Mapa oblohy 29. února 2012. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 27. 2. do 4. 3.
Měsíc je kolem první čtvrti. Na západní obloze se k sobě přibližují dva výrazné objekty, Venuše a Jupiter. Poblíž západního obzoru je poměrně jasný Merkur. Mars je možné dobře pozorovat už v první polovině noci, na Saturn počkejme až na druhou polovinu noci. Přelety ISS večer pomalu končí.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. února v 19:00 SEČ.
Fotogalerie: Planety a MěsícNa večerní obloze přibližně od 25. února do 15. března uvidíme postupně všech pět nejjasnějších planet Sluneční soustavy. Hned za soumraku se asi na hodinu ukáže nízko nad západním obzorem nedostižný Merkur. Značně výše upoutá pozornost dvojice jasných planet Jupiter a Venuše. Nad východním obzorem se v opozici se Sluncem ocitá Mars a po desáté hodině večerní vychází i Saturn. Mezi všemi planetami navíc proplouvá do úplňku se zvětšující Měsíc...
A to není vše. Planety s Měsícem budeme moci pozorovat i na přelomu března a dubna. Merkur i Jupiter se postupně ztratí na večerní soumračné obloze, na východě ovšem s Marsem začne zářit i Saturn. A Venuše 4. dubna projde Plejádami. Foťte tedy, co to jde!
Oblačnost nad Indickým oceánem - foto družice TerraVýška oblaků na naší planetě se během prvního desetiletí tohoto století nepatrně snížila - v průměru o jedno procento. Vyplývá to z nové univerzitní studie vypracované na základě pozorování americkými družicemi a financované NASA. Tyto závěry mají velký význam pro vytváření modelů budoucího vývoje globálního klimatu.
Fotografie Hyád
Otevřená hvězdokupa Hyády, ležící v souhvězdí Býka, bývá amatérskými pozorovateli
občas trochu opomíjena. Způsobuje to zřejmě její velká rozsáhlost, se kterou souvisí poměrně malá koncentrace hvězd a také přítomnost nedalekých Plejád, které jsou výrazně kompaktnější a proto se raději věnují jim. Ani
Messier při tvorbě svého katalogu Hyádám nedal žádné číslo, ačkoli je musel určitě znát. Přes tyto "ústrky" se jedná o velmi zajímavý objekt, který se velmi dobře dá pozorovat pouhým okem nebo triedrem.
Exoplaneta GJ1214b při přechodu před mateřskou hvězdouPozorování pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST (NASA) vedla k objevu nové třídy planet. Jedná se o vodní planetu obklopenou hustou atmosférou, která obsahuje velké množství páry. Je menší než Uran, avšak větší než Země.
LogoKaždoročně vybírá Rada Astronomického ústavu Akademie věd ČR nejvýznamnější vědecké výsledky svých pracovníků. Pojďme se seznámit se šesti nejzajímavějšími vědeckými výsledky, kterých se loni podařilo dosáhnout. V krátkých anotacích je popisují sami autoři.
Miniaturní asteroidy v blízkosti ZeměMěsíc vypadá na obloze osaměle, avšak nemusí to být zdaleka pravda. Malé asteroidy příliš slabé na to, abychom je spatřili, pravděpodobně zabloudí na dráhu Země poměrně často a krátkou dobu zde zůstávají. Někdy v budoucnu můžeme být dokonce schopni dopravit některý z těchto měsíčků na Zemi k detailnímu výzkumu.
Nová hala v planetáriu v rámci projektu Vesmírná brána. Zdroj: HaP J. Palisy v Ostravě. VŠB-Technická univerzita Ostrava hledá pro pracoviště Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v rámci projektu "Vesmírná brána" odborníka na plný úvazek pro pozici technik - programátor.
John Glenn na snímku při svém historickém letu. Autor: NASAV pátek 24. února si připomeneme významné půlstoleté výročí v kosmonautice. O něm bude povídat Milan Halousek z České kosmické kanceláře ve své přednášce "John Glenn a začátky americké pilotované kosmonautiky". Přednáška začíná již tradičně v 19 hodin a Astronomická společnost Pardubice na ní zve zájemce do Velkého sálu DDM DELTA Pardubice v ulici Gorkého 2658.
Pohled na střed naší Galaxie s ukrytou černou dírouNové výzkumy naznačují, že záhadná vzplanutí rentgenového záření, které zaznamenala družice Chandra X-ray Observatory, mohou mít původ v asteroidech padajících na černou díru ukrytou v centru naší Galaxie. Tato vzplanutí byla pozorovatelná v průběhu několika let, kdy byla registrována prakticky každý den. Jestliže se tyto závěry potvrdí, může to znamenat, že v okolí superhmotné černé díry existuje oblak obsahující stovky biliónů asteroidů a komet.
Mezihvězdné částice pronikají do Sluneční soustavy - snímek z animaceVědci oznámili tento objev na tiskové konferenci 31. 1. 2012. Je založen na datech z družice IBEX (Interstellar Boundary Explorer), kterou vypustila NASA v roce 2008. Družice je schopna detekovat částice přilétající do Sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru.
Vzhled budovy Hvězdárny a planetária Brno po rekonstrukci. Zdroj: www.hvezdarna.cz.Ve čtvrtek 23. února 2012 do Brna opět přiletí někteří středoevropští kosmonauti. Důvodů k návštěvě přitom mají hned několik. Navštíví unikátní workshop "Jaderná energie a vesmír", setkají se s veřejností a položí základní kámen digitálního planetária v rámci akce BRNO@vesmír.
Mapa oblohy 22. února 2012. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2..
Měsíc je kolem novu. Velmi mladý srpek Měsíce bude vidět od středy. Na západní obloze se k sobě přibližují dva výrazné objekty, Venuše a Jupiter. Poblíž západního obzoru se vynořuje jasný Merkur. Mars je možné dobře pozorovat už v první polovině noci. Saturn je nejlépe viditelný v druhé polovině noci.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. února v 19:00 SEČ.
Planeta VenušeMezinárodní tým astronomů z Itálie, Německa a Francie zjistil, že den na Venuši (tj. doba, za kterou se planeta jednou otočí kolem své osy) je nepatrně delší, než se ještě nedávno předpokládalo. Vysvětlit tuto skutečnost se zatím nepodařilo. Článek o tomto objevu byl publikován v časopise Icarus.
Astronaut John Glenn 20. 2. 1962. Autor: NASAV pondělí 20. února 2012 uplyne již 50 roků od okamžiku, kdy první americký astronaut obletěl Zemi. John Glenn se po Juriji Gagarinovi (SSSR, 12. 4. 1961) a Germanu Titovovi (SSSR, 6. 8. 1961) stal teprve třetím člověkem na světě, který v kosmickém prostoru obkroužil minimálně 1x zeměkouli. Po letu dlouhém 4 hodiny a 55 minut John Glenn v kabině kosmické lodě Mercury MA6 (označované i jako Friendship - 7) úspěšně přistál po třech obletech Země ve vlnách Atlantiku nedaleko čekajícího záchranného torpédoborce USS Noa. Tím začala americká cesta, která vyvrcholila přistáním prvních lidí na Měsíci v roce 1969.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 166 ze 16. 2. 2012.
Některé části meteoritu Sikhote-Alin
V letošním roce uplynulo již 65 let od pádu meteoritu Sikhote-Alin, který
získal své jméno podle místa dopadu. Tak se totiž jmenuje pohoří, rozkládající se
v odlehlém cípu Ruska, z jedné strany omývaném Japonským
mořem a z druhé hraničím s Čínou. Lidé v širokém okolí této oblasti, jejíž většina v současnosti spadá pod Přímořský kraj (Primorsky Krai) Ruské federace, mohli 12. února 1947 kolem 10:38 místního času (0:38 UT) pozorovat na obloze naprosto ojedinělý úkaz. Směrem od severu přiletěla ohnivá koule, která byla podle vzpomínek pamětníků jasnější než Slunce, vrhala stíny a za ohlušujícího hluku se postupně rozpadala na menší části. Někteří svědci udávali, že měnila barvu (růžovou, modrou nebo nazelenalou) a nakonec zčervenala. Pak zmizela za úpatím Sikhote-Alin, přibližně někde v půli cesty mezi městy Vladivostokem a Chabarovskem a o několik minut později se ozval ohlušující zvuk, připomínající těžkou dělostřelbu, odrážející se od svahů hor. Také se projevila tlaková vlna, která v některých případech rozbíjela okna a působila drobné škody.
Exoplaneta v systému trojhvězdy GJ 667Mezinárodní tým astronomů pravděpodobně objevil obyvatelnou super-Zemi obíhající kolem blízké hvězdy. Při oběžné době kolem 28 dnů a minimální hmotnosti 4,5krát převyšující hmotnost naší Země obíhá nová planeta uvnitř tzv. obyvatelné zóny v okolí hvězdy, kde ani příliš vysoká, ani příliš nízká teplota umožňuje výskyt kapalné vody na povrchu planety. Vědci získali důkazy přinejmenším o existenci jedné, možná však až dvou či tří dalších planet obíhajících kolem hvězdy, která je od Země vzdálena 22 světelných roků.
Předpokládaná poloha prvotního oceánu planety MarsMars Express - kosmická sonda Evropské kosmické agentury ESA - získala a poslala na Zemi přesvědčivé důkazy o existenci oceánu, který v minulosti pokrýval část povrchu Marsu. K pátrání po dávném oceánu sonda používala radar, s jehož pomocí se podařilo odhalit sedimenty usazené na dně oceánu, který se nacházel v prostoru ohraničeném pradávným pobřežím, jehož stopy byly na Marsu zaregistrovány již dříve.
Umělecké ztvárnění protohvězdy W33APrémii Jana Friče za rok 2011 získal Mgr. Richard Wünsch, PhD., vědecký pracovník Oddělení galaxií a planetárních systémů za soubor prací Indukovaná tvorba hvězd. Cenu uděluje každoročně Astronomický ústavu AV ČR. Přinášíme rozhovor s laureátem na téma jeho výzkumu.
První start nosiče Vega. Autor: ESAV pondělí 13. února 2012 jste se k nám mohli přidat při sledování události, jež se zapsala do dějin kosmonautiky - historicky prvního startu evropské rakety Vega, který velikým úspěchem završil devět let tvrdé práce na vývoji. Start se uskutečnil v 11:00 SEČ, náš přenos začal v 10:30.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
