Kulová hvězdokupa M 68 okem HST
Vzájemná gravitační přitažlivost uvnitř seskupení několika stovek tisíc, možná až miliónů hvězd, má všechny hvězdy "pod kontrolou" a umožňuje kulovým hvězdokupám držet pohromadě po mnoho miliard roků. Astronomové dokáží určit stáří kulových hvězdokup na základě rozboru světla přicházejícího z hvězd.
Chemické prvky zanechávají své "otisky" ve vyzařovaném světle a záření hvězd tak odhaluje fakt, že hvězdy v kulových hvězdokupách typicky obsahují méně těžkých prvků, jako je uhlík, kyslík a železo, než hvězdy podobné Slunci.
Protože každá následující generace hvězd postupně vytvářela tyto prvky v důsledku nukleárních reakcí, hvězdy mající méně těžších prvků jsou ve skutečnosti relikty z rané epochy vývoje vesmíru. Z tohoto důvodu se hvězdy v kulových hvězdokupách řadí mezi nejstarší zaznamenané objekty, jejichž stáří je více než 10 miliard roků.
Kolem středu naší Galaxie krouží více než 150 kulových hvězdokup. V galaktických měřítkách nejsou všechny kulové hvězdokupy příliš velké. V případě hvězdokupy M 68 je její průměr o něco menší než 100 světelných roků. Na druhou stranu disk naší Galaxie má průměr více než 100 000 světelných roků.
Kulovou hvězdokupu M 68 objevil Charles Messier v roce 1780. Od Země je vzdálena přibližně 33 000 světelných let. Nachází se v souhvězdí Hydry. Vůči Zemi se přibližuje rychlostí 112 km/s.
Snímek byl pořízen pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST. Fotografie, která vznikla na základě kombinace viditelného světla a infračerveného záření, pokrývá část oblohy o rozměru přibližně 3,4 x 3,4 obloukové minuty.
Zdroj: www.spacetelescope.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí