Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Karel Mokrý Sluneční soustava

Chandra a Měsíc

Mesic v optickem a rentgenovem svetle
Mesic v optickem a rentgenovem svetle
Rentgenová observatoř Chandra nesleduje pouze vzdálený Vesmír. Před nedávnem se "podívala" i na Měsíc. Snímek představuje dva pohledy na Měsíc. Vlevo je je takový, jak jej známe, v pravé části se představuje v rentgenovém světle. Kyslík, hořšík, hliník a křemík díky dopadajícímu záření ze Slunce fluoreskují a vytvářejí tak nový pohled na Měsíc.
Jiří Dušek Kosmonautika

21. září 2003: Smrt Galilea

150903a.jpg
V neděli 21. září jenom pár hodin před půlnocí našeho času vlétne americká sonda Galileo do Jupiterovy atmosféry. Tím se definitivně uzavře existence jedné báječné mezihvězdné výpravy a největší planeta Sluneční soustavy zůstane na řadu roků zase osamocena.
Karel Mokrý Sluneční soustava

Nereid - Neptunův černý pasažér

Nereid - treti nejvetsi mesic Neptunu, snimek poridila 24. zrpna 1989 sonda Voyager. Rozliseni 43km/pixel
Nereid - treti nejvetsi mesic Neptunu, snimek poridila 24. zrpna 1989 sonda Voyager. Rozliseni 43km/pixel
Zdá se, že Neptun před námi skrývá nejedno překvapení. O jeho největším měsíci Tritonu již víme, že nevznikal současně s jeho ostatními měsíci. Nyní se zdá, že i další měsíc - Nereid - byl Neptunem zachycen.

Na snímku vidíme Nereid, jak jej 24 srpna 1989 zachytila sonda Voyager.

Frederik Velinský Multimédia

ČRo: Touha po tmavém nebi

Přesvětlené místo - Tábor (foto P. Suchan)
Přesvětlené místo - Tábor (foto P. Suchan)
Noční obloha nám tu a tam připraví opravdu zajímavé představení. Letos v létě jsme si mohli například mimořádně zblízka prohlédnout planetu Mars. V letech minulých to byly třeba i komety - Hale-Bopp a obzvláště pěkná kometa Hyakutake. Právě z této komety však mohl mít opravdový požitek jen ten pozorovatel, který opustil město a vydal se do přírody. Čím dál od civilizace, tím nádhernější byl pohled na ohon komety, který se táhl přes značnou část oblohy. Kometu viděli samozřejmě i ti, kdo nemohli a nebo nechtěli opustit město. Ale zážitek z ní měli sotva čtvrtinový. Na vině bylo světelné znečištění...
Miroslav Zimmer Multimédia

ČRo: Astronom i matematik Cassini

Giovanni Domenico Cassini
Giovanni Domenico Cassini
14. září 1712, tedy před 291 lety zemřel matematik Giovanni Domenico Cassini. Ti, kdo se alespoň trochu zabývají astronomií, určitě vědí, za co astronomie Cassinimu vděčí. A tak se sluší jeho osobnost v naší republice připomenout.

Už jste se někdy dívali astronomickým dalekohledem na překrásnou planetu Saturn? Překrásnou ji dělají Saturnovy prstence. A právě Cassini byl první, kdo objevil v prstencích planety mezery. A nejen to... Ale vezměme to pěkně popořádku.

Karel Mokrý Úkazy

Nakloněný Saturn

Saturn 7.brezna 2003 v ruznych vlnovych delkach (falesne barvy)
Saturn 7.brezna 2003 v ruznych vlnovych delkach (falesne barvy)
Doprovodný snímek ukazuje pohled na Saturn v různých vlnových délkách. Při svém 29.5 let trvajícím oběhu Slunce se Saturn vzhledem k Zemi postupně naklání jižním či severním pólem. V průběhu letošního března a dubna jsme měli ideální podmínky ke sledování jižního pólu tohoto plynného obra. 7. března se na Satrun zaměřil vesmírný teleskop HST.
Jiří Dušek Hvězdy

Jsou hnědí trpaslíci skutečně hnědí?

Jeden z Murphyho zákonů jednoznačně říká, že pokud nadpis novinového článku končí otazníkem, je správnou odpovědí slovíčko ne. Ano, i tentokrát má tahle studnice novodobé moudrosti pravdu. Hnědí trpaslíci totiž rozhodně nejsou hnědí.

Karel Mokrý Světelné znečištění

V rozhlase o světelném znečištění

V neděli 14. září mezi devátou a desátou dopolední vysílá Český rozhlas SEVER pořad Planetárium, magazín o vědě a fantazii. Součástí pořadu bude i rozhovor s astronomem Pavlem Suchanem o světelném znečištění.

Planetárium má v Českém rozhlasu SEVER i svou reprízu: hodinu po nedělní půlnoci. V úterý 16. září si pak můžete Planetárium poslechnout i na vlnách Českého rozhlasu Regina a také Regionu - večer mezi 20. a 21. hodinou.

