Hmotné hvězdy v NGC 346 mají krátký život, ale jsou velice energetické. Tato hvězdokupa je ponořena do největší hvězdotvorné oblasti v Malém Magellanovu mračnu ve vzdálenosti asi 210 000 světelných roků. Jejich větry a záření vymetají v mračnu z plynu a prachu mezihvězdnou dutinu o průměru 200...
Hvězdokupy mohou být blízko nebo daleko, mladé nebo staré, difúzní nebo kompaktní. Na tomto snímku jsou v jednom poli vidět dvě docela kontrastní otevřené hvězdokupy. M35 vlevo dole je při vzdálenosti 2800 světelných roků poměrně blízko, při věku 150 miliónů roků je poměrně mladá a s asi 2500...
Rozjímali jste poslední dobou nad svojí domovskou galaxií? Pokud byste se dívali na oblohu jako je tato, tak byste možná rozjímali častěji! Obraz je ve skutečnosti kompozitem ze dvou snímků pořízených minulý měsíc ze stejného místa v jižní Brazílii stejnou kamerou, ovšem s odstupem...
Často se zdá, že všechnu slávu seženou velké spirální galaxie. Jejich mladé modré hvězdokupy a růžové hvězdotvorné oblasti podél zavinutých spirálních ramen zcela jistě přitahují pozornost. Ovšem v malých nepravidelných galaxiích, jakou je například NGC 4449 ve vzdálenosti asi 12 miliónů...
V NGC 6357 z nějakých neznámých příčin vznikají nejhmotnější dosud kdy objevené hvězdy. Tato komplexní země divů vzniku hvězd je tvořena četnými filamenty prachu a plynu, které obklopují obrovské dutiny hmotných hvězdokup. Složité vzory vznikají komplexní interakcí mezihvězdných větrů,...
Zdá se, že velké spirální galaxie často sežnou všechnu slávu. Jejich mladé modré hvězdokupy a růžové hvězdotvorné oblasti v zavinutých spirálních ramenech jisto jistě přitáhnou pozornost. Ale v malých, nepravidelných galaxiích, jako je třeba 12 miliónů světelných let vzdálená NGC 4449, také...
Jako zrnka písku na kosmické pláži jsou na tomto ostrém kompozitním snímku z Hubblovy kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) rozlišeny jednotlivé hvězdy ve spirální galaxii s příčkou NGC 1313. Zobrazená vnitřní oblast této galaxie zabírá asi 10 000 světelných let. Hubblova jedinečná...
Hmotné hvězdy v NGC 346 mají krátký, ale energický život. Tato hvězdokupa je ponořená v největší hvězdotvorné oblasti v Malém Magellanově mračnu ve vzdálenosti asi 210 000 světelných let. Hvězdné větry a záření hvězd vymetly v asi 200 světelných let velkém mračnu plynu a prachu mezihvězdnou...
Často se zdá, že všechnu slávu seženou jen velké spirální galaxie. Jejich nově vzniklé, jasné, modré hvězdokupy podél krásných, symetrických spirálních ramen zaručeně přitáhnou pozornost. Ale i v malých, nepravidelných galaxiích jako je 12 miliónů světelných let vzdálená NGC 4449 také...
Na tomto ostrém kompozitním snímku spirální galaxie s příčkou NGC 1313 kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys) Hubblova kosmického dalekohledu jsou vidět jednotlivé hvězdy jako zrnka písku na kosmické pláži. Zobrazená vnitřní oblast galaxie má asi 10 000 světelných let. Hubblova...
Pokud byste mohli vidět rentgenově, tak by centrální oblasti naší Galaxie nebyly zakryté mračny kosmického prachu. Místo toho by Mléčná dráha ve Střelci (Sagittarius) mohla vypadat třeba takto. Na pohled nádherný obraz rentgenových dat ve falešných barvách z observatoře Chandra...
Obloha ve směru ke středu naší Galaxie je vyplněna širokou paletou nebeských zázraků. Mnohé jsou snadno vidět i triedrem. Mezi souhvězdí kolem galaktického středu patří Střelec (Sagittarius), Váhy (Libra), Štír (Scorpius), Štít (Scutum) a Hadonoš (Ophiuchus). Mezi mlhoviny...
Kdy se asi zažehla galaxie Doutník? Důkazy naznačují jak se M82, tedy galaxie Doutník, stala tak jasná a pekuliární: kolidovala se sousední galaxií M81. Astronomové se stali detektivy a samozřejmě se pokusili zjistit, kdy nastala tato kolize. Průzkum tohoto a dalších snímků z Hubble Space...
Obloha směrem ke středu naší Galaxie je plná různých druhů nebeských podivuhodností. Mnohé jsou snadno viditelné i triedrem. Souhvězdí blízko galaktického středu zahrnují Střelce (Sagittarius), Váhy (Libra), Štír (Scorpius), Štít (Scutum) a Hadonoš (Ophiuchus). Mezi mlhoviny patří...
