Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Kosmonautika

Osídlí lidstvo Měsíc?

LunarBase.jpg
V roce 2019 uplyne 50 let od přistání prvních pozemšťanů na povrchu Měsíce (Apollo 11). Vrátí se do té doby lidé znovu na Měsíc? Současné plány (především) americké kosmonautiky s tím počítají, i když termín tohoto návratu může být poněkud jiný. Jak tedy bude probíhat návrat pozemšťanů na Měsíc?
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Zhroucené kaňony na Marsu

coprates_banner.jpg
Záhadná krása mimozemských krajin nepřestává člověka lákat. Mars Express Orbiter nabízí stále nové a nové obrazy podivných geologických formací, třeba v největším kaňonu naší sluneční soustavy, Valles Marineris. Střed a východní části oblasti ukazuje sbírku zhroucených struktur podél příkrých kaňonových svahů.
František Martinek Sluneční soustava

Záhada kráterů na planetce Eros

Eros.jpg
Americká kosmická sonda NEAR (Near Earth Asteroid Rendezvous, start 17. 2. 1996) byla 14. 2. 2000 navedena poprvé v historii kosmonautiky na oběžnou dráhu kolem planetky Eros. Dne 14. 3. 2000 byla sonda přejmenována na NEAR Shoemaker. Bylo to na počest známého geologa Eugene M. Shoemakera, který ovlivnil svou prací desítky výzkumníků, zkoumajících planetky a komety. Zemřel v roce 1997 při automobilové nehodě během výzkumu impaktního kráteru v Austrálii. Patřil mezi členy týmu, který navrhoval vědecké vybavení sondy NEAR.
Miloslav Zejda Hvězdy

36. konference o výzkumu proměnných hvězd

Ve dnech 26. - 28. 11. 2004 se konala v prostorách Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně 36. konference o výzkumu proměnných hvězd. Konference se zúčastnilo přes 60 zájemců o stelární astronomii z řad amatérů i profesionálů. Potěšitelné bylo zastoupení Astronomického ústav AV ČR a akademické obce. V průběhu konference proběhla i plenární schůze Sekce pozorovatelů proměnných hvězd, na níž bylo zvoleno nové vedení Sekce. Byla též představeno nové občanské sdružení Společnost pro studium proměnných hvězd.

Tomáš Metelka Exoplanety

Stavební kameny terestrických planet u mladých hvězd

Jedno z nejaktuálnějších a nejžhavějších astrofyzikálních témat současnosti, hon na extrasolární planety podobné Zemi, právě dostal důležitý impuls vycházející z nových pozorování spekter přístrojem MIDI na interferometru VLTI (ESO - Very Large Telescope Interferometer). Mezinárodní tým astronomů s jeho pomocí získal jedinečná infračervená spektra prachu ve vnitřních oblastech protoplanetárních disků kolem tří mladých hvězd, které jsou nyní ve stavu, který je pravděpodobně velmi podobný naší sluneční soustavě ve stavu před asi 4,5 miliardami let. Informace o objevu vychází tento týden ve vědeckém časopisu Nature.

Tomáš Metelka Kosmonautika

Rusko chystá misi k Phobosu

Ruský kosmický program neuskuteční žádnou misi k Měsíci nebo planetám před rokem 2009. Může za to nedostatek peněz. Řekl to ve čtvrtek Eric Galimov, planetolog a ředitel Institutu geochemie a analytické chemie V.I.Vernandského při Ruské akademii věd. Bezpilotní mise by měla zamířit k Marsu a přistát na jeho měsíci Phobos. Mise k pozemskému Měsíci je v blízké budoucnosti nepravděpodobná, doplnil své prohlášení.

Jiří Grygar Ostatní

FAQ: Jak se stát astronomem

Mezi všemi přírodními vědami má astronomie zvláštní výsadu, že přitahuje už v dětském věku mnohé zvídavé duše svou mimořádnou romantikou, poezií i filosofickým přesahem. Ne nadarmo se o astronomii hovoří jako o vědě královské.

