Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa Elenin v náruči pekla

Kometa Elenin v náruči pekla

Snímek komety 29. července 2011. Autor: John Drummond
Snímek komety 29. července 2011.
Autor: John Drummond
Je tomu již nějaký ten týden, co kometa Elenin zmizela z naší oblohy, jak se přibližuje ke Slunci. Naštestí pro astronomii nezmizela z noční oblohy úplně. Díky příznivé geometrii je totiž stále viditelná pro pozorovatele z jižní polokoule. Ti nezaháleli a pokračovali v jejím sledování. Díky pozorováním od Davida Seargenta, Michaela Mattiazza (oba z Austrálie) a Alexandra Amorima (Brazílie) jsme schopni zaktualizovat vývoj komety a předpověď její pozorovatelnosti na podzim. V polovině října by mělo dojít při odletu od Slunce k blízkému přiblížení k Zemi na vzdálenost 0.2339 AU, konkrétně 17. října. Tato vzdálenost vychází jako 91 násobek vzdálenosti Země-Měsíc, kometa Elenin navíc ukazuje charakteristiky mini-komety poprvé přicházející z Oortova oblaku. Jádro nebude mít velké rozměry a hrozí tedy jeho rozpad už při přiblížení ke Slunci v následujících dnech. Ten se zdá, bohužel, reálným.

V průběhu léta měla kometa dostatečnou "velikost" pro přežití průletu kolem Slunce. Absolutní jasnost komety byla o 1.37 mag větší než stanovuje Bortleho limit pro přežití jádra komety. Tento limit je velice přibližný, existují vyjímky komet a hranice nemusí být směrodatná. Kometa také může utlumit aktivitu a dostat se pod limit později. Zjasnování komety zatím probíhalo stabilně přibližně do poloviny minulého týdne. Na dlouhoperiodické komety možná až nečekaně rychle. Pokud by aktivita komety vydržela i po průchodu kolem Slunce, měla by být vidět i pouhým okem na ranní obloze. Její současný průlet "peklem" nedaleko naší mateřské hvězdy jí to ale nejspíš neumožní.

Kdyby kometa přežila svůj průlet kolem Slunce, od nás by začala být pozorovatelná někdy kolem 4. října o jasnosti 4.4 mag a v následujících dnech by velice rychle stoupala nad obzor. Již o týden později by dosáhla na začátku svítání více než 1/3 výšky obzoru k nadhlavníku. Okolo 14. října by měly být geometricky nejlepší podmínky k pozorování iontového ohonu. Při hypotetické délce 0.01 AU by ohon mohl na obloze dosahovat téměř 3° délky (6 měsíčních úplňků vedle sebe). Tou dobou by měla kometa stále držet jasnost kolem 5 mag a tedy být na temné obloze celkem pohodlně vidět pouhým okem jako slabá mlhavá hvězdička. V druhé polovině měsíce by již zeslábla pod 5 mag, ale viditelnost pouhým okem by si pravděpodobně udržela s ohledem na stále lepší podmínky viditelnosti. Níže uvádíme efemeridu dráhy komety pro případ, že by svůj průlet kolem Slunce přežila.

    
 Datum         R.A.       Decl.    r       d     Elong   m1   Nejlepší čas(A, h) 
2011-10- 2  11 41.26    5 33.1   0.703   0.315    15    4.3   4:51 (265,  3)  
2011-10- 3  11 33.53    6 41.1   0.719   0.304    18    4.4   4:52 (267,  6)  
2011-10- 4  11 25.31    7 52.3   0.735   0.294    21    4.4   4:54 (268,  9)  
2011-10- 5  11 16.63    9  6.5   0.752   0.285    25    4.4   4:55 (270, 12)  
2011-10- 6  11  7.44   10 23.5   0.769   0.277    28    4.5   4:57 (272, 15)  
2011-10- 7  10 57.75   11 42.9   0.786   0.269    32    4.5   4:59 (274, 19)  
2011-10- 8  10 47.56   13  4.2   0.803   0.262    36    4.6   5:00 (277, 22)  
2011-10- 9  10 36.85   14 27.0   0.820   0.256    40    4.6   5:02 (279, 26)  
2011-10-10  10 25.65   15 50.6   0.838   0.251    44    4.7   5:03 (281, 30)  
2011-10-11  10 13.94   17 14.6   0.855   0.246    48    4.7   5:05 (284, 34)  
2011-10-12  10  1.75   18 37.9   0.873   0.242    52    4.8   5:06 (287, 37)  
2011-10-13   9 49.10   19 59.9   0.890   0.239    56    4.9   5:08 (290, 41)  
2011-10-14   9 36.04   21 19.6   0.907   0.236    61    4.9   5:09 (293, 45)  
2011-10-15   9 22.59   22 36.4   0.925   0.235    65    5.0   5:11 (297, 49)  
2011-10-16   9  8.83   23 49.2   0.942   0.234    69    5.1   5:12 (301, 52)  
2011-10-17   8 54.81   24 57.4   0.960   0.234    74    5.2   5:14 (306, 56)  
2011-10-18   8 40.61   26  0.3   0.978   0.234    78    5.3   5:15 (312, 59)  
2011-10-19   8 26.30   26 57.4   0.995   0.236    82    5.4   5:17 (319, 62)  
2011-10-20   8 11.99   27 48.3   1.013   0.238    87    5.5   5:18 (327, 65)  
2011-10-21   7 57.73   28 32.8   1.030   0.241    91    5.6   5:20 (336, 67)  
2011-10-22   7 43.63   29 10.7   1.048   0.244    95    5.7   5:21 (347, 69)  
2011-10-23   7 29.76   29 42.3   1.065   0.248    99    5.8   5:23 (359, 70)  
2011-10-24   7 16.34   30  7.3   1.082   0.253   103    5.9   5:08 (  0, 70)  

Aktualizace: Zdá se, že kometa svůj průlet kolem Slunce nepřežije. Australský astronom Michael Mattiazzo svými pozorováními udává, že kometa nápadně slábne a získává silně difúzní vzhled. To je chování typické pro malé komety rychle se rozpadající pod náporem slunečního záření.

Původní článek si můžete přečíst na www.kommet.cz.

Související:
[1] Kometa Elenin konec světa nepřinese (Jakub Černý)
[1] Nešikovná Hyakutake a zaběhnutá Hale-Bopp (Jakub Černý)
[3] Kometa C/2010 X1 Elenin na stránkách Seiichi Yoshidy




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »