Robotický dalekohled FRAM při nočním pozorování. Autor: Martin Mašek.Ne všechny hvězdy mají stálou jasnost, ale z nějakého důvodu ji mění. Tyto hvězdy nazýváme proměnné. V Generálním katalogu proměnných hvězd je evidováno už na 48 000 hvězd. Katalog ale neobsahuje objevy robotických přehlídek oblohy, takže počet známých proměnných hvězd se odhaduje na 200 tisíc.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 190 ze 6. 9. 2013
životní cyklus hvězdy podobné Slunci - eso1337 Autor: ESO/M. KornmesserDalekohled ESO/VLT přináší nové poznatky k řešení lithiové záhady
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (037/2013): Mezinárodní tým pod vedením brazilských astronomů použil dalekohled ESO/VLT k identifikaci a studiu nejstaršího známého hvězdného dvojníka Slunce. Hvězda s označením HIP 102152 se nachází ve vzdálenosti 250 světelných let a podobá se Slunci jako žádná jiná dobře známá hvězda. Až na to, že je asi o 4 miliardy let starší. Její stáří nám poskytuje unikátní možnost již dnes zkoumat chování Slunce v pozdním věku. Tato nová pozorování zároveň poskytla první jasný důkaz o spojitosti mezi stářím hvězdy a obsahem lithia. Zdá se rovněž, že kolem hvězdy HIP 102152 by mohly obíhat kamenné exoplanety.
Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV Noe.V sobotu 7. září 2013 bude v 17 hodin na TV Noe premiéra pořadu Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem s podtitulem Žně objevů 2012 (první díl).
Připravovaná měsíční sonda NASA s názvem LADEE Autor: NASAV 60. a 70. letech minulého století pozorovali astronauti při výpravách v rámci programu Apollo (když jejich kosmická loď kroužila kolem Měsíce) zajímavý úkaz, který je stále vědeckou záhadou. Přibližně 10 sekund před východem či po západu Slunce vytryskly nad šedý horizont slabé zářící paprsky. Tyto „soumrakové paprsky“ byly svědecky potvrzeny posádkami kosmických lodí Apollo 8, 10, 15 a 17.
Logo Asteroids@Home. Autor: Czech National Team.První český projekt v systému distribuovaných výpočtů BOINC a vůbec první v naší republice z oblasti astronomie. To je Asteroids@home, projekt kterému pomohl na svět Czech National Team, kolektivní člen České astronomické společnosti. Jak se do projektu zapojit? A co všechno by měly výsledky projektu přinést? Nejen to se dozvíte v posledním díle tohoto seriálu.
Mozaika snímků ze Spitzerovy kosmické observatoře Autor: NASA/JPL-Caltech Od vypuštění družice Spitzer Space Telescope pomocí nosné rakety Delta II dne 25. 8. 2003 uplynulo již deset let. Jedná se o čtvrtou velkou astronomickou družici NASA, která byla určena k výzkumu vesmíru v oboru infračerveného záření.
James Rice. Autor: Americká ambasáda v ČR.Českou republiku navštíví geolog NASA dr. James Rice
Do České republiky přijíždí planetární geolog z NASA James Rice na přednáškové turné "Na řadě je Mars", aby se podělil o své poznatky a také nadšení pro špičkovou vědu a techniku. Turné začíná v Praze 17. září a pokračuje do 22. září v dalších čtyřech městech.
Tisková zpráva Akademie věd České republiky a Americké ambasády v ČR.
Sharon Christa McAuliffeová Autor: NASALetošního 2. září by oslavila půlkulaté 65. narozeniny americká učitelka a astronautka Christa McAuliffeová. Bohužel, nestane se tak, protože tragicky zahynula při havárii raketoplánuChallenger. V té době jí bylo pouhých 37 let.
Christa pocházela z pěti dětí, přičemž z nich byla nejstarší. Matka pracovala jako učitelka na zástup, otec byl účetní. Později dokončil studium na univerzitě Boston College a získal místo asistenta auditora v Bostonu. Kořeny rodičů sahaly do Irska a Libanonu.
Ukázka různého tvaru světelné křivky při každé z otáček, vlivem změny velikost odrazové plochy tělesa. Autor: Astronomie.cz.Jak už jsem naznačil při popisu fotometrie, lze díky ní zjistit periodu rotace asteroidu, ale dokonce i jeho tvar a model. S matematicky hezkou a prakticky fungující metodou přišel před několika lety finský vědec Mikko Kaasalainen se svými kolegy. Kaasalainen je profesorem na katedře matematiky Tampere University of Technology a zabývá se hlavně inverzními metodami a jejich aplikacemi v astrofyzice. Jeho metody jsou využívané pro matematické modelování v mnoha oblastech nejen astronomie. Právě díky jeho výzkumu v oblasti inverze světelných křivek dokážeme na základě fotometrických údajů z různých časů pozorování na různých místech naší planety a různými přístroji modelovat nejpravděpodobnější tvary asteroidů.
Magellanův plynný proud Autor: D. Nidever et al., NRAO/AUI/NSF and A. Mellinger, Leiden-Argentine-Bonn (LAB) Survey, Parkes ObservaAstronomové použili Hubblův kosmický dalekohled HST k vyřešení 40 let staré záhady původu tzv. Magellanova proudu, což je dlouhý proud plynu obepínající téměř z poloviny naši Galaxii. V čelní oblasti tohoto plynného proudu se nacházejí Velký a Malý Magellanův oblak – dvě trpasličí galaxie obíhající kolem Mléčné dráhy.
Česká kosmická kancelář Autor: Česká kosmická kancelářCentrum studentských aktivit České kosmické kanceláře upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.
Radiové pozorování planetky. Autor: VLA, NRAO.Planetky lze také pozorovat prostřednictvím zákrytové metody a to i na amatérské úrovni. Zákryt (okultace) je astronomický jev, kdy je jeden objekt celý skrytý za druhým objektem, nacházejícím se mezi zakrytým objektem a pozorovatelem. Jasným příkladem tohoto jevu je úplné zatmění Slunce, které můžeme pozorovat ze Země, když mezi nás a Slunce vstoupí ve vhodné vzdálenosti Měsíc. Zákrytů vzdálených hvězd planetami naší Sluneční soustavy již několik staletí astronomové využívají pro zkoumání jejich atmosféry nebo počtu měsíců. Bohužel předpověď takového jevu je nesmírně složitá a podařila se poprvé až v roce 1958. V současné době se daří předpovídat mnoho zákrytů i s několikaměsíčním předstihem a údaje jsou dále s blížícím se časem zákrytu upřesňovány. Díky včasným předpovědím mohou stejný objekt pozorovat astronomové v různých státech a tak postupně celý jev podrobně zmapovat. To je velmi užitečné i při zákrytovém zkoumání asteroidů.
Mapa oblohy 4. září 2013 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 2. 9. do 8. 9.
Měsíc je kolem novu. Večer je vidět Venuše, ráno Jupiter a Mars. Neptun je těsně po opozici se Sluncem, pozorovat lze také Uran.
Mars prochází o víkendu Jesličkami. ISS může zpestřit den přeletem přes sluneční kotouč či Venuši.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. září v 21:00 SELČ.
Červení skřítci Autor: Pavel Štarha
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2013 obdržel snímek „Červení skřítci“, jehož autorem je Pavel Štarha.
Už jste někdy viděli „červené skřítky“? Za těmi mytologickými se můžete vydat do Irska, kde jsou známí jako „Far Darrig“, tedy červení mužíčci. Tito tvorečkové, jejichž legenda je původem patrně skotská, získali své jméno díky svému vzhledu. Jejich malé podsadité tělo se žlutou tváří je celé zahaleno v červeném oblečení. Od klobouku, přes šosatý kabátec až po vlněné punčochy.
Krabí mlhovina z 0,8-m dalekohledu na Mt. Lemmon. Autor: Adam Block/Mount Lemmon SkyCenter/University of ArizonaLéto bylo opravdu bohaté na zajímavé úkazy a události v kosmonautice. Z meteorologických
úkazů se podíváme na noční svítící oblaka. Z kosmonautiky na Mars, na zkoušky jedné z raket SpaceX a na zmar ruské rakety Proton. Podíváme se k Saturnu, ke Krabí
mlhovině, zaměříme se na Perseidy a novu v Delfínovi. Na závěr nás čeká procházka po Měsíci, pohled na roční období na Zemi a
time-lapse z naší krásné vlasti.
Fázová křivka znázorňující naměřenou světelnost v průběhu dvou rotačních period. Autor: Astronomie.cz.Fotometrie je obor optiky, který se v astronomii využívá k měření světelného toku a stanovení jasnosti nebeských objektů. Díky fotometrii jsme schopni určovat nejen hvězdné velikosti, ale také vzdálenosti a hmotnosti některých těles. Mimo jiné nám slouží jako nástroj k měření změn jasnosti planetek. Planetky nevyzařují vlastní světlo, ale odrážejí dopadající světlo ze Slunce (stejně jako náš Měsíc). Při pozorování nezjistíme jejich tvar, jelikož je vidíme pouze bodově, stejně jako hvězdy. Pokud ovšem planetka má nepravidelný tvar a rotuje, tak se množství odráženého světla v průběhu času mění a my jsme schopni tyto změny měřit.
Mezihvězdná zárodečná oblaka hmoty, ze kterých vznikají osamělé exoplanety Autor: Chalmers University of Technology Drobná, zakulacená a chladná oblaka nalezená ve vesmíru mají všechny správné charakteristiky pro vznik planet bez mateřské hvězdy. Nová pozorování uskutečněná pomocí dalekohledu na Chalmers University of Technology ukazují, že ne všechny volně putující planety musely být vyhozeny z existujících planetárních soustav. Mohly se rovněž zrodit jako samostatná tělesa.
Z expedic mezi lety 1978 - 1980. Autor: Archiv Zdeňka Štorka.Jak bylo v předešlém díle zmíněno, zápis z expedice z r. 1978 byl obsažen v 9. dílu kroniky meteorické sekce při Hvězdárně a planetáriu M. K. v Brně, jenž se stal nezvěstným v Újezdě u Brna. Další díly už neexistují; tedy vše, co mohu o dalších expedicích napsat, je získáno z oficiálních zpráv a soukromých sdělení, částečně z vlastních vzpomínek. Literaturu vycházející na Slovensku (Kozmos) jsem nesledoval.
Vývoj komety při průletu kolem Slunce. Autor: Astronomia.zcu.cz.Asteroidy tedy nejsou ničím novým. Jsou to tělesa, která jsou pevná a nemají vlastní atmosféru. Dle svého složení odrážejí více či méně slunečního záření, takže na noční obloze vypadají jako hvězdy. Svojí rotací a tvarem (změnou odrazivé plochy) přitom mění intenzitu odraženého světla, což můžeme více či méně pozorovat i ze Země. Při jejich cestách vesmírným prostorem se mohou setkat s gravitačním působením, které je vychýlí z pravidelné dráhy a určí jim dráhu novou. Ta je může po čase vrátit zpět do původního prostoru, nebo může být ovlivněna po nové dráze dalšími objekty. Složení všech asteroidů za oběžnou drahou Jupiteru je obdobné. Jedná se o takzvané „špinavé sněhové koule“, které se skládají převážně ze zmrzlého oxidu uhličitého, metanu, amoniaku a vody smíchané s prachem a různými nerostnými látkami. Právě kvůli velkému obsahu ledu se vědci domnívají, že asteroidy ze vzdálenějších oblastí vesmíru (respektive jejich dopady), byly zdrojem vody na Zemi.
Snímek aktivní oblasti na Slunci v oboru UV záření pořídila družice IRIS Autor: NASASluneční kosmická observatoř NASA s názvem IRIS (Interface Region Imaging Spectrograph) pořídila první fotografie a spektra malé oblasti na povrchu Slunce, které budou využity k pochopení způsobu transportu energie zahřívající korónu. Družice IRIS byla vypuštěna 27. 6. 2013 a kryt dalekohledu na její palubě byl poprvé otevřen 17. července t. r.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