Hmotné hvězdy v NGC 346 mají krátký život, ale jsou velice energetické. Tato hvězdokupa je ponořena do největší hvězdotvorné oblasti v Malém Magellanovu mračnu ve vzdálenosti asi 210 000 světelných roků. Jejich větry a záření vymetají v mračnu z plynu a prachu mezihvězdnou dutinu o průměru 200...
Hvězdokupy mohou být blízko nebo daleko, mladé nebo staré, difúzní nebo kompaktní. Na tomto snímku jsou v jednom poli vidět dvě docela kontrastní otevřené hvězdokupy. M35 vlevo dole je při vzdálenosti 2800 světelných roků poměrně blízko, při věku 150 miliónů roků je poměrně mladá a s asi 2500...
Rozjímali jste poslední dobou nad svojí domovskou galaxií? Pokud byste se dívali na oblohu jako je tato, tak byste možná rozjímali častěji! Obraz je ve skutečnosti kompozitem ze dvou snímků pořízených minulý měsíc ze stejného místa v jižní Brazílii stejnou kamerou, ovšem s odstupem...
Často se zdá, že všechnu slávu seženou velké spirální galaxie. Jejich mladé modré hvězdokupy a růžové hvězdotvorné oblasti podél zavinutých spirálních ramen zcela jistě přitahují pozornost. Ovšem v malých nepravidelných galaxiích, jakou je například NGC 4449 ve vzdálenosti asi 12 miliónů...
V NGC 6357 z nějakých neznámých příčin vznikají nejhmotnější dosud kdy objevené hvězdy. Tato komplexní země divů vzniku hvězd je tvořena četnými filamenty prachu a plynu, které obklopují obrovské dutiny hmotných hvězdokup. Složité vzory vznikají komplexní interakcí mezihvězdných větrů,...
Zdá se, že velké spirální galaxie často sežnou všechnu slávu. Jejich mladé modré hvězdokupy a růžové hvězdotvorné oblasti v zavinutých spirálních ramenech jisto jistě přitáhnou pozornost. Ale v malých, nepravidelných galaxiích, jako je třeba 12 miliónů světelných let vzdálená NGC 4449, také...
Jako zrnka písku na kosmické pláži jsou na tomto ostrém kompozitním snímku z Hubblovy kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) rozlišeny jednotlivé hvězdy ve spirální galaxii s příčkou NGC 1313. Zobrazená vnitřní oblast této galaxie zabírá asi 10 000 světelných let. Hubblova jedinečná...
Hmotné hvězdy v NGC 346 mají krátký, ale energický život. Tato hvězdokupa je ponořená v největší hvězdotvorné oblasti v Malém Magellanově mračnu ve vzdálenosti asi 210 000 světelných let. Hvězdné větry a záření hvězd vymetly v asi 200 světelných let velkém mračnu plynu a prachu mezihvězdnou...
Často se zdá, že všechnu slávu seženou jen velké spirální galaxie. Jejich nově vzniklé, jasné, modré hvězdokupy podél krásných, symetrických spirálních ramen zaručeně přitáhnou pozornost. Ale i v malých, nepravidelných galaxiích jako je 12 miliónů světelných let vzdálená NGC 4449 také...
Na tomto ostrém kompozitním snímku spirální galaxie s příčkou NGC 1313 kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys) Hubblova kosmického dalekohledu jsou vidět jednotlivé hvězdy jako zrnka písku na kosmické pláži. Zobrazená vnitřní oblast galaxie má asi 10 000 světelných let. Hubblova...
Pokud byste mohli vidět rentgenově, tak by centrální oblasti naší Galaxie nebyly zakryté mračny kosmického prachu. Místo toho by Mléčná dráha ve Střelci (Sagittarius) mohla vypadat třeba takto. Na pohled nádherný obraz rentgenových dat ve falešných barvách z observatoře Chandra...
Obloha ve směru ke středu naší Galaxie je vyplněna širokou paletou nebeských zázraků. Mnohé jsou snadno vidět i triedrem. Mezi souhvězdí kolem galaktického středu patří Střelec (Sagittarius), Váhy (Libra), Štír (Scorpius), Štít (Scutum) a Hadonoš (Ophiuchus). Mezi mlhoviny...
Kdy se asi zažehla galaxie Doutník? Důkazy naznačují jak se M82, tedy galaxie Doutník, stala tak jasná a pekuliární: kolidovala se sousední galaxií M81. Astronomové se stali detektivy a samozřejmě se pokusili zjistit, kdy nastala tato kolize. Průzkum tohoto a dalších snímků z Hubble Space...
Obloha směrem ke středu naší Galaxie je plná různých druhů nebeských podivuhodností. Mnohé jsou snadno viditelné i triedrem. Souhvězdí blízko galaktického středu zahrnují Střelce (Sagittarius), Váhy (Libra), Štír (Scorpius), Štít (Scutum) a Hadonoš (Ophiuchus). Mezi mlhoviny patří...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
