Úvodní  >  Související stránky k článku Rosetta se chystá na sestupový manévr

Související stránky k článku Rosetta se chystá na sestupový manévr

Marek BielySluneční soustava

Rosetta odhalila na kometě kyslík, svou pouť však ukončí

Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko v létě prolétla přísluním. Její aktivitu ve vzdálenostech od Slunce jen o něco větších, než se nachází naše Země, samozřejmě monitorovala i sonda Rosetta. To se bude dít i nadále, nakonec však ne tak dlouho, jak bylo plánováno. Sonda totiž napodobí modul Philae a přistane na kometě, čímž ukončí svou velice úspěšnou misi. Stane se tak na podzim roku 2016. Ještě předtím ale bude sonda pokračovat ve své práci, jež přináší klíčové poznatky i k nám na Zemi. Mezi ty nejnovější patří to, že se na kometě nachází molekulární kyslík.

Michael VoplatkaVzdálený vesmír

Philae se probudil!

Teprve před několika minutami Evropská kosmická agentura oficiálně potvrdila, že přistávací modul Philae, doposud spící na jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, procitl z hibernace. Včera večer v 22:28 CEST obdrželo řídící středisko v ESOCu v německém Darmstadtu signál od Rosetty a následně analyzovalo více než 300 paketů dat. „Philae si vede velice dobře. Jeho operační teplota je -35° C a má k dispozici 24 Wattů energie,“ uvedl Dr. Stephan Ulamec vedoucí projektu. „Lander je připraven k práci.“

Marek BielySluneční soustava

Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko patrně produkuje kyslík

Ačkoliv sonda Rosetta společně s přistávacím modulem Philae svou misi u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko už ukončila, tu a tam se stále najde nějaká zajímavost zjištěná s povrchu či okolí komety, která stojí za zmínku. A přesně to se stalo i nyní - vědci totiž tvrdí, že kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko produkuje kyslík.

Martin GembecMultimédia

Dechberoucí krátký film ze snímků Rosetty

Napadlo by vás, že v srpnu uplyne 5 let od doby, co se sonda Rosetta a přistávací modul Philae dostali ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko? Zdá se to nedávno. A už je to 15 let od doby, kdy sonda odstartovala v květnu 2004 ze Země. ESA mezitím publikovala více než 400 000 snímků komety a těch se ujal Christian Stangl aby z nich vytvořil nádherný vzpomínkový film. Spolu s hudebním podkresem Wolfganga Stangla vám jej rádi odkazujeme.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

Astronomové zkoumali mezihvězdný původ jednoho ze stavebních kamenů života

Chemický prvek fosfor je součástí naší DNA i buněčných membrán a je tedy významnou složkou života, jak ho známe. Jakým způsobem se ale dostal na ranou Zemi, je tak trochu záhada. Astronomům se však nyní – díky výkonu radioteleskopu ALMA a datům z evropské kosmické sondy Rosetta – podařilo vystopovat cestu fosforu z oblastí s probíhajícím vývojem hvězd až do jader komet. Výzkum ukázal, kde molekuly obsahující fosfor vznikají, jakým způsobem se transportují do materiálu komet a jak mohla jedna konkrétní molekula sehrát klíčovou úlohu v počátcích vývoje života na naší planetě.

Adam DenkoKosmonautika

ESA schválila misi LISA, podílet se na ní budou i čeští vědci!

Evropská kosmická agentura (ESA) minulý čtvrtek 25. ledna schválila tzv. adopci mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna), jejímž cílem bude detekce a výzkum gravitačních vln z kosmického prostoru. Jedná se tak o vůbec první vědeckou sondu v historii, která se o to pokusí. ESA tuto misi s rozpočtem 1,75 miliardy euro nyní posunula na další úroveň. Schválením adopce se vývoj LISA dostává do fáze, během níž bude probíhat realizace samotného projektu. Start observatoře je zatím plánován na rok 2035. Do kosmu ji vynese nosná raketa Ariane 6, která má nahradit legendární Ariane 5.

Martin GembecSluneční soustava

Rosetta klesá zpět k jádru komety

Téměř skrytě před zraky médií probíhá úspěšná mise sondy Rosetta. V posledních týdnech už je spolu s kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko tak daleko od Slunce, že aktivita jádra komety výrazně klesá. Spolu s tím ale může sonda klesat níže a opět začíná období, kdy nám začíná přinášet úžasně detailní snímky tohoto podivuhodného světa.

František MartinekSluneční soustava

Kyslík v okolí komety 67P pochází z období před vznikem Sluneční soustavy

Astronomové zjistili, že molekulární kyslík v okolí jádra komety 67P/Churyumov-Gerasimenko není uvolňován z jejího povrchu, jak se někteří vědci domnívali, ale může pocházet z nitra kometárního jádra. Kosmická sonda Rosetta vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou ESA doprovázela kometu 67P na její dráze kolem Slunce od srpna 2014 do září 2016. Během této doby vyslala k povrchu průzkumný modul Philae a nakonec zakončila svoji existenci pádem na povrch jádra komety.

Adam DenkoVzdálený vesmír

Dalekohled Euclid se vydal zkoumat skrytou hmotu a skrytou energii

V sobotu 1. července 2023 se odehrál nejvýznamnější start tohoto měsíce. Do kosmu byl pomocí rakety Falcon 9 od SpaceX vynesen evropský dalekohled Euclid, jehož hlavním úkolem je prozkoumat temnou hmotu a temnou energii, které dohromady patří k velkým záhadám dnešní astronomie. Teleskop nese název po řeckém otci geometrie, a sice Euklidovi, což byl jeden z nejslavnějších matematiků antického světa. Jaké jsou hlavní cíle jeho šestileté mise? Jaké přístroje se nachází na palubě dalekohledu a jak vůbec vypadá? Podobné otázky postupně rozebereme v tomto článku.

Marek BielySluneční soustava

Kometa monitorovaná sondou Rosetta proletěla přísluním

Kometa s krátkoperiodickým označením 67P/Churyumov-Gerasimenko je již od loňského července, kdy kolem ní začala obíhat sonda Rosetta, mediálně jednou z nejsledovanějších komet. 13. srpna 2015 se nacházela přibližně 1,24 AU daleko od Slunce, což na její oběžné dráze znamená, že proletěla přísluním. Jaké jsou její pozorovací podmínky a vývoj jasnosti? Co prozkoumala sonda Rosetta a jak se daří modulu Philae?

Redakce Astro.czSluneční soustava

Pozvánka na přednášku: Na návštěvě u komety

Příběh mimořádně úspěšné mise evropské sondy Rosetta, která se vydala na dlouhou cestu vesmírem ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Co všechno přineslo první historické přistání na kometě? Přednáší Miloš Tichý, astronom a vedoucí Observatoře Kleť, objevitel komety 196P/Tichý. V úterý 14. března 2017 v sále Hvězdárny a planetária České Budějovice. Přednáška začíná v 19:00 hodin.

Soňa EhlerováAstronomie

Signál z vesmíru

Jaké by to bylo, kdybychom na Zemi zachytili signály mimozemských civilizací? Těžko říct, ale dnes (24.5. v 19:00 UTC, tedy 21:00 SELČ) probíhá simulace takovéto události. Sonda ESS ExoMars Orbiter dnes vyšle zakódovanou zprávu směrem k Zemi - a my všichni se můžeme účastnit jejího dekódování. Více informací v tiskové zprávě SETI https://www.seti.org/press-release/first-contact-global-team-simulates-message-extraterrestrial-intelligence-earth.

Jiří DušekSluneční soustava

Ohlédnutí za misí Rosetta v brněnském planetáriu

Hvězdárna a planetárium Brno uveden jen pár hodin po plánovaném dosednutí sondy Rosetta na povrch jádra komety Churyumov-Gerasimenko stejnojmenné představení pro digitální planetária. Nejen, že se ohlédne za revoluční misí, ale nabídne divákům unikátní vědecké vizualizace, dosud neviděné v České republice. Premiéra představení je 30. září 2016 o Noci vědců.

Jan HerzigKosmonautika

Sonda JUICE se vydává k Jupiteru: Co přinese první vlajková loď ESA?

Po nějaké době se opět schyluje ke startu, který se zařadí mezi největší kosmické události roku a významným písmem se zapíše do dějin kosmonautiky, tentokrát především té evropské. Na vrcholku rakety Ariane 5 na kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně totiž nyní čeká na svůj start sonda JUICE, JUpiter ICy moons Explorer. Jak už název článku i samotné sondy napovídá, jejím cílem se stane největší planeta Sluneční soustavy. Už jen skutečnost, že na oběžnou dráhu této planety doposud vstoupily jen dvě sondy, činí tuto misi výjimečnou. Zároveň se však také jedná o vůbec první sondu, která je zařazena mezi velké vědecké mise Evropské kosmické agentury, které můžeme přezdívat vlajkovými loděmi. Snad největší zajímavostí je ale to, že se má stát první sondou, která bude obíhat měsíc jiné planety. V tomto článku se postupně podíváme na to, jak se projekt JUICE vyvíjel, jak samotná sonda vypadá, jak bude její mise probíhat a jaké jsou její hlavní vědecké cíle.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »