Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



František Martinek Sluneční soustava

Detailní snímek Jupiterova prstence

Jupiterův prstenec na fotografii ze sondy New Horizons.
Jupiterův prstenec na fotografii ze sondy New Horizons.
Kamera LORRI (Long Range Reconnaissance Imager) na palubě americké kosmické sondy New Horizons pořídila zajímavý snímek Jupiterova prstence v průběhu gravitačního manévru, přesněji 24. 2. 2007, ze vzdálenosti 7,1 miliónu km.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Planetky poháněné Sluncem

27. srpna 2003 3,5m NTT v Chile
27. srpna 2003 3,5m NTT v Chile
Mezinárodní tým astronomů úplně poprvé pozoroval zrychlování rotace dvou planetek způsobené Sluncem, tzv. YORP efekt. Vědci tak potvrdili, dosud jen teoretické předpoklady, že sluneční záření může ve sluneční soustavě roztáčet malá tělesa (až do velikosti 50 km).
František Martinek Sluneční soustava

Sonda New Horizons a rendezvous s Jupiterem

Jupiter ze vzdálenosti 29 miliónů km. Autor: New Horizons
Jupiter ze vzdálenosti 29 miliónů km.
Autor: New Horizons
Americká kosmická sonda New Horizons (start 19. 1. 2006), jejímž hlavním úkolem je výzkum trpasličí planety Pluto a prostředí Kuiperova pásu, v těchto dnech prolétá v blízkosti planety Jupiter. Cílem je gravitační urychlení sondy, tj. zvýšení její rychlosti a změna dráhy tak, aby 14. 7. 2015 prolétla kolem dvojice těles Pluto-Charon. Samozřejmě budou přístroje sondy v rámci prověrky využity k podrobnému výzkumu Jupitera, jeho měsíců a prstence, magnetosféry planety apod.
Martin Vilášek Sluneční soustava

Vernisáž výstavy meteoritů

Dnes 28. února 2007 v 18:00 hod. proběhne na Hvězdárně a planetáriu J. Palisy v Ostravě vernisáž stálé expozice meteoritů. Při této příležitosti se uskuteční přednáška Bolidy, meteory a meteority aneb co nám lítá (relativně nízko) nad hlavami, kterou pronese RNDr. Pavel Spurný, CSc. z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
František Martinek Sluneční soustava

Obrovské zásoby vody hluboko pod povrchem Země

Objev hornin bohatých na vodu v hlubinách Země díky seismologii.
Objev hornin bohatých na vodu v hlubinách Země díky seismologii.
Komplexní analýza výsledků seismického sondování Země umožnila skupině vědců, jejichž vedoucím je Michael E. Wysession, seismolog a profesor Washington University in St. Louis, publikovat závěr o tom, že pod východní částí euroasijského kontinentu, přesněji řečeno v jeho plášti, v hloubce kolem 1000 km, se nachází obrovský vodní rezervoár.
František Martinek Sluneční soustava

ULYSSES a pokračující výzkum Slunce

Kresba dráhy sondy Ulysses.
Kresba dráhy sondy Ulysses.
Evropská kosmická sonda ULYSSES pokračuje ve výzkumu Slunce. „Včera, tj. 7. 2. 2007, dosáhla sonda na svém dalším obletu kolem Slunce maximální jižní heliografické šířky 80° a prolétla tak téměř nad jižním pólem Slunce,“ říká Arik Posner, sluneční fyzik NASA, který se podílí na projektu sondy Ulysses.
František Martinek Sluneční soustava

Obří mrak v okolí severního pólu měsíce Titan

Sonda Cassini vyfotografovala obrovský mrak v blízkosti severního pólu měsíce Titan.
Sonda Cassini vyfotografovala obrovský mrak v blízkosti severního pólu měsíce Titan.
Kosmická sonda Cassini vyfotografovala v atmosféře Saturnova měsíce Titan obrovský mrak velikostí srovnatelný s polovinou rozlohy USA. Tento oblak může být zdrojem tekutin, které plní jezera, objevená nedávno pomocí palubního radaru sondy Cassini. Vyfotografovaný oblak zasahuje až k 62. stupni severní šířky, jeho průměr je zhruba 2400 km a pokrývá téměř celou polární oblast Titanu. Tato nová fotografie byla pořízena 29. 12. 2006 ze vzdálenosti 90 000 km pomocí přístroje VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer), což je zobrazující spektrometr, pracující ve viditelném světle a v oboru infračerveného záření.
František Martinek Sluneční soustava

Změny v atmosféře planety Jupiter

Jupiter na fotografii, kterou pořídila od Marsu sonda MRO.
Jupiter na fotografii, kterou pořídila od Marsu sonda MRO.
Planeta Jupiter bývá občas cílem pro Hubblův kosmický dalekohled HST. Tentokrát se na něj zaměřila kamera HiRISE (High Resolution Imaging Experiment), která je instalována na americké kosmické sondě MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Sonda MRO byla vypuštěna 12. 8. 2005 a na oběžnou dráhu kolem rudé planety byla navedena 10. 3. 2006. Po zhruba půlročním období, kdy byla prováděna úprava oběžné dráhy sondy, zahájila snímkování svého cíle (listopad 2006). Kromě toho se 11. 1. 2007 zaměřila na planetu Jupiter.
František Martinek Sluneční soustava