Tento text je součástí FAQ - Často kladených otázek

Tomáš Metelka Sluneční soustava

Kráter Hale v Argyre basin

hale_crater_persp.jpg
Další pěkné počítačem zpracované obrazy povrchu Marsu uvolnila ESA. Pořízeny byly stereokamerou s vysokým rozlišením (HRSC) na palubě sondy Mars Express. Jde o detaily části kráteru Hale v oblasti Argyre basin na jižní polokouli Marsu.
Pavel Suchan Ostatní

Cenu Česká hlava obdržel také astronom Dr. Luboš Kohoutek

lubos_kohoutek.jpg
Tisková zpráva z 25. listopadu 2004

Letošní laureáti cen Česká hlava byli dnes představeni na tiskové konferenci v Praze. Mezi oceněnými vědci je také čestný člen České astronomické společnosti RNDr. Luboš Kohoutek, CSc., který je mezi českou veřejností znám mj. jako objevitel Kohoutkovy komety v roce 1973. Obdržel Cenu Unipetrol, a.s. Patria, jež se uděluje občanu ČR nebo osobě, která má nebo měla českou či československou státní příslušnost, jejíž mimořádný počin v oblasti základního nebo aplikovaného výzkumu či v oblasti technologických inovací nebo jejíž odborné či manažerské kvality se úspěšně prosadily v zahraničí v posledních několika letech. Na cenu České hlavy jej navrhla Česká astronomická společnost.

Tomáš Metelka Úkazy

375 let od prvního pozorování přechodu Venuše

Včera uplynulo přesně 375 let ode dne, kdy člověk poprvé vědomě pozoroval přechod Venuše přes sluneční kotouč. Zaznamenána tehdy byla pouze dvě pozorování na celé planetě. První doložené pozorování ovšem nebylo nic moc, protože bylo viditelné pouze ze západního okraje Evropy a začínalo necelou půlhodinu před západem Slunce. Pozorováno tedy bylo jen ze dvou míst v Anglii. Pozorovateli byli Horrocks, který si sám přechod vypočítal a jeho přítel Crabtree, kterému Horrocks předpověď pár dní před úkazem poslal. Ani vlastní pozorování se moc nepovedlo. Horrocks kvůli mši (byl knězem) zmeškal vstup Venuše před Slunce a Crabtree byl úkazem natolik překvapen, protože nevěřil tomu, že něco uvidí a tak zapomněl na jakákoliv měření nebo zákresy. Více naleznete na stránkách projektu VT-2004
František Martinek Kosmonautika

Kosmický robot, který chodí, jezdí a plazí se

ATRON.jpg
Je možné vyrobit robota, který umí chodit? Ano. A který se umí pohybovat na kolečkách? Bezesporu. A který se umí plazit? Samozřejmě. A je možné vyrobit robota, který je schopen pohybu všemi výše uvedenými způsoby? Ano, ukázalo se, že je to možné!

Funkční prototyp takového robota s názvem ATRON byl nedávno předveden v Japonsku. Je sestaven z několika stejných modulů, jejichž vzájemná poloha se mění podle situace, stejně se může měnit i způsob pohybu.

Miroslava Hromadová Multimédia

Nejdetailnější snímek Titanu (zatím)

sonda Cassini,26. íjna 2004
sonda Cassini,26. íjna 2004
Snímek Saturnova měsíce Titanu získala sonda Cassini zpracováním 9 obrázků, které pořídila 26. října 2004 během velmi blízkého průletu kolem tohoto měsíce. Představuje nejdetailnější pohled na tajemný disk Titanu. Soustředí se na 15° jižní šířky a 156° západní délky tohoto měsíce. Dobře jsou patrné změny na jeho povrchu a jasné mraky blízko jižního pólu.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Radarová překvapení Titanu

laun.jpg
Radarové snímky Titanu získané při nedávném blízkém průletu okolo měsíce jsou stále vědeckou hádankou. Některé z nejzajímavějších útvarů na povrchu se pokusil vysvětlit Ralph Lorenz z Měsíční a planetární laboratoře Arizonské univerzity. Navrhuje například, že na Titanu mohou existovat ledové vulkány.


23. vesmírný týden 2025

23. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 6. do 8. 6. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je viditelný na večerní obloze večer. Z večerní oblohy mizí Jupiter, který se potkává s Merkurem. Zbývá zde pouze Mars ve Lvu. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je vysoká a očekáváme polární záře. Čína vypustila sondu Tianwen-2 k malé planetce, kvazi-měsíci Země Kamo’oalewa . Proběhl devátý letový test Super Heavy Starship. Před 400 lety se narodil významný italský astronom Giovanni Domenico Cassini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nový Měsíc

16 hod.20min starý Měsíc.

Další informace »