Úvodní strana  >  Společnost  >  Pořádáme...

Pořádáme...

Česká astronomická společnost už mnoho let pořádá nebo se podílí na pořádání pravidelných i nepravidelných celonárodních akcích a soutěžích. Rovněž se aktivně účastní významných mezinárodních událostí spojených s bohatým programem pro širokou veřejnost.

Pravidelné akce

Astronomická olympiáda »
Astronomická olympiáda (zkráceně AO) je předmětovou soutěží z oboru astronomie a příbuzných oborů, která je určena pro žáky základních a středních škol. Cílem olympiády je napomáhat vyhledávání talentovaných žáků a systematicky podporovat a rozvíjet jejich odborný růst.

Noc vědců »
V rámci Evropské noci vědců probíhají na mnoha místech astronomická pozorování dalekohledy v případě příznivého počasí, máte možnost vidět práci vědců na vlastní oči a k dispozici budou jsou brožury vydané u příležitosti Noci vědců.

Mezní hvězdná velikost »
Tradiční akce České astronomické společnosti, která umožňuje víkendové setkání amatérských astronomů, nadšenců a rodinných příslušníků pod tmavou oblohou. Náplní MHV jsou pozorování, astrofotografie, odborné přednášky, výměny zkušeností a diskuse nad mnohými společnými tématy, představení amatérské astrotechniky a v neposlední řadě odpočinek od shonu běžných dní.

Sviťme si na cestu … ne na hvězdy »
Soutěž je určená pro všechny fotografy bez rozdílu. Hlavním cílem fotografické soutěže je upozornit na stále se zhoršující situaci ve světelném znečištění. Fotografie takto získané budou po skončení soutěže použity pro propagaci nápravy a průběžného zlepšování situace v oblasti světelného znečištění.

Podzimní knižní veletrh »
ČAS se účastní knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. V rámci veletrhu je udělována cena Littera astronomica.

Astronomická expedice Úpice »
Navazuje svou tradicí na legendární meteorářské expedice (nejen České astronomické společnosti) z dob Československa. Její tradice tedy sahá do roku 1954. Dvoutýdenní tábor posledních několik desetiletí probíhá na pozemku úpické hvězdárny a jeho hlavní náplní je poznávat s ostatními účastníky oblohu, vyzkoušet si základy digitální astrofotografie, poznat metodiky astronomických pozorování, vyzkoušet si pozoruhodné fyzikální experimenty a mnoho dalšího... Především je to ale dvoutýdenní příležitost poznat se s úžasnými lidmi, které zdaleka nepojí jen touha po poznání a náklonnost k astronomii.

Hodina Země »
V rámci Hodiny Země proběhnou v České republice i astronomické akce, které mají za cíl především upozornit na nevhodné a zbytečné svícení.

Významné akce v minulosti

Rok barona Artura Krause 2014 »
V roce 2014 je bylo 160 let od narození významné osobnosti české astronomie, sportu i kultury, pardubického rodáka barona Artura Krause. Kraus byl mimo jiné spoluzakladatelem České astronomické společnosti. Čím vším se ještě proslavil? Pardubická hvězdárna a astronomická společnost ve spolupráci s Českou astronomickou společností uspořádali několik akcí k připomenutí této osobnosti.

Mezinárodní rok astronomie 2009 »
V roce 2009 uplynulo 400 let od historicky prvního astronomického pozorování Galieem Galileim. K příležitosti tohoto výročí vyhlásila Mezinárodní astronomická unie (IAU) ve spolupráci se společností UNESCO ceslosvětový rok astronomie. Do oslav se zapojily desítky zemí z celého světa včetně České republiky. V rámci tohoto výročí bylo uspořádáno nesčetné množství akcí a soutěží pro širokou veřejnost.

Seminář o světelném znečištění 2007 »
Seminář byl koncipován především jako setkání zájemců o problematiku světelného znečištění. Program semináře připravila Česká astronomická společnost jako pracovní s důrazem na výměnu zkušeností a možnost dotazů. K diskusi byli pozváni astronomové a také zástupci dalších oborů (ochrana přírody atd.).

Mezinárodní heliofyzikální rok 2007 »
Rok 2007 byl rokem 50. výročí Mezinárodního geofyzikálního roku - IGY (International Geophysical Year). Právě na úspěch IGY 1957 navázaly aktivity v Mezinárodním heliofyzikálním roce - IHY (International Heliophysical Year). V rámci výročí byl v říjnu uspořádán významný seminář.

VT2004 - Přechod Venuše 2004 »
V roce 2004, dopledne 8. června, se odehrál mimořádně vzácný úkaz - přechod Venuše přes Slunce. Evropská jižní observatoř k této příležitosti pořádala rozsáhlou pozorovací kampaň pro studenty škol i širokou veřejnost. Do projektu se zapojila i Česká astronomická společnost.



Štítky: Akce , Česká astronomická společnost


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »