Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Výstava "Rudá zář posopečných soumraků a stříbřitá krása nočních svítících oblak"

Výstava "Rudá zář posopečných soumraků a stříbřitá krása nočních svítících oblak"

Posopečný soumrak způsobený aerosoly ze sopky Kasatochi v prosinci 2008. Autor: Petr Komárek
Posopečný soumrak způsobený aerosoly ze sopky Kasatochi v prosinci 2008.
Autor: Petr Komárek
V minulých letech se nad Českou republikou vcelku hojně odehrávala raritní představení v podobě unikátně zabarvených soumraků i rozbřesků a nevídaného výskytu stříbřitých nočních svítících oblak. Hvězdárna b. A. Krause v Pardubicích, Astronomická společnost Pardubice a Česká astronomická společnost vás zvou na jedinečnou fotografickou výstavu plnou barev a odstínů inspirovanou těmito dechberoucími jevy.

Jedinečná výstava mapuje především úkazy z let 2008 a 2009, kdy na severní zemské polokouli vybuchly hned 3 sopky (aljašská Kasatochi v srpnu 2008, její "sousedka" Mount Redoubt v březnu 2009 a ruská sopka Saryčev v červnu téhož roku). Všechny tři sopečné erupce zakalily atmosféru na severní polokouli natolik, že při soumracích či rozbřescích byly patrné někdy i velmi výrazné barevné jevy způsobené rozptylem slunečního světla na vychrlených aerosolech. V červnu a červenci 2009 se k tomu ještě přidala nevídaně jasná a poměrně častá noční svítící oblaka (NLC), jejichž mimořádný výskyt astronomové přisuzují především velmi nízké sluneční aktivitě během toho roku, ale též i nepotvrzenému vlivu zmíněných sopečných erupcí.

NLC zachycená během letu nad Sibiří v červenci 2009. Autor: Martin Popek
NLC zachycená během letu nad Sibiří v červenci 2009.
Autor: Martin Popek
Na výstavě mimo jiné spatříte překrásné fotografie nejrůznějších atmosférických úkazů od Martina Popka z Nýdku, které doplňují celkový dojem z jinak úzkoprofilově zaměřené expozice o další mozaiku neobvyklých jevů. Na kliprámových obrazech tak mimo NLC a poerupčních soumraků spaříte jevy jako parhelium, fatamorgánu či hry se světlem a stínem v husté mlze. Martin Popek je navíc autorem nemálo fotografií zachycujících právě ty úkazy, na něž je výstava zaměřená.

Mimo Martina Popka k výstavě svými fotografiemi přispěli například Tomáš Tržický (správce bezkonkurenčního českého webu o atmosférických úkazech ukazy.astro.cz), Jiří Srba a Ladislav Bálint (členové Společnosi pro MeziPlaneární Hmotu), Pavel Klásek (Hvězdárna Jeseník) nebo Libor Lenža (Hvězdárna Valašské Meziříčí). Zcela nenahraditelné fotografie poskytli Štěpán Roučka a Martin Mašek. Z členů Astronomické společnosti Pardubice pak Petr Komárek a Petr Horálek. Nechybí však i zdařilé fotografie zahraničních autorů, které byly mimo jiné ke spatření v galerii Astronomického snímku dne.

Výstavu najdete ve foyer v mezipatře pod hvězdárnou v DDM Delta Pardubice (ul. Gorkého 2658), tedy v nejvyšších patrech budovy. Návštěva výstavy je v době, kdy je DDM Delta či hvězdárna otevřena, zcela zdarma. Odborný výklad k výstavě je zajištěn během pravidelných pozorování pro veřejnost nebo v jiných dobách po elektronické či telefonické domluvě. Výstava bude poprvé představena veřejnosti během Noci vědců 24. září od 20 hodin. Přístupná bude (minimálně) do června roku 2011.

Doporučujeme:
[1] Hvězdárna b. A. Krause v Pardubicích
[2] Noc vědců 2010
[3] Atmosférické úkazy (Tomáš Tržický)
[4] Fotogalerie NLC na Spaceweather.com (rok 2009)
[5] Fotogalerie soumraků po erupci sopky Kasatochi
[6] Fotogalerie soumraků po erupci sopky Sarychev Peak

Související:
[1] Blíží se období pro sledování nočních svítících oblaků (červen 2009)
[2] Sarychev Peak aneb rozruch kolem třetí výrazné sopečné erupce (červen 2009)
[3] Prach sopky Mt. Redoubt pravděpodobně přinese narudlé soumraky (duben 2009)
[4] Za neobvyklým zbarvením večerní oblohy je sopka na Aljašce (září 2008)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »