Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Výstava "Rudá zář posopečných soumraků a stříbřitá krása nočních svítících oblak"

Výstava "Rudá zář posopečných soumraků a stříbřitá krása nočních svítících oblak"

Posopečný soumrak způsobený aerosoly ze sopky Kasatochi v prosinci 2008. Autor: Petr Komárek
Posopečný soumrak způsobený aerosoly ze sopky Kasatochi v prosinci 2008.
Autor: Petr Komárek
V minulých letech se nad Českou republikou vcelku hojně odehrávala raritní představení v podobě unikátně zabarvených soumraků i rozbřesků a nevídaného výskytu stříbřitých nočních svítících oblak. Hvězdárna b. A. Krause v Pardubicích, Astronomická společnost Pardubice a Česká astronomická společnost vás zvou na jedinečnou fotografickou výstavu plnou barev a odstínů inspirovanou těmito dechberoucími jevy.

Jedinečná výstava mapuje především úkazy z let 2008 a 2009, kdy na severní zemské polokouli vybuchly hned 3 sopky (aljašská Kasatochi v srpnu 2008, její "sousedka" Mount Redoubt v březnu 2009 a ruská sopka Saryčev v červnu téhož roku). Všechny tři sopečné erupce zakalily atmosféru na severní polokouli natolik, že při soumracích či rozbřescích byly patrné někdy i velmi výrazné barevné jevy způsobené rozptylem slunečního světla na vychrlených aerosolech. V červnu a červenci 2009 se k tomu ještě přidala nevídaně jasná a poměrně častá noční svítící oblaka (NLC), jejichž mimořádný výskyt astronomové přisuzují především velmi nízké sluneční aktivitě během toho roku, ale též i nepotvrzenému vlivu zmíněných sopečných erupcí.

NLC zachycená během letu nad Sibiří v červenci 2009. Autor: Martin Popek
NLC zachycená během letu nad Sibiří v červenci 2009.
Autor: Martin Popek
Na výstavě mimo jiné spatříte překrásné fotografie nejrůznějších atmosférických úkazů od Martina Popka z Nýdku, které doplňují celkový dojem z jinak úzkoprofilově zaměřené expozice o další mozaiku neobvyklých jevů. Na kliprámových obrazech tak mimo NLC a poerupčních soumraků spaříte jevy jako parhelium, fatamorgánu či hry se světlem a stínem v husté mlze. Martin Popek je navíc autorem nemálo fotografií zachycujících právě ty úkazy, na něž je výstava zaměřená.

Mimo Martina Popka k výstavě svými fotografiemi přispěli například Tomáš Tržický (správce bezkonkurenčního českého webu o atmosférických úkazech ukazy.astro.cz), Jiří Srba a Ladislav Bálint (členové Společnosi pro MeziPlaneární Hmotu), Pavel Klásek (Hvězdárna Jeseník) nebo Libor Lenža (Hvězdárna Valašské Meziříčí). Zcela nenahraditelné fotografie poskytli Štěpán Roučka a Martin Mašek. Z členů Astronomické společnosti Pardubice pak Petr Komárek a Petr Horálek. Nechybí však i zdařilé fotografie zahraničních autorů, které byly mimo jiné ke spatření v galerii Astronomického snímku dne.

Výstavu najdete ve foyer v mezipatře pod hvězdárnou v DDM Delta Pardubice (ul. Gorkého 2658), tedy v nejvyšších patrech budovy. Návštěva výstavy je v době, kdy je DDM Delta či hvězdárna otevřena, zcela zdarma. Odborný výklad k výstavě je zajištěn během pravidelných pozorování pro veřejnost nebo v jiných dobách po elektronické či telefonické domluvě. Výstava bude poprvé představena veřejnosti během Noci vědců 24. září od 20 hodin. Přístupná bude (minimálně) do června roku 2011.

Doporučujeme:
[1] Hvězdárna b. A. Krause v Pardubicích
[2] Noc vědců 2010
[3] Atmosférické úkazy (Tomáš Tržický)
[4] Fotogalerie NLC na Spaceweather.com (rok 2009)
[5] Fotogalerie soumraků po erupci sopky Kasatochi
[6] Fotogalerie soumraků po erupci sopky Sarychev Peak

Související:
[1] Blíží se období pro sledování nočních svítících oblaků (červen 2009)
[2] Sarychev Peak aneb rozruch kolem třetí výrazné sopečné erupce (červen 2009)
[3] Prach sopky Mt. Redoubt pravděpodobně přinese narudlé soumraky (duben 2009)
[4] Za neobvyklým zbarvením večerní oblohy je sopka na Aljašce (září 2008)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »