Patnáctý z řady úspěšných workshopů věnovaných astrofyzice vysokých energií a pozemním experimentům, pozorováním zejména robotickými dalekohledy a také rentgenovým družicím se uskuteční v Karlových Varech od 17. do 20. dubna 2018. IBWS (INTEGRAL/BART Workshop) je pracovní setkání odborníků především z oblasti rentgenového výzkumu vesmíru s pomocí družic pozorujících v gama a rentgenovém oboru a návazných pozemních robotických dalekohledů.
Již 18. ročník KOSMOS-NEWS PARTY se uskuteční 27. – 29. dubna 2018 v Pardubicích. Tradiční setkání odborníků i amatérských zájemců o kosmonautiku je opravdu mimořádnou akcí. Ačkoli z hlediska ubytování je již setkání téměř obsazeno, považujeme za čest vám ji připomenout. Letos zde totiž bude zavedena nová tradice, když Astronautická sekce České astronomické společnosti vyhlásí prvního držitele Ceny Antonína Vítka. Našeho předního znalce a popularizátora kosmonautiky, který nás navždy opustil před šesti lety, jistě nemusíme dlouze představovat. Jsme hrdí, že se jeho jméno dostává mezi další významná ocenění ČAS.
Přehled událostí na obloze od 16. 4. do 22. 4. 2018. Měsíc je v novu a objeví se na večerní obloze. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už po půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze si představíme zajímavou galaxii v souhvězdí Žirafy. Uplynulý i následující týden je plný mnoha startů raket. Namátkou vybíráme významnou vědeckou družici TESS. Před 420 lety se narodil Riccioli, autor mnoha známých pojmů na mapě Měsíce.
Astronomové využívající k pozorování Hubbleův kosmický teleskop HST uskutečnili nejpřesnější měření rychlosti rozpínání vesmíru od jejího prvního určení před téměř jedním stoletím. Neobvyklé závěry přinutily astronomy vzít v úvahu, že možná objevili důkazy poněkud neočekávaného fungování vesmíru. Nejnovější objevy z HST ukazují, že vesmír expanduje v současné době rychleji, než bylo předpokládáno na základě jeho pozorované trajektorie krátce po Velkém třesku.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2018 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik
Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze Měsíc a ještě dál než leží Slunce, ve vzdálenosti 2180 světelných let, nalezneme „Vánoční stromeček“. Nu ovšem, není to opravdický ozdobený stromek, byť se třpytí nejméně dvaceti modrými hvězdami. Ve skutečnosti se jedná o otevřenou hvězdokupu, jejíž členové nám na obloze vytvářejí trojúhelníkovou podobu vánočního stromku. Objevil ji britský astronom William Herschel 18. ledna 1784. A právě k této hvězdokupě obrátil skleněné oko svého dalekohledu astrofotograf Pavol Kollarik, vítěz březnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce.
Z hlediska popsání a objasnění tohoto vzácného přírodního úkazu je důležité, že byl zaznamenán prakticky všemi přístroji Evropské bolidové sítě, které jsou pro tento účel určené a jsou umístěné na 17 stanicích Evropské bolidové sítě, které leží především na území České republiky (14), ale také na Slovensku (2) a Rakousku (1). Díky těmto záznamům bylo možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě a dokonce i složení a strukturu původního tělesa (meteoroidu). A to vše i přesto, že jeho dráha v atmosféře byla daleko nad JZ Maďarskem a Chorvatskem a nejbližší naše kamery byly od bolidu vzdáleny 250 – 300 km.
Nové snímky, které astronomové pořídili pomocí přístroje SPHERE a dalekohledu ESO/VLT, odhalují v dosud nedostižných detailech prachové disky obklopující nedaleké mladé hvězdy. Zachycují kolekci bizarních tvarů, velikostí a struktur, které jsou pravděpodobně také důsledkem efektů vyvolaných formujícími se planetami.
Astronomové objevili modrou hvězdu, které dali přezdívku Icarus. Jedná se o doposud nejvzdálenější pozorovanou osamělou hvězdu. Normálně by byla příliš slabá na to, abychom ji mohli pozorovat, a to dokonce i největšími dalekohledy světa. Avšak prostřednictvím gravitační čočky, která nesmírně zesílila slabou záři hvězdy, astronomové využívající Hubbleův kosmický teleskop HST byli schopni identifikovat tuto velmi vzdálenou hvězdu a ustanovit tak nový pozorovatelský rekord v této kategorii. Hvězdu Icarus rovněž využili k testování teorie temné hmoty a k průzkumu složení kupy galaxií, která se nachází v popředí.
Nové snímky získané dalekohledem ESO/VLT v Chile a dalšími teleskopy odhalují bohatou oblast plnou hvězd a zářících plynných oblaků, která se nachází v Malém Magellanově oblaku – jedné z nejbližších sousedních galaxií. Mezi filamenty plynu, které jsou pozůstatkem 2 000 let staré supernovy, se astronomům podařilo identifikovat obtížně zachytitelný hvězdný objekt. Přístroj MUSE byl použit ke zjištění jeho polohy a starší pozorování pořízená kosmickou observatoří Chandra následně potvrdila, že se jedná o osamocenou neutronovou hvězdu.
