Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Okolo Země proletí 31. května 2013 velká planetka

Okolo Země proletí 31. května 2013 velká planetka

Planetka Ida se svým měsíčkem. Autor: NASA.
Planetka Ida se svým měsíčkem.
Autor: NASA.
Poslední květnový den tohoto roku prolétne okolo Země planetka s označením (285263) 1998 QE2. K nejtěsnějšímu přiblížení dojde ve 22:59 SELČ, kdy bude planetka vzdálená 5,8 milionů kilometrů, tedy asi 15x dále než okolo Země obíhá náš Měsíc. Planetka má průměr asi 2,7 km. Setkání s takto velkým tělesem v této vzdálenosti ale není nijak vzácný jev, naposledy k něčemu podobnému došlo v prosinci loňského roku, kdy okolo Země prolétla 18x dále než Měsíc planetka Toutatis o rozměrech 4,5 x 2 km.

Planetka 1998 QE2 byla objevena 19. srpna 1998 pomocí dalekohledu automatizované prohlídky oblohy LINEAR (Lincoln Near Earth Asteroid Research), který stojí v Novém Mexiku v USA. Obíhá okolo Slunce s periodou 3,77 let, se Zemí se ale potkává jen zřídka (jednou za 3,77 let se sice přiblíží k zemské dráze, na to, aby došlo k blízkému setkání se Zemí, je ale třeba, aby se i naše planeta nacházela v tom správném bodě své dráhy). Naposledy se ve srovnatelné vzdálenosti prosmýkla okolo Země v roce 1975 a k příštímu blízkému setkání dojde až v roce 2119 (v obou případech to bylo/bude asi 30x dále než Měsíc).

Dráha planetky 1998 QE2 ve Sluneční soustavě v době průletu okolo Země. Autor: NASA.
Dráha planetky 1998 QE2 ve Sluneční soustavě v době průletu okolo Země.
Autor: NASA.
Během letošního, ani během budoucích přiblížení k Zemi, které lze dostatečně přesně předpovědět na zhruba 200 let dopředu, srážka této planetky se Zemí nehrozí. Ačkoliv dráhu žádné planetky neznáme nikdy „absolutně“ přesně, nejistota polohy při tomto průletu bude pouhých 200 km (což při dané vzdálenosti průletu představuje nejistotu 0,003 %). Planetka při nejtěsnějším přiblížení poletí vůči Zemi rychlostí 10,6 km/s.

O této planetce toho zatím mnoho nevíme (což ale neznamená, že by byla záhadná, jak se objevuje v některých médiích). Planetka byla pozorována v roce 2009 pomocí Spitzerova vesmírného dalekohledu. Z těchto pozorování se ukázalo, že odrazivost povrchu (tzv. albedo) je asi 6 %. Je tedy možné, že se jedná buď o vyhaslé jádro komety, nebo o planetku složenou z materiálů bohatých na uhlík a jeho sloučeniny (rozhodně ne ovšem mazlavé…).

Planetka je již nyní pozorovatelná optickými dalekohledy z jižní polokoule. Z těchto pozorování se již podařilo určit periodu rotace, jejíž předběžná hodnota je 5,3 hodiny. Nejdůležitější pozorování jsou ale naplánována na období okolo těsného průletu a několik dní po něm, kdy bude planetka pozorována pomocí radarových antén z USA, konkrétně antény Goldstone o průměru 70 m a Arecibo o průměru 305 m. Tyto radary by mohly na povrchu planetky rozlišit podrobnosti o velikostech až 3,75 m.

Z ČR začne být tato planetka pozorovatelná až několik dní po průletu, kdy se bude pohybovat souhvězdím Vah a poté Hadonoše. Nepůjde ale o žádné velkolepé představení, které si užijí i běžní laici – planetka bude mít okolo 11. magnitudy, proto k jejímu spatření bude třeba se vybavit spíše již středně velkým dalekohledem o průměru objektivu alespoň 15 cm.

Planetky této velikosti se srážejí se Zemí v průměru jednou za několik milionů let. Srážka Země s takto velkým tělesem by s určitostí znamenala konec lidské civilizace. Nebyl by ale vyhlazen veškerý život. Ostatně ani desetikilometrová planetka, která se srazila se Zemí na konci druhohor a které je připisováno vyhynutí dinosaurů, nevyhladila život na Zemi úplně, čehož je naše existence důkazem.

Zdroje:
[1] www.jpl.nasa.gov
[2] echo.jpl.nasa.gov/asteroids/1998QE2/1998QE2_planning.html
[3] ssd.jpl.nasa.gov




O autorovi

Štítky: 1998 QE2, Planetka


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »