku a mnoho dalšího!

Již zítra začíná Světový kosmický týden, který i v Česku nabízí mnoho zajímavých aktivit. Mimo Rojení kosmonautů v Brně se můžete těšit i na další akce pořádané Českou kosmickou kanceláří. Měsíc říjen ovšem nebude jen o tomto svátku kosmonautiky. Podívejte se i na další aktivity, na které se můžete těšit či se do nich přímo zapojit.

Jiří DušekKosmonautika

Brněnské rojení kosmonautů

Brno se připravuje na výjimečnou, vesmírnou návštěvu. Ve středu 5. října do našeho města zavítají hned čtyři kosmoplavci. Jediný československý kosmonaut, člověk, který pobýval ve vesmíru přes dva roky, astronaut z raketoplánu Challenger a palubní inženýr testující některé vesmírné technologie. Za několik málo hodin stihnou otevřít novou expozici na Hvězdárně a planetáriu Brno, prohlédnout si město a setkat se s veřejností.

Václav KalašKosmonautika

Suborbitální kosmonauti

Zdá se vám nadpis článku poněkud zvláštní? Myslíte si, že aby se člověk stal kosmonautem, musí se dostat minimálně na oběžnou dráhu Země? Jak je to s definicí pojmu kosmonaut a zda existují lidé, kteří se tak nazývají a přitom oběžné dráhy nedosáhli, se pokusíme rozebrat v následujícím textu.

Jan KřížOstatní

Přednáška: Ženy v kosmu

Valentina Těrešková.Autor: Sovětský kosmický program.Jeden z nejznámějších předních popularizátorů kosmonautiky v České republice, Milan Halousek z České kosmické kanceláře, bude tento pátek přednášet na pardubické hvězdárně. Poutavá a lákavá přednáška „Ženy v kosmu“, při níž poznáme mnoho tváří něžného pohlaví vykonávajících riskantní práce ve vesmíru, začíná v pátek 29. března 2013 od 19 hodin. Na přednášku zve Astronomická společnost Pardubice do Velkého sálu DDM DELTA Pardubice v ul. Gorkého 2658. Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »