Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Noc na hvězdárně v Ondřejově

Noc na hvězdárně v Ondřejově

Pozorování komet během Malého semináře MPH v Ondřejově. Autor: Martin Mašek
Pozorování komet během Malého semináře MPH v Ondřejově.
Autor: Martin Mašek
Již brzy se můžeme těšit na další akci s názvem "Noc na hvězdárně". Tentokrát se bude konat přímo v Mecce české astronomie - na ondřejovské hvězdárně. Díky shodě termínu 5./6. května 2012 s Dnem otevřených dveří budou přístupná velice zajímavá místa. Pro děti jsme připravili bohatý program plný her, poučných informací a - pokud počasí dovolí - i s nočním pozorováním oblohy.

Akce je určená pro děti a mládež od 10 do 18 let, přespání je zajištěno v seminární místnosti. Zájemci o návštěvu akce kontaktujte prosím Věru Bartákovou. Dopravu si každý zajišťuje sám, do Ondřejova pravidelně jezdí linka 383 z pražské stanice metra C Háje. Více informací k dopravě na místo naleznete na této adrese. Místo setkání je v sobotu 5. května u seminární místnosti, to je budova č. 23 na plánku areálu.

S sebou si je třeba vzít jídlo a pití na 24 hodin, hygienické potřeby a teplé, nejlépe zimní oblečení (včetně kulicha, rukavic a vysokých nepromokavých bot). Dále je nutné nezapomenout na spací potřeby - spacák, karimatku a oblečení do spacáku. Pro program si nezapomeňte vzít zápisník s tvrdými deskami, tužku a baterku. Pozorovací dalekohledy budou zajištěny na místě.

Jak Noc na hvězdárně probíhá, si můžete přečíst např. v článku o proběhlé akci na hvězdárně ve Valašském Meziříčí.

Časový harmonogram a program:

SOBOTA

  • 12:00 - 13:00 příjezd a ubytování v přednáškové místnosti, individuální hry
  • 13:00 - 14:00 hra Vesmírná flotila - louka v areálu ústavu / za deštivého počasí hra v přednáškové místnosti
  • 14:00 - 16:00 exkurze po AsÚ AV ČR
  • 16:00 - 16:30 přestávka na svačinu
  • 16:30 - 17:15 kvízy a soutěže v seminární místnosti
  • 17:30 - 18:30 Sluneční oddělení, přednáška
  • 18:30 - 19:00 úkoly o Slunci
  • 19:00 - 19:30 přestávka na večeři
  • 19:30 - 21:00 blok promítání a her v přednáškové místnosti, Oddělení pro meziplanetární hmotu
  • 21:00 - 23:30 noční pozorování / za špatného počasí noční bojová hra s astronomickým námětem
  • 23:30 - 24:00 příprava na večerku
  • 24:00 večerka (pro starší nepovinná)

NEDĚLE

  • 08:30 budíček
  • 08:30 - 09:00 hygiena, snídaně
  • 9:00 - 11:30 závěrečná hra Hvězdná brána na hřišti / za deště hra v seminární místnosti, další doprovodný program
  • 11:30 - 12:00 příprava na odjezd, individuální hry

Převzato: Sekce pro děti a mládež ČAS




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »