Kometa Boattini 14. března 2008, foto H. Mikuz.I letošní letní oblohu by mohla nakrátko ozdobit již malými dalekohledy pozorovatelná kometa. Jde o kometu C/2007 W1 Boattini, která se v květnu letošního roku vytratila z naší noční oblohy a pozorovatelům severní oblohy se stala nespatřitelným objektem denního nebe. Od poloviny července však bude opět v dosahu malých přístrojů na ranní obloze.
2008.08.01 - postup zatmeniV pátek 1. srpna 2008 budeme mít možnost spatřit po delší době zatmění Slunce. Neobvyklý úkaz by jste si určitě neměli nechat ujít, další bude z našich končin viditelný až v roce 2011 a to navíc v lednu, kdy to z počasím není zrovna dvakrát ideální. Podrobné informace najdete ve dvou letácích, které pro tuto příležitost vydává redakce astro.cz. Letáky lze volně šířit.
Část pásu úplného (totálního) zatmění Slunce v RuskuRedakce astro.cz přichází s unikátním projektem, který si klade za cíl zmapovat výskyt českých (a případně i slovenských) pozorovatelů v pásu úplného zatmění Slunce dne 1. srpna 2008. Pokud se tedy chystáte vyrazit za pozorováním úplného zatmění do Ruska, Číny apod., pak jsou následující řádky určeny právě vám.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 118 z 26. 6. 2008
Připomínáme si 100. výročí pádu vesmírného tělesa do centrální Sibiře u řeky Podkamenaja Tunguska. Došlo k tomu po 7. hodině ranní tamního času 30. června roku 1908. Úkaz vyvolal řadu spekulací, vědecký svět se shoduje na pádu planetky nebo komety. Dodnes nebyl nalezen ani jediný kus meteoritu a pravděpodobně ani kráter.
Noční svítící oblaky blízko Kuanas v Litvě 3. 7. 2007. Autor: Donatas TamonisPokud se vám poštěstí a budete někde za městem pozorovat během stmívání nebo rozbřesků okolí severního obzoru, možná spatříte velmi zvláštní závoje stříbřitých oblaků. Tento dodnes ještě přesně neobjasněný úkaz s anglickou zkratkou NLC je nám znám jako „noční svítící oblaky“, „mezosférické oblaky“ nebo „stříbřité mraky“. Jedná se o náhodný úkaz, který nelze podobně jako polární záři nad naším územím předpovědět. Přesto oproti zmíněným zářím jej můžeme zažít mnohem častěji. Navíc viditelnost NLC úzce souvisí s minimální „výškou“ Slunce pod obzorem, která je z našich zeměpisných šířek nejmenší v době letního slunovratu. Proto především červen a počátek července vybízí ke sledování tajemných nočních svítících oblaků nejvíce.
Stonařovské meteority ze stálé expozice Muzea Vysočiny JihlavaTiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 115 z 20. 5. 2008
Letos si připomínáme 200. výročí od hromadného pádu meteoritů v okolí Stonařova na Jihlavsku. Tato událost se odehrála krátce před 6. hodinou ranní 22. května roku 1808. Meteoritický spad v okolí Stonařova nastal pouhých 5 let poté, co byla vědeckou obcí přijata teorie o možnosti existence meteoritů, tedy kamenů spadlých z vesmíru.
Otevřená hvězdokupa M44 - Jesličky Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 114 z 19. 5. 2008
Planeta Mars se koncem května „ocitne“ v otevřené hvězdokupě v souhvězdí Raka – M44. Tato krásná (a za dobrých podmínek i okem pozorovatelná) otevřená hvězdokupa je ve značné míře známá spíše jako „Jesličky“ nebo také „Včelí roj“. Pokud bude počasí přát, připraví nám Mars s Jesličkami v období od 21. května do 25. května zajímavý úkaz. Během těchto dnů planeta přejde přes hvězdokupu, což ocení nejen astrofotografové, ale i široká veřejnost se zájmem o pozorování noční oblohy. Na obloze se nám totiž na ty tři dny bude zdát, jakoby v kupě přibyla hvězda navíc.
Halleyova kometa v roce 1986Květnová obloha vybízí k pozorování pozoruhodných nebeských úkazů. Jedním z nich bude i maximum každoročního meteorického roje Eta-Aquarid, jemuž letos nahrávají poměrně dobré pozorovací podmínky. Čas maxima se odhaduje na 5. května odpoledne, nicméně není nijak ostré, takže lze roj pohodlně pozorovat i mimo kýženou dobu maxima. Pro okamžik maxima navíc Měsíc bude ve fázi novu. Samotný roj má však ještě jednu „perličku“, o které je třeba se zmínit.
Zpravodaj ParheliumV poslední době se často setkávám s nejasnostmi okolo halových jevů, proto mě napadlo vytvořit nové téma, které se bude těmito nejasnostmi zabývat. Jako první jsou všechny 46° halové jevy, které se často pletou a já myslím, že by nebylo špatné o nich napsat něco více.
Lyrida ve Velkém vozuJako každý rok i letos oblohu na konci dubna obohatí několik „padajících hvězd“, za něž můžeme vděčit prachu z komety C/1961 G1 (Thatcher). Radiant tohoto meteorického roje leží ve známém letním souhvězdí Lyry (kde nalezneme nejjasnější hvězdu letní oblohy a „letního trojúhelníka“ – Vegu), podle čehož jej také známe. Lidově se mu totiž říká Lyridy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
