Mapa oblohy 13. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 11. 6. do 17. 6.
Měsíc po první čtvrti je ve fázi blížícího se novu. Večer je nejlépe vidět planeta Saturn. Přelety stanice ISS jsou viditelné
především před půlnocí. Nastává období NLC.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. června ve 23:00 SELČ.
Výstup Venuše 6. 6. 2012. Autor: Jan KlečkaVe víru událostí kolem přechodu Venuše uvízla videa s tématikou astronomie a kosmonautiky.
Podívejme se tedy, co přinesl květen zajímavého a jako bonus přidáváme zajímavá videa z přechodu Venuše přes Slunce.
Vědci s nalezenými meteorityObyvatelé indického svazového státu Maháráštra, zejména z jeho okresů Nágpúr a Akólá, měli v úterý 22. května 2012 možnost zažít neobyčejnou událost. V odpoledních hodinách byl v této oblasti, ležící ve středové části Indické republiky, zaznamenán velký hluk a na obloze bylo vidět několik jasných objektů, padajících k zemi. Časové údaje nejsou příliš přesné, některé zdroje udávají rozpětí mezi 14:00 a 14:30 místního času, jiné tvrdí, že událost nastala až mezi 14:30 a 14:32 (9:00 - 9:02 UT). Jak se brzy ukázalo, na zem dopadlo několik meteoritů a celá událost byla proto označena jako "meteoritická sprcha". Přibližně ve stejnou dobu seismické stanice zaznamenaly otřesy země o síle 2,1 stupně Richterovy stupnice, trvající 90 sekund. Není však zcela jasné, zda souvisí s výše zmíněným jevem, nebo se jednalo jen o náhodu.
Prstencová fáze květnového zatmění 2012. Autor: Jan SládečekPřípravy na cestu za prstencovým zatměním Slunce započaly na podzim roku 2010. Původně se uvažovalo o Japonsku, ale byla zvolena počasově příznivější lokalita USA, oblast Nevada-Arizona. Již dvě předchozí výpravy za prstencovým zatměním Slunce 2005 a 2006 byly úspěšné. Středozápad USA, kudy procházel pás prstencové fáze, dával velmi dobrou šanci na další úspěch.
Přechod Venuše 6. června 2012. Autor: Petr HorálekJak už jsme vyzývali dříve, své záznamy vzácného přechodu Venuše přes Slunce 6. června 2012 můžete posílat i v textové formě. Do redakce už ve středečním odpoledni dorazila první svědectví z úkazu a těšíme se na další. Jak jste "pihu" na Slunci pozorovali? Jaký dojem to ve vás nechalo? Bylo to pro vás poprvé a vlastně také naposled? Úchvatný východ Slunce s černým kroužkem zaujal a nejen o tom se můžete přesvědčit prostřednitvím slov v následujících textech, které nám čtenáři zaslali bezprostředně po tom, co je vtiskli na (digitální) papír tak jako kdysi třeba Dickens...
HIP 11952 - nejstarší planetární soustava ve vesmíruSkupina evropských astronomů objevila prastarou planetární soustavu, která je pravděpodobně pozůstatkem z období mladého vesmíru, z doby před 13 miliardami roků. Soustavu tvoří hvězda s označením HIP 11952 a dvě planety, které kolem hvězdy oběhnou jednou za 7 dnů, respektive za 290 dnů. Zatímco planetární soustavy se obvykle formují z materiálu prachoplynných oblaků obsahujících těžké chemické prvky, hvězda HIP 11952 obsahuje pouze nepatrné množství jiných prvků než vodík a hélium. Výzkum soustavy může vrhnout nové světlo na vznik planet v mladém vesmíru - za podmínek zcela odlišných, než za jakých mnohem později vznikaly další planetární soustavy včetně té naší.
Dřevený kostelík na GruňiV pondělí 14. května 2012 se v horské chatě Švarná Hanka konalo úvodní setkání uvedené názvem První konference ke vzniku Beskydské oblasti tmavé oblohy. Sešli se na něm zástupci Správy CHKO Beskydy, Lesů ČR, místních samospráv, České astronomické společnosti, Astronomického ústavu AV ČR a Slovenské astronomické společnosti. Tématem setkání bylo představení záměru vyhlásit v okolí Gruně oblast tmavé oblohy.
Přechod Venuše přes Slunce. Autor: Stanislav ChlupVe středu 6. června časně ráno byla z našeho území pozorovatelná závěrečná přibližně třetina nesmírně vzácného přechodu Venuše přes Slunce. Tmavý Venušin kotouček opustil sluneční disk okolo 6 hodin 55 minut letního času a na další podobný pohled budou muset čekat celé generace až do prosince roku 2117. Všichni, co úkaz naposled viděli a nafotili, mají tak opravdu co vyprávět. Tato galerie, do níž můžete zasílat své snímky úkazu, je tedy jedním z unikátních internetových záznamů dochovávajících svědectví z úkazu. Všem autorům došlých snímků proto děkujeme!
Fosilizované otisky vodních kapek v sopečném popelu z doby před 2,7 miliardami rokůStudiem fosilních "kapek" vody mohou vědci odhalit drahocenné informace o atmosféře mladé Země. Výzkum by mohl výrazně zpřesnit modely pradávné Země a pomoci astrobiologům porozumět vlastnostem prostředí, ve kterém vznikl na naší planetě život.
Venuše přecházející přes sluneční kotouč a reliéf ptáka. Autor: AP/KyodoZatímco hodiny tikají a Venuše se nezastavitelně blíží do prostoru mezi Slunce a pozemšťany, lidé na celém světě se precizně připravují na doslova stoletou událost - poslední přechod planety přes Slunce na dlouhých 105 let. O úkazu se internet plní množstvím informací od historických dat po obsáhlé tabulky jeho průběhu zítra 6. června na celém světě. Ani Česká astronomická společnost by nechtěla nic nechat náhodě, a tak vyzývá vás - čtenáře, abyste se do pozorování zapojili. Vaše snímky, kresby i textové postřehy budou mít bez nadsázky vysokou hodnotu pro další generace!
ČAM 2012.05: Kulová hvězdokupa M 92
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2012 obdržel snímek "Kulová hvězdokupa M 92", jehož autorem je Peter Delinčák.
Souhvězdí Herkules, krášlící letní oblohu, je známo svou kulovou hvězdokupou M 13, viditelnou i pouhým okem. Není však v tomto souhvězdí jediná. Nedaleko od ní, myšleno ovšem úhlově na obloze, se nachází její o něco slabší kolegyně. Ač je s označením M 92 téměř na konci Messierova katalogu, neznamená to, že by byla nevýrazná či nezajímavá. Za velmi dobrých podmínek ji dokonce můžeme spatřit pouhým okem. Ovšem míst, kde by to bylo možné, pro narůstající světelné znečištění stále ubývá.
Kresba kapkovitého jevu v roce 1769. Autor: Reverend Hirst.Astronomové za pozorováním tranzitů Venuše v minulosti podnikali cesty - mnohdy navýsost obtížné - a vraceli se někdy s výsledky převratnými, jindy pak se žádnými. Tyto cesty a výsledky se pokusíme zmapovat. Proč byla pozorování tranzitů Venuše v minulosti důležitá, to je obsahem článku "Minulá pozorování přechodů Venuše". V něm se zároveň dočtete, proč se zabýváme výhradně tranzity po vynálezu dalekohledu.
Jak bude vypadat na pozemské obloze srážka s galaxií M31?Astronomové NASA oznámili, že nyní mohou s jistotou předpovědět příští velkou kosmickou událost, která postihne naši Galaxii, Slunce a celou Sluneční soustavu: gigantickou kolizi naší Galaxie s nejbližší velkou galaxií v souhvězdí Andromedy.
Novozélandský pozorovatel tranzitu v 19. století …aneb o tom, že pro naše prarodiče a potomky neplatilo a nebude platit, že Venuše se Sluncem se mohou setkat jen dvakrát za život - ale platí to pro nás!
Až vykvetou květy roku 2004 - tak se jmenoval článek o historii přechodů Venuše přes Slunce, který v Astropisu vyšel před osmi roky. Květy z onoho roku už dávno nejen uvadly a zetlely, ale uvolnily živiny, z kterých nasadily pupence a rozvinuly se květy nové. Květy letošní. Ano, historie se opakuje. A my si trochu té historie zopakujeme.
