V roce 2026 bude Českou astronomickou společností opět udělena Cena Zdeňka Kvíze. Tato cena bývá udělována každé dva roky za významnou odbornou nebo vědeckou činnost v oborech, kterým se Zdeněk Kvíz věnoval, tedy studium meziplanetární hmoty, proměnných hvězd a popularizace a výuka astronomie. Výkonný výbor České astronomické společnosti se tak obrací na členy ČAS se žádostí o návrhy laureátů této ceny. Uzávěrka přijímání návrhů je 31. 12. 2025.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.
Doposud nejpočetnější výprava studentů reprezentovala Českou republiku na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA junior), která se konala od 18. do 25. října 2025 v rumunském městě Piatra Neamţ. Tým se domů vrátil s nebývalým počtem ocenění – tři stříbrné, dvě bronzové medaile a čtyři čestná uznání.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert Barsa
Citron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši astronomové pro přezdívku komety C/2025 A6 Lemmon. Samozřejmě, „citron“ se anglicky ve skutečnosti píše „lemon“, ale to jedno „m“ navíc lidové tvořivosti pranic nebrání. A naši astronomové mají raději přezdívky a někdy až romantická pojmenování astronomických objektů místo strohých písmen a čísel jejich systematického a katalogového označení.
Rychlá pozorování pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO) odhalila výbušnou smrt hvězdy v okamžiku, kdy výbuch prorazil povrch hvězdy. Astronomové poprvé odhalili tvar výbuchu v jeho nejranější, prchavé fázi. Tato krátká počáteční fáze by o den později již nebyla pozorovatelná a pomáhá zodpovědět celou řadu otázek o tom, jak se z masivních hvězd stávají supernovy.
Hvězdokupy se na první pohled mohou zdát klidnými a neměnnými shluky hvězd, ale ve skutečnosti v nich probíhá neustálý dynamický tanec plný těsných přiblížení hvězd, občasných kolizí a výměn energie. Nová studie vedená Václavem Pavlíkem z Oddělení galaxií ASU ukazuje, že právě tyto interakce mezi hvězdami – zejména mezi binárními a jednotlivými – mohou zásadně měnit vnitřní uspořádání hvězd v kulových hvězdokupách. Modely naznačují, že těsná přiblížení hvězd ke dvojhvězdným systémům, konkrétně hmotným binárním černým dírám, napomáhají promíchávání různých populací hvězd.
Není obvyklé, abychom mohli už v titulku článku napsat předpověď něčeho tak nevyzpytatelného, jako je výskyt polárních září. V úterý 11. 11. kolem 11. hodiny našeho času však na Slunci v symbolický čas a hodinu došlo k opravdu výjimečně silné erupci, která byla doprovázena silnou radiační bouří a výronem výrazného oblaku hmoty z koróny, který je mířený přímo k Zemi. Je jisté, že až dorazí tyto částice k Zemi, asi za dva dny, mohly by být v noci ze středy na čtvrtek 12./13. listopadu nejjasnější polární záře roku 2025.
V rubrice Psalo se před sto lety se pravidelně vracíme k textům, které vyšly v astronomických publikacích přesně o století dříve.
V časopise Říše hvězd z let červenec až říjen 1925 se Dr. Arnošt Dittrich věnoval tématu, které bychom dnes nazvali archeoastronomií – stopám po dávných způsobech, jimiž lidé určovali pohyb Slunce a střídání ročních období. Ve svém článku popisuje „sluneční bránu“ tvořenou dvěma kůly, mezi nimiž podle lidového podání Slunce při západu prochází. Dittrich viděl v této pověsti ozvěnu dávné praxe pozorování nebeských jevů pomocí dřevěných značek na obzoru, snad dokladu indoevropského dědictví.
Minulý týden byly promítnuty čtyři lasery na oblohu nad observatoří Paranal Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile. Každý z těchto laserů slouží k vytvoření umělé hvězdy, kterou astronomové používají k měření a následné korekci rozostření způsobeného zemskou atmosférou. Pozoruhodné spuštění těchto laserů, po jednom z každého z osmimetrových dalekohledů v Paranalu, je významným milníkem projektu GRAVITY+ – rozsáhlé a komplexní modernizace interferometru VLTI (Very Large Telescope Interferometer) ESO. GRAVITY+ otevírá VLTI větší pozorovací výkon a mnohem širší pokrytí oblohy, než bylo dosud možné.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 11. do 16. 11. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila, nastaly slabší polární záře. Několik poměrně jasných komet doplní interstelární 3I/ATLAS. Začíná aktivita meteorického roje Leonid. Ke startu se chystá raketa New Glenn se sondami ESCAPADE k Marsu. První stupeň se má pokusit přistát. Start Ariane 6 byl úspěšný, Atlas V se vrátil k opravě ventilu kyslíkové nádrže. Jared Isaacman opět ve hře o administrátora NASA. Před 150 lety se narodil Vesto Slipher, objevitel rudého posuvu ve spektru galaxií. Před 55 lety bylo na Měsíc dopraveno šestikolové vozidlo Lunochod-1 a před 45 lety proběhl průlet Voyageru 1 kolem Saturnu.
Na podzim roku 1965 mělo lidstvo možnost spatřit velmi jasnou kometu. Dne 21. 10. 1965 prolétla „Velká kometa roku 1965“ C/1965 Y1 (Ikeya–Seki) přísluním. Tato kometa byla objevena 18. 9. 1965 dvěma tehdy amatérskými japonskými astronomy. Byli jimi Kaoru Ikeya (Iketani) a Tsutomu Seki (Cujomu) a tuto kometu pozorovali nezávisle na sobě. Pro Kaoru Ikeyu to byla již pátá kometa, na jejímž objevu se podílel. Tsutomu Seki měl za sebou v té době objev dvou komet a C/1965 nebyla ani jeho poslední.
Fotografická soutěž známá pod názvem Česká astrofotografie měsíce (ČAM) slaví v tyto podzimní dny své dvacáté narozeniny. Ano, je to již dvacet let, kdy v listopadu 2005 soutěž zahájila svoji činnost. Opravdu tak dlouho funguje pod křídly České astronomické společnosti (ČAS) a ve spolupráci se Slovenským svazem astronomů (SZA).
Bezesporu je to rekord nejen v délce trvání, ale hlavně v obětavosti týmu, který se zcela bezplatně stará o fungování soutěže.
Kniha Sedmikrásky na nebi je neformální průvodce po hvězdárnách, planetáriích a science centrech napříč Českem. Autoři Jiří Dušek, Jiří Kokmotos a Michal Okleštěk projeli republiku křížem krážem, ujeli 7 714 km, natočili 707 minut videoprocházek a v rozhlasovém vysílání strávili 867 minut 37 sekund. Výsledkem je hravý i praktický “kompas” pro nováčky i fajnšmekry: kde se dobře dívá na oblohu, co si nenechat ujít s dětmi a jak si výpravu užít navzdory světelnému smogu.
Hvězda Betelgeuze je jednou z nejjasnějších hvězd na noční obloze a současně nejbližším červeným veleobrem od Země. Má obrovský objem, její poloměr je přibližně 700krát větší než poloměr Slunce. Přestože je stará pouhých deset milionů let, což je z pohledu astronomických měřítek považováno za mladou hvězdu, její život je v závěrečné fázi. Nedávno dalekohled Gemini North na Havaji objevil jejího drobného stelárního průvodce.
Když astronomové pátrají po původu života, nemyslí tím hned zelené mužíky. Zajímají je především stavební kameny – jednoduché molekuly, které mohou dát vznik složitějším organickým látkám. Dosud jsme takové sloučeniny nacházeli hlavně v naší Galaxii, Mléčné dráze. Ale nový objev posouvá hranice o celý mezihvězdný skok dál.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Přímo na Halloween byl nad chilskou observatoří Paranal Evropské jižní observatoře (ESO) spatřen strašidelný netopýr. Díky svému širokému zornému poli dokázal teleskop VST (VLT Survey Telescope) zachytit tento velký mrak kosmického plynu a prachu, jehož fascinující vzhled připomíná siluetu netopýra.
Astronom a prestižní astrofotograf, ambasador Evropské jižní observatoře (ESO) a NOIRLab (USA) a propagátor astronomie současně pracuje na Slezské universitě v Opavě. Budeme účastni přiblížení jevů v atmosféře, ovlivněné astronomickými vlivy.
Rada Evropské jižní observatoře (ESO) jmenovala Andrease Kaufera novým generálním ředitelem ESO. Kaufer, který je v současné době provozním ředitelem ESO, nahradí Xaviera Barconse, který zůstane generálním ředitelem do konce srpna 2026.
Máte představu, jaká je pravděpodobnost, že zachytíte novou kometu pomocí svého fotoaparátu s teleobjektivem? Nejlépe někdy za soumraku a třeba budete i první, kdo ji takto objeví? Zkusme se na to podívat statistikou komet, které byly při objevu jasnější než 15 mag za posledních 10 let (nepočítaje komety z koronografů sond SOHO a STEREO).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
Fotografováno na mořském pobřeží ve městě Santa Maria na ostrově Sal na Kapverdách před 19. hodinou místního času. Nízko u obzoru bylo silné kouřmo, po obloze neustále přecházela potrhaná nízká oblačnost a vál silný vítr směrem k moři. Měřítko snímku je 10.5" na pixel.