Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zprávy ze základny Vastitas Borealis IV
Petr Kubala Vytisknout článek

Zprávy ze základny Vastitas Borealis IV

Na dně výkopu jsou patrné místa po škrabání
Na dně výkopu jsou patrné místa po škrabání
V době, kdy vydáváme tento článek, uplynulo od přistání sondy Phoenix na Marsu už 65 dní a 20 hodin. Zatím se ale nepodařilo splnit hlavní cíl mise - jednoznačně potvrdit přítomnost ledu pod povrchem Marsu. Aktualizováno 1. srpna!

Aktualizace (1. srpna 2008):

Část panoramatu
Část panoramatu
We have water! (Máme vodu!), prohlásil na tiskové konferenci 31. července večer SELČ William Boynton z University of Arizona. Testy vzorků v přístroji TEGA potvrdily přítomnost vody a soli v marťanské půdě. Vzorky pocházejí z hloubky asi 5 centimetrů. Jak k odběru došlo se můžete dočíst v článku níže, který byl napsán před oznámením výsledků analýzy. NASA též oznámila prodloužení mise sondy Phoenix do 30. září. zdroj (EN). Zveřejněn byl taky panoramatický snímek okolí místa přistání.




Hlavní náplní sondy Phoenix v průběhu července byly přípravy na odebrání prvních vzorků půdy, které by měly obsahovat led. Vzorky půdy již sice byly analyzovány dříve v některém z přístrojů, ale vždy šlo pouze o materiál z povrchové vrstvy, ve kterém se přítomnost ledu nepředpokládala. Už v červnu objevila kamera sondy na dně vyhloubeného výkopu materiál, který pomalu mizel. Vědci se právem domnívají, že se jedná o sublimující led. Opravdový důkaz ale může přinést pouze analýza v přístroji TEGA. Do něj se musí ovšem vzorky nejdříve dopravit.

Celá procedura odběru bílého materiálu se ale ukázala mnohem komplikovanější, než se předpokládalo. Bílý materiál je potřeba pomocí speciální škrabky na robotickém rameni připravit, poté jej nabrat a dříve než led vysublimuje ho dopravit do analyzačního přístroje. Při prvním odběru vzorků se navíc vyskytly problémy se dvířky přístroje TEGA. To vše připravilo vědcům nelehký úkol. Pro misi sondy Phoenix klíčová analýza vzorků domnělého ledu se tak proměnila do komplikované operace, kterou je nutné předem dobře připravit.

Během solu 42 (7. července) proběhlo testování odběru vzorků pomocí škrabání. Vědce zajímalo především to, jak nejlépe odebrat co největší množství vzorků. Zmrzlá půda je totiž velmi tvrdá, takže se nejedná o nic jednoduchého.

O den později byly zabořeny do povrchu rudé planety snímací hroty o délce 1,5 centimetru sondy TCP (Thermal and Electrical Conductivity Probe), která je umístěna na robotickém rameni a má zkoumat vlastnosti půdy. Při vytahování sondy narazilo robotické rameno do kamenu, již dříve pojmenovaného jako "Alice". Bezpečnostní program sondy Phoenix okamžitě ukončil všechny operace a čekal na další příkazy ze Země. Po podrobnějším zhodnocení situace se ukázalo, že kolize s balvanem nezpůsobila žádné problémy a činnost sondy může na povrchu Marsu bezpečně pokračovat.

Na snímku jsou dobře patrné čtyři hroty sondy TCP
Na snímku jsou dobře patrné čtyři hroty sondy TCP
Na snímku jsou dobře patrné čtyři hroty sondy TCP.


V dalších dnech provedla sonda testovací odběr vzorků ledu. Od "naškrábání" speciální rotační škrabkou až po nabrání vzorků a jejich následné snímkování kamerou. Lidé okolo sondy se navíc rozhodli zvětšit dosavadní výkop o několik centimetrů, aby bylo dostatek prostoru k ostrému odběru.

Začal též průzkum půdy mocí mikroskopu AFM (Atomic Force Microscope), který je schopen rozeznat detaily o velikosti až setiny milimetru.

Výkop je tak nyní hluboký asi 5 centimetrů, široký 23 a dlouhý 60 centimetrů! Ke konci července proběhly finální přípravy na ostrý odběr vzorků půdy s ledem. Úspěšně byla připravená i komora číslo 0 přístroje TEGA.

Noční slunce na Marsu
Noční slunce na Marsu
Mozaika zachycuje půlnoční slunce na Marsu. Série snímků byla pořízena během asi 4 hodin dne 20. července.


Ostrý odběr vzorků a jejich následná doprava do přístroje TEGA proběhla během uplynulého víkendu. Došlo ale ke komplikacím, materiál se totiž přilepil na dno naběračky a jen malá část se vysypala do otevřených dvířek přístroje. Druhý pokus v neděli 27. července byl mírně úspěšnější, sonda nechala naběračku nad dvířky přístroje delší dobu a s naběračkou se mírně zatřáslo.

V přístroji TEGA budou vzorky postupně zahřívány a uvolněné výpary zkoumány hmotnostním spektrometrem. Více informací se možná dozvíme už ve čtvrtek 31. července, kdy se na NASA TV koná od 20:00 našeho času tisková konference týmu okolo sondy Phoenix. O nových informacích vás budeme informovat formou novinky.

Meteorologie

Meteorologická měření probíhají stále bez ohledu na ostatní program sondy. Zajímavý experiment proběhl 20. července. Snímací hroty sondy TCP se opět zabořily do povrchu, tentokrát už prováděly po dobu asi jednoho dne měření vlastností půdy. Ve stejnou dobu též pracovala meteorologická stanice a na atmosféru Marsu se zaměřila z oběžné dráhy i sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Cílem jednodenní pozorovací kampaně bylo komplexní studium atmosféry planety, především pak odpařování ledu z půdy a následná přeměna vodní páry do ledových krystalků v atmosféře.

Zdroj: NASA


Zprávy ze základny Vastitas Borealis:

Doporučené odkazy:




O autorovi



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »