Když umí kosmické agentury spolupracovat, mohou dokázat velké věci. Tohle tvrzení se opět potvrdilo při unikátním měření, do kterého se zapojilo rovnou deset sond, které provozují Spojené státy a Evropa. Ještě zajímavější je, že získaná měření pokrývají prakticky celou Sluneční soustavu – první „na ráně“ byla evropská sonda Venus Express u Venuše a posledním průzkumníkem byl americký Voyager 2 ve vnějších oblastech našeho solárního systému. Všech deset sond pocítilo vliv sluneční erupce, která se prohnala Sluneční soustavou.
Od minulého roku probíhá ve světě geocachingu mimořádná událost. V pravidelných intervalech se v okolí ondřejovské observatoře objevují tzv. kešky – na skrytých místech uložené krabičky, které lze objevit jen po vyřešení důmyslného kvízu a použití GPS navigace. Každá z těchto schránek je dedikována jednomu z astronomů s vazbou na české vědecké prostředí. Celkový počet keší je 100 a v krajině vytvoří virtuální nápis „100 let ČAS“.
Satelity jsou konstruovány tak, aby přežily ve vesmíru zhruba patnáct let. Jedním z ovlivňujících faktorů délky života je stav paliva. Možnost opětovného doplnění paliva satelitům obíhajícím na oběžné dráze je řešení, jak prodloužit jejich životnost a současně zvýšit jejich ekonomickou návratnost a schopnost přežití. Zároveň tato inovace pomůže zlepšit podmínky v kosmickém prostoru.
Michaela Kraus z ASU byla hlavní autorkou studie detailně analyzující B[e] hvězdu LHA 120-S73 z Velkého Magellanova mračna. V práci autoři ukazují, že disk kolem této hvězdy je zřejmě velmi strukturovaný a dost možná připomíná prstence obřích planet. Autoři dále naznačují, že se v „mezerách“ v disku možná vyskytují „pastýřské“ planety.
Měsíc pomalu couvá do fáze poslední čtvrti, což znamená, že stojíme na prahu další lunace, v níž budeme mít příležitost k pozorování slabších a mlhavějších objektů, jakými jsou například i komety. A zatímco minule jsme měli na obloze 5 vizuálně pozorovatelných komet, nyní se dostáváme až na číslo 8. Bonusem jsou navíc prodlužující se noci a několik dalších komet na hraně vizuálního dosahu. Nadcházející lunace tak pozorovatele komet určitě potěší.
Astronomie patří k jednomu z nejrychleji se rozvíjejících vědních oborům. Optické pozorování nahradily obří moderní observatoře, družice či vesmírné sondy. Zpracování získaných dat už se neděje na papíře, ale mají je na starosti výkonné superpočítače. Zdá se, že z celé astronomie se vytratila poetika pozorování krásného nočního nebe posetého hvězdami. Není to však úplně pravda.
Přehled událostí na obloze od 14. 8. do 20. 8. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Dojde k zákrytu Hyád a ve dne také Aldebaranu. Jupiter mizí večer na jihozápadě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká. Očekáváme start Falconu 9 s Dragonem k ISS, Atlasu V s komunikační družicí TDRS-M a Proton-M by měl vynést komunikační družici Blagovest.
Maximum meteorického roje Perseid můžeme u nás očekávat v noci na neděli 12./13. srpna, ale meteory už samozřejmě létají. Pokud to počasí umožní, rozhodně zkuste pozorovat. Perseidy dávají ze všech rojů nejvíce jasných meteorů (bolidů). I když po půlnoci ruší Měsíc, měla by to i letos být zajímavá podívaná.
Vědci z projektu New Horizons přemýšlejí o odpovědi na otázku, jak se vypořádat s novými daty shromážděnými o vzdáleném objektu Kuiperova pásu 2014 MU69, kolem nějž prolétne sonda NASA 1. 1. 2019. Při tomto průletu bude zkoumán nejvzdálenější objekt v historii kosmického výzkumu, který se nachází ve vzdálenosti přibližně 1,6 miliardy kilometrů za Plutem.
Již po 10. vybrala NASA jako prestižní snímek dne APOD (Astronomy Picture Of the Day) fotografii od českého fotografa Petra Horálka. Snímek publikovaný 10. srpna 2017 s názvem „Noc Perseid“ zobrazuje meteory z každoročního letního roje nad slovenskou vesnicí Vrchteplá z roku 2016, kde se tehdy konala jubilejní 30. mezinárodní „Expedícia Perzeidy“. Letos se uskuteční v termínu 11. – 19. srpna 2017 a široká veřejnost je zvána na zajímavé přednášky.
Yepun (UT4), jeden z hlavních dalekohledů VLT, se proměnil v plně adaptivní teleskop. Po více než dekádě plánování, stavby a testování bylo na přístroji MUSE uvedeno do provozu nové zařízení adaptivní optiky (AOF) a vytvořilo neuvěřitelné ostré obrazy planetárních mlhovin a galaxií. Spojením AOF a MUSE vznikl jeden z nejmodernějších a nejvýkonnějších systémů, který kdy byl pro pozemní astronomii postaven.
Měsíc červen roku 2017 dopadl z hlediska nově objevených a znovuobjevených komet průměrně. Nalezeny byly 3 nové komety, 3 další pak byly znovuobjeveny.
Díky novým pozorováním, která pořídil dalekohled VST, se astronomům podařilo odhalit tři různé populace mladých stálic tvořících hvězdokupu v nitru Velké mlhoviny v souhvězdí Orion. Nečekaný výsledek přináší nový pohled na chápání procesu vzniku hvězdokup. Naznačuje totiž, že ke vzniku hvězd mohlo docházet v explozivních etapách, přičemž každá epizoda se odehrála mnohem rychleji, než se dříve myslelo.
Skrytá před naším pohledem je oblast intenzivní tvorby hvězd s názvem Westerhout 43, která byla odhalena v plné nádheře na snímku v oboru dalekého infračerveného záření pořízeném Herschelovou kosmickou observatoří, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Toto rozsáhlé mračno plynů a prachu, kde se rodí velké množství velmi hmotných hvězd a které je vzdáleno téměř 20 000 světelných roků, se nachází v souhvězdí Orla.
Částečné zatmění 7. srpna 2017 bylo velmi fotogenické, protože nastalo pro pozorovatele ze střední Evropy již s východem úplňku. Pojďme se ohlédnout za krásným úkazem v naší čtenářské fotogalerii. A pokud máte snímky, neváhejte nám je zaslat, formulář najdete zde. Děkujeme.
Dne 19. července 2017 byla systémem All-Sky Automated Survey for Supernovae (ASASSN) nalezena nová kometa s velmi zajímavou jasností 15,3 mag. Po několika dnech byla kometa označena jako C/2017 O1, zatím bez nějakého dalšího přívlastku, a to z politických důvodů. Ty však nebudeme příliš rozvádět, raději se zaměříme na pro nás důležitější zprávu. Tou je skutečnost, že výpočty dráhy komety pro nás dopadly mimořádně příznivě a v letošním co do komet už tak velice úspěšném roce se můžeme těšit na ještě jeden jasný přírůstek.
Přehled událostí na obloze od 7. 8. do 13. 8. 2017. Měsíc bude v úplňku v pondělí a nastane jeho částečné zatmění. Nad ránem ruší pohled na maximum Perseid. Jupiter mizí večer na jihozápadě. Saturn je za soumraku přibližně nad jihem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje jasná Venuše. Aktivita Slunce se nezvýšila, protože skvrny v aktivní oblasti, kterou jsme očekávali, už pomalu mizí. Večerní přelety ISS v těchto dnech končí. Curiosity je na Marsu 5 let. Raketa Vega úspěšně odstartovala. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na částečné zatmění Měsíce, zákryt hvězdy planetkou a samozřejmě i Perseidy.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža.
Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět. Napříč nejhlubší historií naší civilizace a napříč všemi kmeny, národy a kulturami je Mléčná dráha bezednou studnou srdceryvných, poučných, ale také dramatických bájí a pověstí, které z ní činí jednoznačně jeden z nejobdivovanějších objektů noční oblohy. A bohužel dnes také – díky přemíře světelného znečištění – se dočkala nezaslouženého škatulkování do oblasti sci-fi, neboť mladé generace už ani nevěří, že se dá uvidět na vlastní oči, aniž by to vyžadovalo nákladné cestování do vesmíru.
Astronomický ústav Akademie věd má v Ondřejově nedaleko Prahy svou observatoř. Její součástí se také sluneční oddělení, a právě s vedoucím tohoto oddělení RNDr. Michalem Sobotkou, DSc., budeme o sluníčku, naší nejbližší hvězdě hovořit.
Sluneční erupce jsou velmi dynamickými jevy, které jsou vyvolány prudkou změnou konfigurace magnetického pole v aktivních oblastech na Slunci. I když rámcové představy o procesech, které během erupce probíhají, jsou známy již od padesátých let dvacátého století, detaily probíhajících pochodů jsou odhalovány i v současné době. Jaroslav Dudík z ASU společně s kolegy vyšetřoval přítomnost vírových pohybů vyvolaných vyvržením filamentu při erupci.
