V neděli 21. června se konala výroční schůze Odborné skupiny pro tmavé nebe, která působí v rámci České astronomické společnosti. Přinášíme vám ohlédnutí za tímto setkáním a zároveň malé shrnutí toho, co se kolem světelného znečištění v rámci astronomické společnosti děje. Rádi bychom poděkovali Astronomickému ústavu AV ČR za poskytnutí prostor a podporu, kterou nám tímto poskytl.
Jedete v létě na dovolenou a nebaví vás jen polehávat u rybníka? Nebo přemýšlíte, kam vyslat své ratolesti na tábor? Nevíte, kam vyrazit o zimních večerech, kdy se rozpustí důvěrně známá nízká oblačnost a otevře se pohled do hlubin vesmíru? Zkuste „zazoomovat“ v nové interaktivní mapě Populární astronomie a třeba zjistíte, že právě poblíž vás se nalézá místo hodné návštěvy!
Před deseti roky, 4. listopadu 2009, bylo na chatě Pyramida oficiálně podepsáno memorandum o vzniku Jizerské oblasti tmavé oblohy (JOTO). Parta nadšenců ze severu Čech společně s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu AV ČR se tehdy dohodla ujmout se nápadu polských astronomů z Wroclawské univerzity. Téma vzaly za své obě nadlesnictví v Polsku a také Lesy ČR. Přidala se rovněž CHKO Jizerské hory. Dlouhodobě vnímáme podporu Ministerstva životního prostředí, což potvrzuje aktuální záštita pana ministra Richarda Brabce nad aktuálními aktivitami v oblasti.
V průběhu května proběhne několik tradičních víkendových akcí, během kterých můžete pomocí dalekohledů a zkušených pozorovatelů nahlédnout do blízkých i vzdálenějších končin vesmíru. V rámci astronomických dnů v Beskydské a Jizerské oblasti tmavé oblohy si také můžete poslechnout zajímavé přednášky na různá astronomická témata.
Pavel Suchan ukazuje podepsané memorandumAutor: Martin MašekPo ročních přípravách byla v pondělí 4. 3. 2013 založena Beskydská oblast tmavé oblohy (BOTO). Stalo se tak v rámci 40. výročí založení CHKO Beskydy. Oblast byla založena formou memoranda, které podepsalo 5 zakládajících organizací a také za podpory 12 obcí, kde se oblast rozkládá.
Krtek na Astronomickém dni na Jizerce.Autor: Aleš Majer.Tisková zpráva zúčastněných institucí z 16. 5. 2013. Dne 18. května bude probíhat Astronomický den v obou oblastech tmavé oblohy v ČR, konkrétně na Jizerce v Jizerských horách a Gruni v Beskydech. Obě akce jsou přístupné pro širokou veřejnost.
ProsvitAutor: Jan Kondziolka, Petr HorálekO tom, že vzniká Beskydská oblast tmavé oblohy, jsme již informovali. Možná si ale řeknete – vždyť to není žádná nepřístupná oblast a lidská sídla jsou nedaleko. Jak je to tedy s beskydskou tmou ve skutečnosti?
Krátká odpověď zní: žádná z dostupných vědeckých studií nepotvrdila, že by samotná změna barvy světla vedla ke snížení kriminality a nehodovosti. Stejně tak vyšší intenzita osvětlení automaticky neznamená vyšší bezpečnost.
Jizerská oblast tmavé oblohy (JOTO) se svým stánkem opět prezentuje na tradiční regionální výstavě Euroregion Tour. Místní Hospodářská komora uspořádala soutěž pro vystavovatele o nejlepší zážitek v Trojzemí. Zaslouženými držiteli ocenění se stali vystavující farmáři, řemeslníci a Muzeum skla a bižuterie. Na nejvyšší ocenění však pro nás překvapivě dosáhla JOTO. Snad se tak stalo pro každoroční neutuchající snahu zaujmout malé i velké a aktivně jim pomoci vysvětlit vše, co je zajímá a ukázat jim krásy noční oblohy na Jizerce i jinde. Moc děkujeme a pokud máte cestu kolem, jsme tu i v sobotu 11. 3. od 9 do 18 hodin. Najdete nás v Eurocentru v Jablonci nad Nisou hned u vchodu.
