Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa Elenin v náruči pekla

Kometa Elenin v náruči pekla

Snímek komety 29. července 2011. Autor: John Drummond
Snímek komety 29. července 2011.
Autor: John Drummond
Je tomu již nějaký ten týden, co kometa Elenin zmizela z naší oblohy, jak se přibližuje ke Slunci. Naštestí pro astronomii nezmizela z noční oblohy úplně. Díky příznivé geometrii je totiž stále viditelná pro pozorovatele z jižní polokoule. Ti nezaháleli a pokračovali v jejím sledování. Díky pozorováním od Davida Seargenta, Michaela Mattiazza (oba z Austrálie) a Alexandra Amorima (Brazílie) jsme schopni zaktualizovat vývoj komety a předpověď její pozorovatelnosti na podzim. V polovině října by mělo dojít při odletu od Slunce k blízkému přiblížení k Zemi na vzdálenost 0.2339 AU, konkrétně 17. října. Tato vzdálenost vychází jako 91 násobek vzdálenosti Země-Měsíc, kometa Elenin navíc ukazuje charakteristiky mini-komety poprvé přicházející z Oortova oblaku. Jádro nebude mít velké rozměry a hrozí tedy jeho rozpad už při přiblížení ke Slunci v následujících dnech. Ten se zdá, bohužel, reálným.

V průběhu léta měla kometa dostatečnou "velikost" pro přežití průletu kolem Slunce. Absolutní jasnost komety byla o 1.37 mag větší než stanovuje Bortleho limit pro přežití jádra komety. Tento limit je velice přibližný, existují vyjímky komet a hranice nemusí být směrodatná. Kometa také může utlumit aktivitu a dostat se pod limit později. Zjasnování komety zatím probíhalo stabilně přibližně do poloviny minulého týdne. Na dlouhoperiodické komety možná až nečekaně rychle. Pokud by aktivita komety vydržela i po průchodu kolem Slunce, měla by být vidět i pouhým okem na ranní obloze. Její současný průlet "peklem" nedaleko naší mateřské hvězdy jí to ale nejspíš neumožní.

Kdyby kometa přežila svůj průlet kolem Slunce, od nás by začala být pozorovatelná někdy kolem 4. října o jasnosti 4.4 mag a v následujících dnech by velice rychle stoupala nad obzor. Již o týden později by dosáhla na začátku svítání více než 1/3 výšky obzoru k nadhlavníku. Okolo 14. října by měly být geometricky nejlepší podmínky k pozorování iontového ohonu. Při hypotetické délce 0.01 AU by ohon mohl na obloze dosahovat téměř 3° délky (6 měsíčních úplňků vedle sebe). Tou dobou by měla kometa stále držet jasnost kolem 5 mag a tedy být na temné obloze celkem pohodlně vidět pouhým okem jako slabá mlhavá hvězdička. V druhé polovině měsíce by již zeslábla pod 5 mag, ale viditelnost pouhým okem by si pravděpodobně udržela s ohledem na stále lepší podmínky viditelnosti. Níže uvádíme efemeridu dráhy komety pro případ, že by svůj průlet kolem Slunce přežila.

    
 Datum         R.A.       Decl.    r       d     Elong   m1   Nejlepší čas(A, h) 
2011-10- 2  11 41.26    5 33.1   0.703   0.315    15    4.3   4:51 (265,  3)  
2011-10- 3  11 33.53    6 41.1   0.719   0.304    18    4.4   4:52 (267,  6)  
2011-10- 4  11 25.31    7 52.3   0.735   0.294    21    4.4   4:54 (268,  9)  
2011-10- 5  11 16.63    9  6.5   0.752   0.285    25    4.4   4:55 (270, 12)  
2011-10- 6  11  7.44   10 23.5   0.769   0.277    28    4.5   4:57 (272, 15)  
2011-10- 7  10 57.75   11 42.9   0.786   0.269    32    4.5   4:59 (274, 19)  
2011-10- 8  10 47.56   13  4.2   0.803   0.262    36    4.6   5:00 (277, 22)  
2011-10- 9  10 36.85   14 27.0   0.820   0.256    40    4.6   5:02 (279, 26)  
2011-10-10  10 25.65   15 50.6   0.838   0.251    44    4.7   5:03 (281, 30)  
2011-10-11  10 13.94   17 14.6   0.855   0.246    48    4.7   5:05 (284, 34)  
2011-10-12  10  1.75   18 37.9   0.873   0.242    52    4.8   5:06 (287, 37)  
2011-10-13   9 49.10   19 59.9   0.890   0.239    56    4.9   5:08 (290, 41)  
2011-10-14   9 36.04   21 19.6   0.907   0.236    61    4.9   5:09 (293, 45)  
2011-10-15   9 22.59   22 36.4   0.925   0.235    65    5.0   5:11 (297, 49)  
2011-10-16   9  8.83   23 49.2   0.942   0.234    69    5.1   5:12 (301, 52)  
2011-10-17   8 54.81   24 57.4   0.960   0.234    74    5.2   5:14 (306, 56)  
2011-10-18   8 40.61   26  0.3   0.978   0.234    78    5.3   5:15 (312, 59)  
2011-10-19   8 26.30   26 57.4   0.995   0.236    82    5.4   5:17 (319, 62)  
2011-10-20   8 11.99   27 48.3   1.013   0.238    87    5.5   5:18 (327, 65)  
2011-10-21   7 57.73   28 32.8   1.030   0.241    91    5.6   5:20 (336, 67)  
2011-10-22   7 43.63   29 10.7   1.048   0.244    95    5.7   5:21 (347, 69)  
2011-10-23   7 29.76   29 42.3   1.065   0.248    99    5.8   5:23 (359, 70)  
2011-10-24   7 16.34   30  7.3   1.082   0.253   103    5.9   5:08 (  0, 70)  

Aktualizace: Zdá se, že kometa svůj průlet kolem Slunce nepřežije. Australský astronom Michael Mattiazzo svými pozorováními udává, že kometa nápadně slábne a získává silně difúzní vzhled. To je chování typické pro malé komety rychle se rozpadající pod náporem slunečního záření.

Původní článek si můžete přečíst na www.kommet.cz.

Související:
[1] Kometa Elenin konec světa nepřinese (Jakub Černý)
[1] Nešikovná Hyakutake a zaběhnutá Hale-Bopp (Jakub Černý)
[3] Kometa C/2010 X1 Elenin na stránkách Seiichi Yoshidy




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »