Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Japonská sonda Hayabusa se vrací

Japonská sonda Hayabusa se vrací

Hayabusa se vrací domů
Hayabusa se vrací domů
Japonská kosmická sonda Hayabusa, poškozená a jen napůl funkční, musí být ještě přesně nasměrována k Zemi pomocí několika korekčních manévrů, provedených improvizovanou činností iontových motorů v závěrečné fázi letu před tím, než se v červnu letošního roku uskuteční její dlouho očekávané přistání na zemském povrchu.

Japonská kosmická agentura JAXA (Japan Aerospace Exploration Agency) oznámila minulý týden, že brždění sondy Hayabusa v atmosféře a její přistání na padáku se uskuteční 13. 6. 2010.

Přistáním bude završena odvážná a strastiplná cesta k planetce Itokawa trvající 7 roků. Sonda Hayabusa pravděpodobně provedla odběr vzorků z povrchu cílového asteroidu, avšak její odběrové zařízení nefungovalo tak, jak mělo. Vědci jsou na pochybách, zda byl plánovaný úkol splněn. Řídící tým si není jist, zda nějaká hornina či prach z asteroidu byl umístěn do sběrné komory sondy. O odběr materiálu se sonda pokusila v listopadu 2005. Ve všem bude jasno až po úspěšném zvládnutí přistávacího manévru.

Junichiro Kawaguchi, projektový manažer sondy Hayabusa řekl, že sondu potkalo velké množství problémů. "Kosmická sonda není v dobré formě," prohlásil Kawaguchi počátkem dubna. "Pokud by byla v dobrém technickém stavu, mnohem snadněji bychom ji dopravili z vesmíru na Zemi."

Japonská sonda Hayabusa provádí odběr vrorku
Japonská sonda Hayabusa provádí odběr vrorku
Sonda Hayabusa byla vypuštěna 9. května 2003. Během letu musel řídící tým několikrát řešit různé závady. Například na sondě vypověděly službu hned tři ze čtyř iontových motorů. Počátkem prosince 2005 bylo provedeno přepracování palubního software, aby bylo možno použít vypouštění pracovní látky pro iontový motor (xenonu) pro řízení orientace sondy. Problémy odsunuly odlet sondy od asteroidu Itokawa, což si vynutilo odklad jejího návratu na Zemi z roku 2007 na rok 2010.

Sonda v ceně 200 miliónů dolarů byla blízko zkrachování mise v listopadu 2009, kdy jediný funkční iontový motor sondy přestal pracovat. Avšak technici v řídícím centru byli schopni propojit jednotlivé komponenty dvou různých iontových motorů, čímž zajistili návrat sondy směrem k Zemi. Podařilo se jim zkombinovat neutralizér iontového motoru A s iontovým zdrojem motoru B a vytvořit tak funkční motorovou jednotku, což umožnilo pokračovat sondě v motorickém letu k Zemi.

"Iontový motor na kosmické sondě Hayabusa není v dobré kondici," říká Kawaguchi. Protože tradiční pohonná jednotka není funkční, zkombinovaný iontový motor sondy bude v činnosti 4krát v květnu a červnu, aby navedl přistávací pouzdro sondy do oblasti Woomera (Jižní Austrálie). "Všechny manévry se musí spolehnout na funkci iontového motoru," dodává Kawaguchi.

Závěrečné manévry před návratem sondy Hayabusa
Závěrečné manévry před návratem sondy Hayabusa
Dva zážehy motoru v období kolem 5. a 29. května změní trajektorii sondy Hayabusa tak, že by při pokračování letu prolétla ve vzdálenosti 200 km nad zemským povrchem. Další dva delší zážehy iontového motoru počátkem června zbrzdí sondu a navedou návratové pouzdro přesně na místo přistání. "Závěrečný manévr bude trvat zhruba 20 hodin," říká Kawaguchi.

Přibližně jeden den před přistáním se Hayabusa natočí tak, aby návratové pouzdro bylo zahříváno Sluncem. "Doba letu sondy se prodloužila o více než 3 roky proti plánu, takže zbývající kapacita baterie je znepokojující," říká Kawaguchi. "Chceme ji zahřát a předejít jejímu velkému ochlazení. Změníme dobu oddělení pouzdra od mateřské sondy až do posledního možného okamžiku, tj. asi 3 hodiny před vstupem do atmosféry."

Schéma přistání návratového pouzdra sondy Hayabusa
Schéma přistání návratového pouzdra sondy Hayabusa
Návratové pouzdro bude ve vzdálenosti asi 40 000 km odděleno pružinou od mateřské sondy. Jakmile dojde k oddělení návratového pouzdra, bude uvedeno do velmi pomalé rotace. Pouzdro o průměru 40 cm vnikne do zemské atmosféry rychlostí větší než 40 000 km/h (tj. více než 11 km/s). Návratové pouzdro bude vystaveno teplotě zhruba 2 700 °C. Jeho povrch je však chráněn tepelným štítem z uhlíkových vláken.

Po průletu nad Antarktidou zamíří návratové pouzdro na území Austrálie a po dosažení spodních vrstev atmosféry se bude snášet na padáku. Na zemský povrch dopadne v neděli 13. 6. 2010, v době kolem 14:00 UTC (16:00 SELČ). Mateřská sonda ukončí svoji existenci v zemském ovzduší.

Související články:
Japonská sonda Hayabusa se blíží k planetce Itokawa
Japonská sonda Hayabusa se přiblížila k planetce Itokawa
Japonská sonda Hayabusa přistane na planetce Itokawa
Hayabusa - přípravy na odběr vzorků z povrchu planetky vrcholí
Hayabusa - první pokus o odběr vzorků z planetky se nepodařil
Japonská sonda Hayabusa a záhadná planetka Itokawa

Zdroj: spaceflightnow a www.jaxa.jp
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc Moře nepokoje

Newton 150/750 mm okular 6,5 mm iPhone 13

Další informace »