V sobotu 4. března 2023 to bude 10 roků od založení Beskydské oblasti tmavé oblohy. Ta vznikla jako druhá v České republice a je přeshraniční česko – slovenská. Rozkládá se v přírodním prostředí Beskyd na české straně a Kysuc na slovenské straně.
Chcete se podívat opravdu velkým hvězdářským dalekohledem na objekty vzdáleného vesmíru zdobící podzimní oblohu? Západočeská pobočka České astronomické společnosti a Hvězdárna v Rokycanech a Plzni pro vás připravily na pátek 23. září veřejné pozorování v Manětínské oblasti tmavé oblohy.
Při rekonstrukcích veřejného osvětlení bývá bezpečnost často uváděna jako jeden z hlavních argumentů pro instalaci LED svítidel s vyšší náhradní teplotou chromatičnosti, tedy bílého světla. Tuto argumentaci používají jak prodejci osvětlovací techniky, tak představitelé obcí, kteří ji často prezentují jako přínos pro obyvatele. Výsledkem jsou instalace bílých LED svítidel s poměrně vysokou intenzitou osvětlení ulic.Přináší však vyšší intenzita a bílá barva světla skutečně vyšší bezpečnost, jak se často tvrdí? Podívali jsme se na závěry odborných studií, které se touto otázkou zabývaly.
Astronomický ústav AV ČR vás i letos zve na mimořádné akce s astronomickým programem na Jizerce, pořádané ve spolupráci s Klubem astronomů Liberecka – pobočkou České astronomické společnosti, Jizerskou oblastí tmavé oblohy, Panským domem a Muzeem Jizerských hor. Budou hned tři – o sobotách 22. července, 12. srpna a 7. října. Můžete se těšit na bohatý program pro všechny, včetně těch nejmenších. A pochopitelně na pozorování jak Slunce speciálními dalekohledy, tak i hvězdné oblohy.
Máme v Česku možnost spatřit přírodně tmavou oblohu? Vždyť když vyjedu na vesnici za město, je tam o mnoho víc hvězd než v Praze a tma jak v pytli! No, bohužel tento argument je na hony vzdálený realitě přírodně tmavé oblohy, neboť každý, kdo jednou vyjede dál od měst, má záhy pocit, že je hvězdné nebe nesrovnatelně bohatší. Z hlediska vjemu lidským okem jistě najdeme mnoho lokalit s krásnými výhledy do vesmíru a dopřejeme v něm našim očím okusit limity citlivosti mimo neustále špatně nasvěcované noční ulice. Ale z hlediska astronomického, resp. fotografického se na tuhle otázku musí sofistikovaněji: Je třeba měřit tzv. nominální čtvercovou magnitudu a všímat si jevů, které jsou hluboko pod prahem jasu pozadí oblohy ve městech. Mezi tyto jevy patří například slabší úseky Mléčné dráhy, přirozené záření atmosféry, tzv. airglow, zvířetníkové světlo anebo slaboučký světelný ovál na hvězdném pozadí nazývaný „protisvit“. Takových míst, kde toto spatříme, je u nás jako šafránu, nicméně nedávno mě v tom příjemně překvapila Beskydská Oblast Tmavé Oblohy (BOTO).
Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci se Společností pro ochranu motýlů a dalšími partnery si vás dovolují pozvat na akci Můří noc, která se uskuteční v sobotu 14. 5. 2016 od 18h v Bezvěrově. Návštěvníkům se tak naskytne výjimečná šance se seznámit s hmyzími obyvateli Manětínské oblasti tmavé oblohy. Po setmění se mohou všichni těšit na odchyt nočních motýlů na světlo. Akce bude doplněná o astronomické pozorování a přednášky. Všichni účastníci akce obdrží pravou manětínskou tmu v dárkovém balení.
10 přednášek od 12 inspirativních studentů z celého Česka. 300 minut jedinečných příběhů plných informací o vědě, technice a zajímavých příležitostech. Více než 100 nadšených středoškoláků v publiku. Nespočet zajímavých setkání. To jsou jen některá z čísel charakterizujících akci Zvaž vědu!, která se chystá už v pondělí 9. června v prostorách Senátu. Vesmír na ní rozhodně chybět nebude. A zúčastnit se může úplně každý student.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek komety 24P/Schaumasse. Sever je nahoře, východ vlevo, proti originálu 3x zmenšeno. V době fotografování byla vzdálena od Země 0.669 au, od Slunce 1.517 au.
