Hvězdárna a planetárium Brno, Společnost Kurta Gödela, umělecká uskupení Bazmek entertainment a Mikro-teatro uvádí neopakovatelnou inscenaci Ein Strudel und Nekonečno. Odehraje se v sobotu 14. ledna 2023 od 19 hodiny, tedy v den, kdy si připomínáme úmrtí Kurta Gödela – jednoho z největších logiků všech dob, navíc původem z Brna. Na představení se můžete podívat z pohodlí svého domova na YouTube Hvězdárny a planetária Brno.
Navzdory omikronovým hrozbám, navzdory komplikovanosti doby, navzdory rostoucím nákladům, pracovníci Hvězdárny a planetária Brno, ve spolupráci s městem Brnem, za rok 2022 na svých akcích přivítali 223 877 návštěvníků. Rekord z „předkovidového“ roku 2019 byl tudíž překonán o více než 54 000 lidí. Ale není to jenom o číslech…
Máte nervy ze železa? Protože zkrotit 200 dětí, to není jen tak… Jste schopni celou noc nespat? Protože zatmění Měsíce nepočká… Máte rádi život, vesmír a vůbec? Protože to my na Hvězdárně a planetáriu Brno máme!
Zbytečně osvětlená noční města, dálnice nebo reklamní plochy stírají rozdíl mezi dnem a nocí i mezi ročními obdobími, na které jsou živé organismy nastaveny. To má negativní dopad na zdraví lidí, ale i živočichů a rostlin. Jak vrátit do životního prostředí noční tmu a omezit světlené znečištění diskutovali 26. října 2022 odborníci z celé Evropy na workshopu ve Hvězdárně a planetáriu Brno. České předsednictví EU si právě toto téma zvolilo jako jednu z priorit v oblasti životního prostředí.
Od 4. do 11. srpna přijďte na brněnskou Kraví horu na výstavu obřích modelů těles Sluneční soustavy. Těšit se můžete na Lunalón, Terralónu, Marsmeloun a Heliosféru. Jedinečná přehlídka připravená Hvězdárnou a planetáriem Brno se koná pouze jednou ročně!
Měsíc je po naší planetě a životodárném Slunci nejvýznamnějším tělesem našeho vesmíru. Je pro nás tak důležitý, že se někdy hovoří o dvojplanetě Země-Měsíc. Od tohoto roku se přitom vždy 20. července slaví Mezinárodní den Měsíce. S Hvězdárnou a planetáriem Brno můžete být u toho!
Hvězdárna a planetárium Brno připravila na 12. července od 16.00 on-line komentování prvních vědeckých záběrů z James Webb Space Telescope. Připraven také bude Jiří Dušek, Dušan Majer a Norbert Werner.
Letošní astronomické léto – alespoň v okolí brněnské Kraví hory – bude poněkud jiné. Horké. Velmi horké. Kromě úžasné Heliosféry si pro vás připravili letní on-line speciál, ve kterém se objeví řada výjimečných hostů.
Tak jsme se konečně dočkali! Lunalón, Terralónu a Marsmeloun letos doplní model toho nejdůležitějšího tělesa v celém vesmíru – model Slunce nazvaný Heliosféra. Na Kraví horu se na ni přijďte podívat od pondělí 11. července do neděle 17. července nebo od čtvrtka 4. srpna do čtvrtka 11. srpna 2022.
Po roční rekonstrukci se otevírají dvě astronomické kopule Hvězdárny a planetária Brno z roku 1954. Přijďte se 21. června od 14 do 19 hodin podívat na – do roku 1967 – největší dalekohled v tehdejším Československu. Vstup zdarma.
Krátce před letním slunovratem vyrazila do brněnských ulic šalina v „barvách“ Hvězdárny a planetária Brno. Vůz typu Vario s číslem 1120 najdete na nejrůznějších linkách, mezi nimi i na čtyřce, která vás doveze až na Kraví horu.
Hvězdárna a planetárium Brno i tento rok – o víkendu 11. a 12. června – organizuje přehlídku DigiFest 2022, tedy přehlídku nejlepších filmů, které za poslední rok vznikly pro digitální planetária. Mnohé z těchto filmů budete moci v Brně vidět poprvé a možná také naposled!
Po mimořádném úspěchu publikací Měsíční dvanáctka (2012) a Lunární noci pro fajnšmekry (2020), jejíž pdf verzi si stáhlo přes 2 tisíce čtenářů, připravil Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno 76stránkovou publikaci formátu A5 s aktualizovanými informacemi a novými úžasnými záběry měsíčního povrchu. Publikace nyní vychází na kvalitním papíře, jež odolá i náročným podmínkám během pozorovacích seancí.
Zúčastněte se odborné konference, která se na výjimečného přírodovědce Gregora Johanna Mendela podívá z jiného než genetického úhlu pohledu. Bude diskutována nejen jeho odborná a publikační činnost v oboru meteorologie a astronomie, ale také jeho schopnost využít tyto poznatky v dalších oborech, zvláště v zemědělství.
Kam přesně? Na brněnskou hvězdárnu! Ve které dny? O březnových prázdninách! Proč? Protože brněnská hvězdárna opět nabízí chytrou zábavu pro všechny kosmoplavce.
Dnes by Zdeněk Pokorný, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, slavil 75. narozeniny. Jiří Dušek, současný ředitel Hvězdárny a planetária Brno, si dovolil napsat zamyšlení o této výjimečné osobnosti.
Brněnská hvězdárna vydává druhý díl časopisu Mendel. Slavnému vědci tak věnuje dárek k jeho 200. narozeninám.
Hromnicové palačinky přivítají Slunce. Nejen o tomto astronomicko-gastronomickém jevu bude v následujících měsících vyprávět nový videoseriál ASTROgastro. Pořad pod taktovkou Hvězdárny a planetária Brno se pokusí spojit zajímavosti ze světa hvězd, planet i planetek s dobrým jídlem a pitím.
Hvězdárna a planetárium Brno, Společnost Kurta Gödela, umělecká uskupení Bazmek entertainment a Mikro-teatro uvádí přímý, neopakovatelný přenos inscenace Ein Strudel und Nekonečno. Odehraje se v předvečer, kdy si připomínáme úmrtí Kurta Gödela – jednoho z největších logiků všech dob, navíc původem z Brna. Tedy ve čtvrtek 13. ledna 2022 od 20 hodin.
V první dny roku 2022 odvysílá Hvězdárna a planetárium Brno speciály s Vladimírem Remkem a Dušanem Majerem.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
