Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kulová hvězdokupa M 68 okem HST

Kulová hvězdokupa M 68 okem HST

Kulová hvězdokupa M 68 na snímku z HST
Kulová hvězdokupa M 68 na snímku z HST
Hubblův kosmický dalekohled HST poskytnul tento nádherný pohled na zcela zaplněné hvězdné "tábořiště" s názvem Messier 68 (zkráceně M 68). Objekt je znám také pod označením NGC 4590. Takovéto vesmírné objekty kulového tvaru astronomové označují termínem kulová hvězdokupa.

Vzájemná gravitační přitažlivost uvnitř seskupení několika stovek tisíc, možná až miliónů hvězd, má všechny hvězdy "pod kontrolou" a umožňuje kulovým hvězdokupám držet pohromadě po mnoho miliard roků. Astronomové dokáží určit stáří kulových hvězdokup na základě rozboru světla přicházejícího z hvězd.

Chemické prvky zanechávají své "otisky" ve vyzařovaném světle a záření hvězd tak odhaluje fakt, že hvězdy v kulových hvězdokupách typicky obsahují méně těžkých prvků, jako je uhlík, kyslík a železo, než hvězdy podobné Slunci.

Protože každá následující generace hvězd postupně vytvářela tyto prvky v důsledku nukleárních reakcí, hvězdy mající méně těžších prvků jsou ve skutečnosti relikty z rané epochy vývoje vesmíru. Z tohoto důvodu se hvězdy v kulových hvězdokupách řadí mezi nejstarší zaznamenané objekty, jejichž stáří je více než 10 miliard roků.

Kolem středu naší Galaxie krouží více než 150 kulových hvězdokup. V galaktických měřítkách nejsou všechny kulové hvězdokupy příliš velké. V případě hvězdokupy M 68 je její průměr o něco menší než 100 světelných roků. Na druhou stranu disk naší Galaxie má průměr více než 100 000 světelných roků.

Kulovou hvězdokupu M 68 objevil Charles Messier v roce 1780. Od Země je vzdálena přibližně 33 000 světelných let. Nachází se v souhvězdí Hydry. Vůči Zemi se přibližuje rychlostí 112 km/s.

Snímek byl pořízen pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST. Fotografie, která vznikla na základě kombinace viditelného světla a infračerveného záření, pokrývá část oblohy o rozměru přibližně 3,4 x 3,4 obloukové minuty.

Zdroj: www.spacetelescope.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kulová hvězdokupa, HST


13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání

Venuše a Plejády z pole u Přáslavic. 3.4.2020

Další informace »