Mapa oblohy 6. srpna 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 4. 8. do 10. 8.
Měsíc bude v úplňku, který bude zároveň letošní největší. Mars a Saturn jsou nejlépe vidět jen večer za soumraku, Venuše naopak jen za ranního svítání. Planety Jupiter a Merkur jsou schovány v záři Slunce, jehož aktivita se zvýšila i díky návratu aktivních oblastí ze začátku července. Tento týden určitě doporučujeme také pozorování stoupající frekvence letního meteorického roje Perseid. Končí ideální ranní viditelnost komety C/2014 E2 (Jacques). Přelety stanice ISS se překlápí z ranních na večerní a blíží se k ní nákladní loď ATV-5.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. srpna ve 22:00 SELČ.
M 101 a trpasličí galaxie v okolí Autor: Allison Merritt et al. Astronomové sestavili z jednotlivých teleobjektivů “teleskop Dragonfly”, kterým mohou zkoumat větší kus oblohy najednou. Nedávno s ním například objevili sedm trpasličích galaxií doprovázejících poměrně blízkou spirální galaxii M 101 ve Velké medvědici.
Jádro komety 67P/Č-G 29. července kamerou NAVCAM sondy Rosetta Autor: ESAAby řízení letu sondy Rosetta mohlo dobře připravit přílet ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko a přistání modulu Philae na jejím povrchu (i když toto je ještě daleko), musí mít k dispozici detailní data o povrchu komety a okolním prostředí. Počítačové modely dvojitého tělesa jsou již díky přístrojům Rosetty detailní docela dost, přistání na kometě si však ještě vyžádá práce spoustu.
Artur Kraus Autor: Petr KomárekV sobotu 2. srpna od 10:00 hodin se uskuteční vzpomínkové setkání u hrobky barona Artura Krause. Bude tomu přesně na den 160 roků, co se v Pardubicích narodil jeden z nejzajímavějších rodáků tohoto města, zakladatel první lidové hvězdárny v Čechách a propagátor techniky a sportu - baron Artur Kraus. Na programu je návštěva hrobky Artura Krase, slavnostní vydání jeho bibliografie v Krajské knihovně nebo mimořádné pozorování oblohy z pardubické hvězdárny.
Slupková galaxie NGC3923 s dobře viditelnou sadou obloukových slupek. Autor: David Malin, Australian Astronomical Observatory.Dnes je nejuznávanější teorií popisující pohyb kosmických těles obecná teorie relativity, jejímž speciálním případem je klasická newtonovská dynamika tak, jak se ji učí i studenti středních škol. Klasická dynamika však nesprávně vysvětluje např. rotační křivky galaxií, tedy závislost průměrné rychlosti rotace galaxie na vzdálenosti od jejího středu. Nesoulad je nejčastěji vysvětlován přítomností skryté látky (temné hmoty). Nesoulad mezi pozorováním a předpovědí lze alternativně vysvětlit i tím, že popis newtonovskou mechanikou není správný, vznikla modifikovaná newtonovská dynamika (MOND). Michal Bílek a jeho kolegové z AsÚ vysvětlili na základě aplikace MOND strukturu slupkové galaxie NGC3923 a navíc učinili předpověď, na jejímž základě lze hypotetickou platnost MOND přímo otestovat.
otevřená hvězdokupa NGC 3293 - eso1422 Autor: ESO/G. BeccariTisková zpráva Evropské jižní observatoře (022/2014): Na tomto působivém snímku, který byl pořízen na observatoři ESO/La Silla v Chile, se na pozadí oblaků zářícího plynu a temných prachových pásů choulí mladé hvězdy jedna ke druhé. Hvězdokupa známá pod označením NGC 3293 mohla ještě před nějakými deseti miliony lety být pouhým oblakem plynu a prachu. Jakmile se však začaly vytvářet první hvězdy, stalo se oblaku seskupení jasných stálic, jaké pozorujeme dnes. Hvězdokupy, jako je tato, jsou pro astronomy kosmickými laboratořemi, které umožňují dozvědět se více o vývoji hvězd.
Theodor Johan Christian Ambders Brorsen Autor: http://www.zamberk.cz Koncem července, konkrétně 29. 7. si připomeneme 195 let od narození dánského astronoma Theodora Brorsena. Ačkoli to byl cizinec, jeho život byl výrazně spjat s naším územím, protože řadu let působil v Senftenbergu. To jméno vám možná nic neřekne, ale když vám prozradím jeho současný název, bude to hned jasnější. Nyní se toto město jmenuje Žamberk a nachází se v Pardubickém kraji.
Mapa oblohy 30. července 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 28. 7. do 3. 8.
Měsíc dorůstá k první čtvrti. Mars a Saturn jsou vidět jen před půlnocí, Venuše naopak jen za ranního svítání. Aktivita Slunce se snížila, ale skvrny už zase můžeme pozorovat.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. července ve 22:00 SELČ.
Pan Luboš Perek v roce 2013 Autor: WikipediaVelikán české astronomie Doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc., Dr. h.c. se narodil 26. července 1919 v Praze v domě U Slunce, což pro jeho budoucí dráhu astronoma bylo nejspíš předznamenáním. Pocházel z právnické rodiny, pročež se víceméně automaticky předpokládalo, že bude v tradici pokračovat, ale studenta Perka to od dětství táhlo k astronomii, takže se rozhodl studovat matematiku na Přírodovědecké fakultě UK
Upoutávka na oslavu Autor: Juraj Míček
V sobotu 26. 7. 2014 se letadlová loď USS Hornet (CV-12/CVS-12), která kotví v Sanfranciské zátoce, v Alamedě, promění v místo oslav 45. výročí přistání prvních lidí na Měsíci a též připomene (dnes už jako plovoucí muzeum), že 24. 7. 1969 se postarala o zajištění přistání navrátivších se astronautů. Této akce se zúčastní i Buzz Aldrin - jak je vidět na upoutávce - „jeden z prvních dvou mužů na Měsíci“.
Rover Jutu na Měsíci, jak jej 21. prosince minulého roku vyfotila jeho mateřská sonda Autor: Čínská Akademie vědČas pádí neúprosně kupředu, a zatímco oči fanoušků meziplanetární kosmonautiky se teď upírají hlavně k evropské sondě Rosetta a jejím posledním asi čtyřem tisícům zbývajícím kilometrům k cílové kometě, na povrchu Měsíce stále žije a pracuje čínský rover Jutu, či známěji Nefritový králík (byť se už skoro půl roku nehnul z místa). Čínská média v těchto dnech přišla s novinkami o příčině poškození vozítka.
Van Allen Autor: NASAJednou z velkých, nezodpovězených otázek pro vědce stále zůstává, co vytváří dva gigantické koláče radiace obklopující Zemi, které nazýváme Van Allenovy radiační pásy. Tyto pásy jsou oblastí v okolí planety, ve které se shromažďují energeticky nabité částice pocházející ze slunečního větru, které zachycuje magnetické pole Země. Nazývají se podle objevitele vnitřního pásu, profesora Van Allena – později byl také objeven i vnější pás.
Mapa oblohy 23. července 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 21. 7. do 27. 7.
Měsíc je před novem. Mars a Saturn jsou od soumraku nad jihozápadem. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě. Nastane ranní setkání s Měsícem. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Aktivita Slunce se snížila tak, že skvrny na jeden den zmizely.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. července ve 22:00 SELČ.
Gum15 Autor: ESO
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (020/2014): Málo známý oblak plynu a prachu nazývaný Gum 15 je místem zrození a zároveň domovem horkých mladých hvězd. Je krásné a hrozivé zároveň, jak tyto hvězdy formují vzhled mateřské mlhoviny a také, jak postupně dospívají, způsobí i její zánik.
Red sprites 7.6.2011 Autor: Martin PopekČervení skřítci jsou atmosférické výboje v mezosféře s životnosti na časové škále desítek až stovek milisekund. Červené přízraky se obvykle objeví po výboji blesku s kladným nábojem (CG+) a vysokou proudovou amplitudou. V této práci jsou zkoumány meteorologické parametry Sprites produkujících letních bouřek nad střední Evropou. A cílem je vrhnout trochu světla na podmínky, které mohou charakterizovat období výskytu těchto nadoblačných blesků, odborně označovaných jako Red sprites. Pomocí map bleskové aktivity, horní výšky oblačnosti, teploty a radarové odrazivosti byly analyzovány čtyři bouřkové MCS systémy, které byly v oblasti kolem a nad Maďarskem v roce 2007, 2010, 2011 a 2012. Výskyt Červených skřítků nad těmito bouřemi byl opticky pozorován z Maďarska a České republiky. Výsledky podporují důležitost stratiformních mraků v oblasti bouřkových jader, a to z hlediska tvorby tohoto druhu mezosférických blesků.
Vypočtené heliocentrické trajektorie sedmi možných těles z meteoritického proudu Příbram-Neuschwanstein (čárkovaně) spolu s trajektoriemi obou hlavních těles (nepřerušovaná čára). Překresleny jsou i oběžné trajektorie planet (tečkovaně) po Jupiter Autor: Observatoř Ondřejov7. dubna 1959 zazářil nad střední Evropou velmi jasný bolid, jehož průlet byl zachycen dvěma stanicemi vznikající bolidové sítě. Zdeněk Ceplecha z AsÚ vypočetl dráhu tělesa, díky čemuž byly nalezeny čtyři meteority v blízkosti města Příbram. 6. dubna 2002 byl Evropskou bolidovou sítí zachycen další jasný bolid, přičemž i tento průlet byl spojen s dopadem meteoritů, tentokrát v blízkosti bavorského hradu Neuschwanstein (drahové výpočty provedl Pavel Spurný z AsÚ). Trajektorie obou mateřských těles ve Sluneční soustavě byla až nepříjemně podobná. Šlo o souhru náhod, nebo jde o příbuzná tělesa vzniklá dávným rozpadem větší planetky? Práce jiných autorů hovoří o dalších velkých tělesech nacházejících se na podobných drahách, odhady mluví až o miliardě možných členů meteoritického proudu. Cílem výzkumu vedeném na AsÚ však bylo zjistit, zda se v předpokládaném porozpadovém proudu nacházejí i menší tělesa.
projekt Věda a technika Autor: Hvězdárna Valašské MeziříčíHvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vás zve na přeshraniční Letní školu vědy a techniky, která se koná ve dnech 22. až 26. července 2014 v areálu hvězdárny. Zajímavá pětidenní akce je určena žákům 8. a 9. tříd ZŠ a studentům škol středních, ale také případným zájemcům z řad pedagogických pracovníků či pracovníků vzdělávacích institucí. Velký důraz bude kladen na praktickou a samostatnou činnost účastníků. Akce je pořádána v rámci projektu Vědou a technikou ke společnému rozvoji.
Jádro komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko 11.7.2014 ze sondy Rosetta Autor: ESA / Rosetta / MPS for OSIRIS Team MPS / UPD / LAM / IAA / SSO / INTA / UPM / DASP / IDASonda Rosetta je zase o něco blíže jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Detailnější snímky z 11. července přinesly velké překvapení. Vypadá to, že tu máme něco jako jádra dvě slepená uprostřed.
představa vzniku prachu v okolí supernovy - eso1421 Autor: ESO/M. KornmesserNová pozorování odhalila jakým způsobem probíhá formování hvězdného prachu v okolí supernovy
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (021/2014): Tým astronomů sledoval v přímém přenosu vznik hvězdného prachu – jako následek výbuchu supernovy. Poprvé se jim tak podařilo ukázat, že tvorba kosmického prachu probíhá ve dvou fázích – začíná krátce po samotné explozi, ale trvá po mnoho následujících let. K analýze světla přicházejícího ze supernovy SN 2010jl ve fázi slábnutí astronomové použili dalekohled ESO/VLT, který pracuje v severním Chile. Výsledky byly publikovány ve vědeckém časopise Nature 9. července 2014.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