Tryskové proudění (jet stream) v atmosféře Titanu

Průběh světelné křivky při zákrytu hvězdy Titanem.
Průběh světelné křivky při zákrytu hvězdy Titanem.
Dva vzácné astronomické úkazy, které nastaly v listopadu 2003, pomohly mezinárodnímu týmu astronomů uskutečnit výzkum vzdáleného Saturnova měsíce Titan. Především tyto úkazy umožnily zpřesnit modely atmosféry měsíce, což bylo důležité pro uskutečnění přistání evropského modulu Huygens na povrchu Titanu.

Nyní tyto unikátní výsledky pomohly zařadit do celkového kontextu informace z přistání modulu Huygens, a také prozkoumat horní vrstvy atmosféry Titanu.

František Martinek Sluneční soustava

Globální oteplování nebo ochlazování?

Cykly sluneční činnosti - minulost a současnost.
Cykly sluneční činnosti - minulost a současnost.
Ruští vědci dospěli k závěru, že za současné globální oteplování může Slunce – nikoliv oxid uhličitý. Informoval o tom Chabibullo Abdusamatov, vedoucí laboratoří kosmických výzkumů Hlavní (Pulkovské) observatoře Ruské akademie věd (RAN).
Pavel Suchan Sluneční soustava

Mezinárodní heliofyzikální rok 2007 v České republice zahájen

IHY 2007 - zahájení projektu (Fárník, Marková, Heinzel)
IHY 2007 - zahájení projektu (Fárník, Marková, Heinzel)
Na tiskové konferenci 23.ledna 2007, kterou uspořádaly Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., Česká astronomická společnost a Odbor mediální komunikace Akademie věd ČR, byl oficiálně zahájen Mezinárodní heliofyzikální rok (IHY 2007) v České republice. V celosvětovém měřítku se tak stane na půdě OSN ve Vídni 19. – 20. února 2007, kde bude Česká republika také zastoupena. Veškeré informace naleznete na stránkách o IHY 2007.
František Martinek Sluneční soustava

Výzkum planetek pomocí radaru

1999JM8.jpg
Není mnoho planetek, které byly zblízka prozkoumány pomocí kosmických sond. Proto se astronomové snaží k jejich výzkumu využívat i další možnosti. Jednou z metod výzkumu těchto těles je využití radaru. "Obvyklé pozemní nástroje pro výzkum planetek vyžadují jasnou noční oblohu a výsledkem pozorování je fotografie, zachycující planetku jako bod," říká Steven Ostro, radioastronom z JPL. "Prostřednictvím radarové astronomie můžete provádět výzkum jak ve dne, tak i v noci, aniž bychom vypouštěli do vesmíru drahé přístroje, přičemž můžeme získat hodnotné informace o povrchu zkoumaných objektů."
Jana Tichá Sluneční soustava

Nejnovější objev jihočeských astronomů minul Zemi o pouhých 600 000km

V noci z 15. na 16.prosince 2006 objevili na jihočeské Observatoři Kleť astronomové Miloš Tichý a Jana Tichá dosud neznámou planetku, která právě těsně míjela naší Zemi.

Planetka, nyní známá pod mezinárodním označení 2006 XR4, byla objevena během svého nejtěsnějšího přiblížení k Zemi, kdy nás míjela o 0,004 astronomických jednotek, čili o necelých 600 tisíc kilometrů, to je jen o málo dál, než je od Země vzdálen Měsíc. Jedná se o jeden z nejtěsněji nás míjejících asteroidů objevených z Evropy. Velká většina takovýchto objevů totiž připadá na velké americké observatoře. Asteroid 2006 XR4 patří mezi vzácné planetky typu Apollo, jejichž dráha křižuje dráhu naší Země kolem Slunce. Cirkulář obsahující přesná měření a výpočet dráhy tohoto nového kleťského objevu vydala centrála pro planetky a komety při Mezinárodní astronomické unii.

František Martinek Sluneční soustava

Kapalná voda na povrchu Marsu objevena

depozit_1.jpg
Fotografie publikované NASA zřetelně odhalují nové sedimenty, viditelné v oblasti dvou roklí na Marsu, které naznačují, že zde voda unášela sedimenty během posledních sedmi let.

"Tato pozorování poskytují doposud nejpádnější důkazy o tom, že kapalná voda může i dnes příležitostně téci po povrchu Marsu," říká Michael Meyer, vedoucí skupiny vědců NASA, zabývajících se výzkumem Marsu.



21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Měsíc na ranní obloze

Další informace »