Centaurus A - ALMA - eso1222 Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (019/2012): Tento nový záběr centrální oblasti neobvyklé galaxie Centaurus A byl pořízen pomocí systému antén pro milimetrovou a submilimetrovou oblast ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Názorně demonstruje, jak nová observatoř astronomům umožňuje prohlédnout skrze temné prachové pásy zakrývající samotný střed galaxie a získat snímky v bezkonkurenční kvalitě. ALMA je stále ještě ve fázi výstavby a v současnosti provádí vědecká pozorování ve zkušební fázi ‚Early Science‘ (počáteční vědecká pozorování). Již v současnosti je však tento teleskop nejvýkonnějším zařízením svého druhu na světě. Observatoř ALMA právě zveřejnila výzvu k podání návrhů na pozorování v následujícím období, kdy již bude k dispozici ještě větší část celého systému s lepšími vlastnostmi.
Mapa oblohy 6. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 4. 6. do 10. 6.
6. června nastává dlouho očekávaný přechod Venuše přes sluneční kotouč. Měsíc je ve fázi ubývající po pondělním úplňku.
Pokračuje dobrá viditelnost planet Mars a Saturn. Přelety stanice ISS jsou viditelné v podstatě celou noc. Severní polovina ČR už
nemá astronomickou noc.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. června ve 23:00 SELČ.
Přechod Venuše přes Slunce a oblačnost. Autor: Pencho MarkishkyProfesionální i hobby astronomové s napětím očekávají významnou událost na obloze, přechod Venuše přes sluneční disk ráno ve středu 6. června 2012. Tento úkaz je velmi vzácný, protože se opakuje v intervalu 121,5 roku, resp. 105,5 roku, a vždy potom jednou v intervalu 8 let. Naposledy jsme transit Venuše mohli velmi dobře pozorovat na jasné obloze v červnu 2004, nyní přichází opět, aby se na 105,5 roku odmlčel.
Úkaz začne v době, kdy v ČR bude Slunce pod obzorem, a na naší obloze budeme moci pozorovat jen poslední 2 hodiny. I tak se bude jednat o unikátní a pro nás i poslední příležitost něco takového vidět. I z toho důvodu nás zajímá, jaké bude počasí a zda nám oblačnost neznemožní výhled na oblohu.
Mapa světa ukazuje průměrnou oblačnost za měsíc červen. Černé linie, které jsou do ní zakreslené, a oblasti mezi nimi se shodují s viditelností kontaktů a přechodu Venuše přes Slunce, jak je zobrazeno na předchozích stránkách. Procentuální zastoupení mrakMezi velmi vzácné úkazy na obloze patří bez pochyby přechody planet (Merkur a Venuše) přes sluneční disk. Přechod Venuše je o to vzácnější, že ho člověk za svůj život může spatřit nejvýše dvakrát. Od vynalezení dalekohledu bylo možné těchto úkazů pozorovat pouze sedm, přičemž minulý nastal v roce 2004. V tomto století poslední z nich budeme moci sledovat z 5. na 6. června tohoto roku.
Pohled na planetu Neptun z povrchu měsíce TritonNa kompozitním obrázku NASA je v horní části znázorněná planeta Neptun, jak bychom ji viděli z povrchu jejího měsíce Triton. Jižní pól Neptunu je vlevo; zřetelně je na jižní polokouli planety viditelná tzv. Velká tmavá skvrna - velká anticyklona v atmosféře planety. Tento pohled byl vytvořen na základě snímků pořízených v roce 1989 americkou sondou Voyager 2.
Částečná fáze úplného zatmění Měsíce v roce 2000. Autor: Fred EspenakV pondělí 4. června v dopoledních hodinách našeho času nastane jediné výraznější zatmění Měsíce tohoto roku. Půjde o částečné zatmění o velikosti 37 procent měsíčního průměru, kterým se náš kosmický soused ponoří do zemského stínu svou jižní polovinou. Z našeho území bohužel nespatříme ani část úkazu – ten končí ještě před východem úplňku nad český obzor. Úkaz, který se odehraje nad širokou plochou Pacifiku, však můžete sledovat na internetu. Další, vskutku neobvyklé částečné zatmění Měsíce, ovšem z České republiky spatříme už za necelý rok.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
![\"Částečná](\"/_data/images/news/2010/11/29/zatmeni_2000_espenak.jpg\" "\\"Částečná")
