logo - kometaTato rubrika je pravidelně připravována a publikována ve Zpravodaji Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu, o.s. (SMPH). V původní nezkrácené podobě ji naleznete na webu SMPH. Efemeridy všech pozorovatelných komet jsou pro zájemce dostupné na stránkách International Comet Quarterly ICQ, vyhledávací mapky vám v případě zájmu zhotovíme na požádání a zašleme e-mailem.
Pohled dalekohledem na maximální fázi přiblížení.Pokud se po západu Slunce podíváte nad jihozápadní obzor a nebude vám tam překážet nějaká budova či jiný objekt, nepochybně spatříte velmi jasnou "hvězdu". Jde o planetu Venuši, která 14. ledna dosáhla maximální elongace, tedy největší úhlové vzdálenosti od Slunce. Ve čtvrtek 22. ledna planeta na obloze projde jen asi 1° od mnohem vzdálenějšího a slabšího Uranu. Nastane tak příležitost i pro laiky planetu Uran snadno najít.
Nejjasnější úplněk roku 2008. Autor: Ron HodgesMožná si ještě vzpomínáte na nejjasnější úplněk roku 2008, který nastal skutečně nedávno - v noci z 12. na 13. prosince. Taková událost není zcela výjimečná a dochází k ní jednou, nebo dvakrát do roka. Ovšem největší úplněk roku ve vysokých ekliptikálních souhvězdích v kombinaci se zasněženou krajinou může být skutečně velkolepý zážitek. A právě lednový úplněk v neděli 11. ledna ráno bude v tomto roce nám jej nabídne.
Hyády a PlejádyMezinárodní rok astronomie se rozjel v plné parádě a ani obloha samotná nezůstává pozadu. Ve středu 7. ledna 2009 nastane ve večerních hodinách poměrně nepříliš obvyklý úkaz - Měsíc na obloze zdánlivě přejde přes krásnou otevřenou hvězdokupu M45 Plejády.
Dňa 3. januára 2009 nastane maximum meteorického roja Kvadrantidy. Okamih maxima je predpovedaný na 13:50 SEČ, avšak v noci z 2. na 3. 1. budeme môcť pozorovať zvýšenú aktivitu tohto roja. Pozorovanie meteorov nebude rušené svitom Mesiaca, nakoľko zapadá 2. 1. 2009 1,5 hodiny pred polnocou.
Středa 31. prosince ve 21:30 SEČ
- od 29. prosince 2008 do 4. ledna 2009
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. prosince 2008 ve 21:30 středoevropského času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online
Klanění tří králů - obraz renezančního malíře GiottaDva tisíce let po okamžiku, který oslavujeme vánočními svátky, se už obloha dávno stala spíše oblastí vědy a estetických zážitků, než zdrojem (h)různých znamení. Protože ani pořádně nevíme, kdy se Ježíš narodil, těžko můžeme určit, co za krásný úkaz (či objekt) ve skutečnosti stojí za pojmem "Betlémská hvězda". Ty dva tisíce let už nevrátíme zpátky, ale pokud se vám na letošní vánoční obloze rozpadnou mraky, tak i letos nebe nabízí pestrý přehled tradičních i netradičních nebeských krás. Pojďme si představit ty nejnápadnější.
Zákryt Ganymeda za Jupiterem.Hubblův kosmický dalekohled HST přistihl největší Jupiterův měsíc Ganymed právě v okamžiku, kdy si s ním "hrál na schovávanou". Na tomto snímku s vysokým rozlišením je zachycen těsně předtím, než se zcela schoval za planetou.
Maximum Geminid v roce 2004. Autor: Fred Bruenjes.Přinášíme přehled pozorovatelných meteorických rojů do konce roku. Letošní rok byl na meteorické roje podprůměrný. Bohužel ani ke konci roku se situace příliš nezlepší. Přesto budou pozorovatelné hned tři hlavní roje - tradiční prosincové Geminidy, Ursidy a lednové Kvadrantidy.
Dva úplňky v roce 2004 se liší svojí vzdáleností od ZeměPokud se dnes v noci (z pátku 12. na sobotu 13. prosince) na krátko vyjasní, spatříme nejjasnější úplněk roku 2008. Díky vzájemné sešlosti několika faktorů, které tuto výjimečnou událost ovlivňují, bude úplňkový Měsíc měřitelně jasnější než obvykle. Nicméně na druhou stranu je tento úkaz spíše jen "estetickým" doplňkem v našem každodenním životě, neboť pro běžného člověka je tato událost jen málo citelná.
Pohled velkým dalekohledem na detail měsíčního srpku krátce po výstupu Venuše. Oba objekty v té době budou velmi nízko nad obzorem, což zjista znepříjemní pozorování.Tiskové prohlášení
České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.
číslo 126 z 27. 11. 2008
V pondělí 1. prosince 2008 večer spatříme na 4 roky poslední zákryt planety Měsícem.
Bude-li počasí přát, půjde o skutečně pěknou podívanou. Měsíc ve fázi úzkého srpku po 17. hodině zakryje Venuši, v té době po Měsíci druhý nejjasnější objekt na obloze. Nejprve Venuše pomalu zmizí za neosvětlenou částí Měsíce a přibližně o hodinu později začne planeta vystupovat zpoza měsíčního srpku. Několik vteřin po výstupu planety tak bude s trochou nadsázky Měsíc na obloze vypadat jako ulomená část prstenu s diamantem. Celou scenérii na nebi ještě doplní nedaleká planeta Jupiter.
Venuše s Jupiterem nízko nad obzorem v souhvězdí Střelce. Autor: Jimmy WestlakeNa večerní obloze hned po západu Slunce je v těchto dnech při jasném počasí možné spatřit velmi jasný objekt. Jedná se o planetu Venuši, která se pomalu "dere" z denní oblohy na večerní oblohu. V průběhu soumraku pak nalezneme od Venuše severovýchodním směrem druhý nápadný objekt. Tím je planeta Jupiter, kterou jsme mohli pozorovat v období léta celonočně a na podzim v první polovině noci. Obě dvě tato tělesa nám v následujících dvou týdnech připraví zajímavou podívanou.
Foto bolidu vzaté z videa Andyho Barletta.Na serveru www.spaceweather.com se 21. listopadu objevilo zpravodajství o extrémně jasném bolidu (meteoru jasnějším než Venuše), který byl spatřen nad kanadskou provincií Saskatchewan. K bolidu došlo 20. listopadu v 17:30 MST (13:30 našeho času). Jasnost bolidu se mohla pohybovat kolem -18 magnitudy (možná jasnější), neboť očití svědci (a video) dokazují, že během pádu bolidu bylo okolí jasné jako za denního světla.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