Karel Mokrý Ostatní

Přehled článků ze serveru www.astro.cz

Na serveru České astronomické společnosti jsme právě spustili novou služb - přehled článků, který lze vložit na libovolné www stránky.

Ukázka a návod je uveden na adrese /index/, vzhled je upravitelný pomocí stylesheetu, jehož ukázku lze stáhnout z uvedené stránky.

Případné problémy s Vámi rádi vyřešíme na adrese info@astro.cz

Karel Mokrý Kosmonautika

SIRFT: první světlo

SIRFT - prvni snimek
SIRFT - prvni snimek
Satelit SIRFT bezproblémově prošel prověrkou přístrojů. Po odstranění prachové zátky a otevření clony byla otestována kamera IRAC (Infrared Array Camera). 5. září byl teleskop o průměru 85cm zaměřen směrem k souhvězdí Persea a kamera IRAC pořídila první 100 vteřin trvající expozici na vlnové délce 3.6 mikronů.
Petr Sobotka Kosmonautika

Vypuštěn nový vesmírný dalekohled SIRTF

SIRFT
SIRFT
Po čtyřech měsících zpoždění byl na oběžnou dráhu z mysu Canaveral ve Floridě 25. srpna úspěšně vypuštěn nový vesmírný dalekohled. Zatím nese označení SIRTF (Space Infrared Telescope Facility) a je určen pro zkoumání infračerveného záření z vesmíru.
Petr Bartoš Ostatní

Astronomická olympiáda 2003/4

Letos poprvé v dlouholeté tradici fyzikální olympiády se objevuje zcela nová kategorie, která rozšiřuje dosavadní fyzikální olympiádu o astronomii. Astronomie i fyzika jsou vědní disciplíny, které spolu velmi úzce souvisí a po mnohá desetiletí se vzájemně doplňují. Například experimentální pozorování jedné disciplíny pomáhají objasňovat nevyřešené otázky té druhé a naopak. Zdá se nám proto zcela rozumné a správné, aby i nově vznikající Astronomická olympiáda začala psát svoji historii v těsné blízkosti Fyzikální olympiády.
Petr Sobotka Ostatní

Vyšel Perseus 4/2003

Stáhnout Persea 4/2003Z obsahu bych chtěl upozornit především na první část článku doc. Mikuláška, který podává přehled o horkých hvězdách. Jde vlastně o úvodní část vysokoškolských skript, ale nebojte se, text není příliš náročný. Zajímavou problematikou vlastností pulzujících hvězd (cefeid) ve dvojhvězdách se zabývá článek P. Pecharové. K. Hornoch po roce objevil druhou novu v galaxii M31 a napsal nám o tom článek. Další příspěvky pojednávají o zvláštním typu kataklyzmických dvojhvězd, o zjasněních Ró Cas, pozorování miridy U UMi, zprávě o činnosti projektu Prosper a otevření soukromé hvězdárny SKYMASTER.
Štěpán Kovář Ostatní

Nušlova cena za rok 2003

Tiskové prohlášení ČAS číslo 51

Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2003 slunečního fyzika doc. RNDr. Josipa Kleczka, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Slavnostní předání ceny proběhne ve středu 10. září 2003 od 17 hodin v budově Akademie věd ČR v Praze. Laureát při této příležitosti přednese přednášku na téma "Zánik světa z hlediska astronomie" Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.

Štěpán Kovář Ostatní

Slavnostní předání Ceny Františka Nušla za rok 2003

Česká astronomická společnost si Vás dovoluje pozvat na
Slavnostní předání Ceny Františka Nušla za rok 2003,které se koná dne 10. září 2003 od 17 hodv budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1, sál číslo 206.
Součástí programu je přednáška doc. Josipa Kleczka na téma
"Zánik světa z hlediska astronomie"
Srdečně všechny zveme.
Karel Mokrý Kosmonautika

Kudy k Marsu?

Dráha sondy Mars Express
Dráha sondy Mars Express
K Marsu míří čtyři kosmické sondy, které se na svou cestu vydaly před několika měsíci (v případě Japonské Nozomi v roce 1998). Proč nebyly vyslány až nyní, když včera 27.8. byl Mars Zemi nejblíže (56 milionů kilometrů) za posledních 60 tisíc let?
Petr Bartoš Úkazy

MARS na hvězdárnách v ČR

Velké přiblížení Země a Marsu přivádí na naše hvězdárny stále více zájemců o pozorování tohoto zajímavého úkazu. Přinášíme Vám proto stručný přehled hvězdáren, které pro tuto příležitost zřídili mimořádná pozorování.

update: 2003.08.28

Karel Mokrý Úkazy

Mars: kde ho nalézt?

V dnešních dnech se lze téměř všude setkat s informacemi o ideálních podmínkách k pozorování Marsu. Kde ho na obloze nalezneme?


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »