Přehled událostí na obloze od 10. 8. do 16. 8. 2015. Měsíc je kolem novu. Vrcholí aktivita meteorického roje Perseid. Na večerní obloze končí viditelnost Saturnu. Aktivita Slunce se náhle zvýšila. Pokračují výhodné večerní přelety ISS.
Každý z nás niečo cíti, keď sa na dobrom hviezdnatom mieste v dobrú hviezdnatú noc pozrie nahor a vidí niečo takéto, ako na úvodnom obrázku.
Niektorí ľudia zostanú pri tradičnom ohromení impozantnou krásou, alebo sú unesení bláznivou mierkou vesmíru. Ja osobne by som šiel s "existenčným zrútením, nasledovaným polhodinovým podivným správaním". Ale každý z nás cíti niečo.
Fyzik Enrico Fermi cítil niečo tiež – „Kde sú všetci?“
Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v dopoledních hodinách 13. srpna, tedy ve čtvrtek. Nejvíce meteorů v Česku patříme v noci ze 12. na 13. srpna 2015. V průběhu této noci uvidíme na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky vhodné fázi Měsíce nebude noc v podstatě vůbec osvětlena měsíčním svitem. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohledy na Mléčnou dráhu nad hlavou nebo velmi úzký měsíční srpek časně ráno za rozbřesku. Úkaz můžete i poměrně snadno fotografovat. Znovu budou mít Perseidy takto příznivé podmínky až v roce 2018.
V termínu od 27. 7. do 31. 7. 2015 se na hvězdárně v Pardubicích uskutečnil první ročník astronomického tábora pro děti a mládež, tedy pro všechny, kterým učarovala věda, technika astronomie nebo kosmonautika. Jaký tedy byl letošní pilotní ročník? V následujících řádcích se Vám pokusíme přiblížit atmosféru našeho tábora. Ve vestibulu DDM ALFA op Delta se scházejí první zájemci. Některé z nich velmi dobře známe. Jsou to členové našich asronomických kroužků. Nicméně objevují se i tváře nové, neokoukané, na nichž je vidět, že přicházejí plní očekávání. Do 8:00 jsme v komletní sestavě. 21 astrotáborníků. Jde se na věc...
Ve vesmíru je celá spousta zajímavých objektů, jimž se musí astrofyzikové věnovat jednomu po druhém. Bizarní konfigurace často předčí i fantazii autorů vědecko-fantastických románů. Zajímavým systémem je tzv. rentgenová dvojhvězda HZ Her/Her X-1 obsahující neutronovou hvězdu obklopenou akrečním diskem. Právě tento systém se stal cílem studie V. Šimona z AsÚ, v níž se zabýval dlouhodobým vývojem vysokoenergetických stavů tohoto objektu.
V roce 1995 byla vypuštěna nová sluneční observatoř. Společný projekt ESA a NASA nazvaný Solar and Heliospheric Observatory – SOHO – byl realizován za účelem průběžného pořizování fotografií naší dynamické hvězdy. Observatoř SOHO měla podle plánu otevřít novou éru v pozorování Slunce a dramaticky rozšířit poznatky o hvězdě, se kterou žijeme, ... a to splnila.
Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku. Budete se moci setkat s americkým astronautem Scottem Parazynskim v Praze, zapojit se do několika lákavých soutěží a pochopitelně nechybí všemožné vzdělávací příležitosti.
Na konci srpna přijede do Prahy na pozvání České kosmické kanceláře veterán amerických kosmických letů Scott Edward Parazynski, který se jako letový specialista zúčastnil pěti misí na palubě amerického raketoplánu a sedmkrát vystoupil do volného kosmického prostoru.
I v době internetu a dálkového ovládání dalekohledů, což Astronomický ústav AV ČR intenzivně využívá, se naskytne potřeba být na místě. Právě v tomto období je totiž na jižní polokouli nejlépe pozorovatelný střed naší Galaxie se supermasivní černou dírou v jejím centru, což je jedním ze středobodů zájmu našich vědců. Z druhé strany zeměkoule svoje pozorování popsal profesor Vladimír Karas, ředitel Astronomického ústavu AV ČR a vedoucí skupiny relativistické astrofyziky.
Přehled událostí na obloze od 3. 8. do 9. 8. 2015. Měsíc viditelný nad ránem bude v poslední čtvrti. Na večerní obloze lze obtížně pozorovat Merkur a Jupiter (a Regulus). Saturn je vidět nejlépe hned za soumraku nízko nad jihozápadem. Aktivita Slunce je nízká. Začíná vzrůstat aktivita meteorického roje Perseid.
Je sychravý 18. únor roku 1930. Na Lowellově observatoři asistent Clyde Tombaugh prohlíží v blinkkomparátoru snímky pořízené 23. a 29. ledna téhož roku. Snímky jsou opravdu velké. Skleněné fotografické desky mají rozměry 35 x 42,5 cm a zachycují obraz oblohy vytvořený čočkovým „Clarkovým“ objektivem o průměru 32,5 cm. Dalekohled, kterým byly pořízeny, byl postaven přímo pro hledání takzvané „planety X“, hypotetického tělesa předpovídaného na základě poruch v dráze zatím nejvzdálenější planety Neptun.
Praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd, nebo též proměnářské praktikum, je tradiční akcí pořádanou Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS. Během 55 ročníků se praktikum konalo na mnoha místech, například na hvězdárně ve Vyškově nebo ve Ždánicích. Letos už podeváté proběhlo v Peci pod Sněžkou (18. - 25. 7. 2015), v místě bydliště jednoho z našich nejaktivnějších pozorovatelů posledních desetiletí a zároveň našeho bývalého předsedy Luboše Bráta. A opět se v jeho průběhu podařilo získat několik úspěšných objevů!
Přinášíme vám čerstvé zprávy od komety Čurjumov-Gerasimenko o stavu a práci sondy Rosetta a modulu Philae, jenž minulý měsíc vstal z mrtvých.
Ačkoliv v červnu nastupuje na severní polokouli, kde se nachází většina observatoří objevujících komety, léto, na objevech nových komet se to pravděpodobně z hlediska krátké, v některých místech až chybějící astronomické noci nepodepsalo. Během měsíce byly nalezeny pouze 4 nové komety, což je letos zatím nejhorší počin. Žádná kometa tentokrát nebyla znovuobjevena. Podívejte se na podrobnosti ohledně komet, které byly v červnu odpozorovány teprve poprvé.
V hmotě, kterou do svého okolí vyvrhla hvězda při explozi novy, byl poprvé detekován chemický prvek lithium. Pozorování Novy Centauri 2013 v souhvězdí Kentaura pomocí dalekohledů ESO pracujících na observatoři La Silla pomohla vysvětlit záhadný fakt, proč řada mladých hvězd vypadá, jako by v sobě měla větší množství lithia, než se očekávalo. Tento objev představuje dlouho hledaný kousek skládanky popisující chemický vývoj naší Galaxie. Zároveň je to velký krok kupředu pro astronomy, kteří se snaží pochopit zastoupení různých chemických prvků ve hvězdách.
Počátkem července 2015 ohlásil Marcus Lohr z Open University na národním astronomickém setkání, které se konalo ve Venue Cymru, Llandudno, Wales, objev mimořádně zajímavého hvězdného systému, který se skládá z pěti hvězd. Objev představuje nejméně pět hvězd v jednom hvězdném systému, které obíhají ve složitých konfiguracích.
Jak už bylo zmíněno, zima 2015/2016 nám přinese nejspíše pěkný jasný objekt viditelný i v malých triedrech, kometu C/2013 US10 (Catalina). Kromě ní nás asi potěší i jiná nová kometa z Oortova oblaku. Ta se teď nachází na hranici vizuálního dosahu a objevuje se na ranní obloze.
Hitem letošního roku mezi kometami se stala nádherná vlasatice C/2014 Q2 (Lovejoy), která dosáhla maxima jasnosti okolo 3,5 mag v lednu a byla tak viditelná pouhým okem i na obloze v menších městech. Ač ještě může být nějaká velice jasná kometa objevena, zatím není nic podobného v nejbližších třech letech očekáváno, až na konci roku 2018 může být krátkoperiodická kometa 46P/Wirtanen i o 1 mag jasnější. Velmi zajímavými objekty, i když ne tak populárními, jsou ovšem také pěkné komety pro malé triedry. A ještě jedna taková k nám letos přiletí (na obrázku mlhavý objekt vpravo vedle galaxie NGC 7793).
Čína zahájila závěrečnou montáž největšího radioteleskopu světa, který bude mít po dokončení anténu o průměru odpovídajícím 30 fotbalovým hřištím. Informovaly o tom čínské sdělovací prostředky. Anténa radioteleskopu FAST (Five-hundred-metre Aperture Spherical Radio Telescope) bude mít průměr – jak vyplývá z názvu – zhruba 500 metrů. Bude „uhnízděna“ v údolí tvaru velké mísy mezi kopci v jihozápadní provincii Guizhou.
Přehled událostí na obloze od 27. 7. do 2. 8. 2015. Měsíc bude v úplňku. Na večerní obloze končí viditelnost planet Venuše a Jupiteru. Saturn je vidět nejlépe od soumraku nad jihozápadem. Aktivita Slunce je velmi nízká.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