Přehled událostí na obloze od 9. 4. do 15. 4. 2018. Měsíc je na ranní obloze před novem. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už po půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Z objektů noční oblohy připomeneme trojici galaxií ve Lvu. ISS má nové zásoby a přístroje dovezené lodí Dragon. Očekáváme živý rozhovor s Andrewem Feustelem na ČT24. Virgin Galactic probudila motor VSS Unity. 12. dubna mají proběhnout dva starty raket. Konstruktér František Kozelský se narodil před 105 lety.
Astronom ze slunečního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR Mgr. Miroslav Bárta, PhD. Zůstává hostem i tohoto druhého dílu. Beseda se točí kolem výzkumů z ALMA (Atacama Large Millimeter Array), observatoře na náhorní planině v Chile. Vysoko, v 5000 metrech nad mořem, v mikrovlnném oboru, zde sleduje blízký i hluboký vesmír.
Společnost Astropis už dokázala připravit a vydat 111 čísel časopisu, který se již pevně zabydlel na naší scéně. Obálce dominuje nádherná fotografie ze startu Falconu Heavy a tak je jasné, jaké je jedno z hlavních témat tohoto čísla. Z astronomických jevů ovšem nezapomínejme ani na mezihvězdného návštěvníka Oumuamua, kterému je také věnován jeden článek. Očekávat můžeme i další pohled na gravitační vlny z pera Petra Kulhánka a mnohé další.
Přijďte na přehlídku nejnovějších a nejzajímavějších filmů pro digitální planetária, které byly natočeny v posledním roce. Již po třetí se v brněnském planetáriu koná odborný Fulldome Festival Brno (6. až 8. června), na který navazuje přehlídka těch nejzajímavějších pořadů - DigiFest o víkendu 9. a 10. června
Současné předpovědi počasí se opírají o složité počítačové modely. Tyto simulace využívají všechny fyzikální rovnice, které popisují stav atmosféry včetně proudění vzduchu, změn teploty, vzniku oblačnosti a výskytu srážek. Postupem času došlo ke zdokonalení prognózy, takže současné pětidenní předpovědi počasí jsou přesnější, než byly třídenní předpovědi před 20 roky. Avšak vy nepotřebujete superpočítač, abyste si udělali vlastní předpověď, jaké bude počasí a zda se změní v průběhu několika příštích hodin – to znaly již různé kultury v uplynulém tisíciletí.
U příležitosti konání 28. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě (5. a 6. října 2018) Česká astronomická společnost již po šestnácté udělí prestižní cenu Littera Astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jež svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. Nominace osobností lze Výkonnému výboru České astronomické společnosti podávat do konce dubna 2018.
V našem seriálu se ohlížíme, jaká zajímavá videa nám pomohla prožít zajímavé události v kosmonautice nebo výzkumu vesmíru. Dnes začneme událostmi z kosmonautiky, protože první zcela úspěšný let si připsala raketa Electron a první let absolvoval Falcon Heavy. Z astronomických úkazů si prohlédneme zákryty hvězd Měsícem a planetkou či Velkou červenou skvrnu na Jupiteru. VLT v Chile poprvé pracovaly najednou jako jeden velký dalekohled. Ohlédneme se za výsledky mise New Horizons, pohlédneme na dosavadní cestu Curiosity a kráter Neukumm. Závěrem se podíváme na přípravy motoru pro raketu Ariane 6 a podíváme se na několik startů raket.
Přehled událostí na obloze od 2. 4. do 8. 4. 2018. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nad západem jasná Venuše. V druhé polovině noci a nad ránem je vidět Jupiter a ráno nejlépe Mars a Saturn, které se tento týden potkávají ve Střelci. Zanikne čínská stanice Nebeský palác 1. Všechny plánované starty byly úspěšné a další nás čeká již v pondělí z Floridy a ve čtvrtek z Francouzské Guayány. Před 50. lety proběhl nepilotovaný test Apolla.
Svého času ho navštívilo šest kosmonautů a tři vesmírné lodě, nyní je 7,5tunový orbitální kolos už dva roky mrtvý a brzy zanikne v zemské atmosféře. Nějaké trosky však údajně mohou pád z oběžné dráhy přežít a dosáhnout zemského povrchu. Aktualizace na konci článku.
Celá desetiletí vědci zvažovali, zda může existovat život pod ledovým povrchem Jupiterova měsíce Europa. Díky nedávným kosmickým misím, jako je například sonda Cassini, mohou být k tomuto měsíci doplněna i další tělesa – například Titan, Enceladus, Dione, Triton, Ceres a Pluto. Ve všech případech se předpokládá, že by na nich mohl existovat život uvnitř oceánů, většinou v okolí hydrotermálních sopouchů nacházejících se na rozhraní jádra a vodního pláště těles.
David Čapek a Jiří Borovička z Oddělení meziplanetární hmoty ASU se v teoreticky zaměřené studii zaměřili na vysvětlení procesů, které vedou ke vzniku meteorů, v jejichž spektrech jsou pozorovány téměř výhradně čáry železa. Ukazují, že ze třech myslitelných modelů pouze jeden odpovídá pozorovaným vlastnostem.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
