Vypočtené heliocentrické trajektorie sedmi možných těles z meteoritického proudu Příbram-Neuschwanstein (čárkovaně) spolu s trajektoriemi obou hlavních těles (nepřerušovaná čára). Překresleny jsou i oběžné trajektorie planet (tečkovaně) po Jupiter Autor: Observatoř Ondřejov7. dubna 1959 zazářil nad střední Evropou velmi jasný bolid, jehož průlet byl zachycen dvěma stanicemi vznikající bolidové sítě. Zdeněk Ceplecha z AsÚ vypočetl dráhu tělesa, díky čemuž byly nalezeny čtyři meteority v blízkosti města Příbram. 6. dubna 2002 byl Evropskou bolidovou sítí zachycen další jasný bolid, přičemž i tento průlet byl spojen s dopadem meteoritů, tentokrát v blízkosti bavorského hradu Neuschwanstein (drahové výpočty provedl Pavel Spurný z AsÚ). Trajektorie obou mateřských těles ve Sluneční soustavě byla až nepříjemně podobná. Šlo o souhru náhod, nebo jde o příbuzná tělesa vzniklá dávným rozpadem větší planetky? Práce jiných autorů hovoří o dalších velkých tělesech nacházejících se na podobných drahách, odhady mluví až o miliardě možných členů meteoritického proudu. Cílem výzkumu vedeném na AsÚ však bylo zjistit, zda se v předpokládaném porozpadovém proudu nacházejí i menší tělesa.
projekt Věda a technika Autor: Hvězdárna Valašské MeziříčíHvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vás zve na přeshraniční Letní školu vědy a techniky, která se koná ve dnech 22. až 26. července 2014 v areálu hvězdárny. Zajímavá pětidenní akce je určena žákům 8. a 9. tříd ZŠ a studentům škol středních, ale také případným zájemcům z řad pedagogických pracovníků či pracovníků vzdělávacích institucí. Velký důraz bude kladen na praktickou a samostatnou činnost účastníků. Akce je pořádána v rámci projektu Vědou a technikou ke společnému rozvoji.
Jádro komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko 11.7.2014 ze sondy Rosetta Autor: ESA / Rosetta / MPS for OSIRIS Team MPS / UPD / LAM / IAA / SSO / INTA / UPM / DASP / IDASonda Rosetta je zase o něco blíže jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Detailnější snímky z 11. července přinesly velké překvapení. Vypadá to, že tu máme něco jako jádra dvě slepená uprostřed.
představa vzniku prachu v okolí supernovy - eso1421 Autor: ESO/M. KornmesserNová pozorování odhalila jakým způsobem probíhá formování hvězdného prachu v okolí supernovy
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (021/2014): Tým astronomů sledoval v přímém přenosu vznik hvězdného prachu – jako následek výbuchu supernovy. Poprvé se jim tak podařilo ukázat, že tvorba kosmického prachu probíhá ve dvou fázích – začíná krátce po samotné explozi, ale trvá po mnoho následujících let. K analýze světla přicházejícího ze supernovy SN 2010jl ve fázi slábnutí astronomové použili dalekohled ESO/VLT, který pracuje v severním Chile. Výsledky byly publikovány ve vědeckém časopise Nature 9. července 2014.
Mapa oblohy 16. července 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 14. 7. do 20. 7.
Měsíc je po úplňku. Mars a Saturn jsou od soumraku nad jihozápadem. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě a nyní je u ní také Merkur. Aktivita Slunce se snížila.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. července ve 23:00 SELČ.
Start rakety Antares s lodí Cygnus 13. 7. 2014 Autor: NASAV neděli 13. července 2014 v 18:52:14 našeho času z ostrova Wallops ve Virginii vzlétla raketa Antares s nákladní lodí Cygnus k Mezinárodní vesmírné stanici a tím zahájila druhou z osmi dodávek nákladu, za které dostane firma Orbital Sciences Corp. skoro dvě miliardy dolarů. Náš přenos začal v 18:15!
Světelný most přes sluneční póru, vlevo ve viditelném záření, uprostřed ve spektrální čáře záření vápníku a vpravo energetický tok nesený zvukovými vlnami do chromosféry. Červený čtverec vyznačuje kontrolní oblast klidného Slunce. Autor: Astronomický ústav AV ČRVědečtí pracovníci Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR vysvětlili ohřev chromosféry nad světelnými mosty, tedy světlými pásy rozdělujícími tmavá jádra slunečních skvrn.
Tisková zpráva Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, v. v. i., ze dne 11. 7. 2014
Vnitřní struktura Saturnova měsíce Titan Autor: NASA/JPL/SSI/Univ. of Arizona/G. Mitri/University of NantesVědci analyzovali data získaná sondou NASA s názvem Cassini a získali pevné důkazy o tom, že kapalný oceán pod zmrzlým povrchem největšího Saturnova měsíce Titan může být slaný jako voda v Mrtvém moři na Zemi.
Spektra studovaných hvězd v galaxii M 31. Autor: Observatoř OndřejovMichaela Kraus se svými spolupracovníky objevila první nadobry třídy B[e] v blízké galaxii v Andromedě, mezi astronomy známé jako M31. Objev se podařil na základě spektroskopických pozorování přístrojem GNIRS (Gemini Near-Infrared Spectrograph) připojeným k osmimetrovému dalekohledu Gemini Sever.
CEMENT FOV 2010 Autor: Jakub KoukalV minulém článku jsme vás informovali o databázi drah meteoroidů EDMOND, o jejím počátku, použité technice a cílech této databáze. Zmínili jsme také zahájení spolupráce mezi jednotlivými národními sítěmi v červenci 2009 (výsledkem byla první dráha meteoroidu výměnou dat mezi stanicí Bratislava-Cukrová a AGO v Modre) a první seminář zaměřený na videopozorování meteorických rojů, který se konal v září 2009 na AGO FMFI UK Modre na Slovensku.
V dnešním pokračování našeho malého seriálu se podíváme na další etapu vývoje tohoto projektu a databáze. Soustředíme se na období let 2010 až 2011.
Aktivní oblast 2082 Autor: Maxim Usatov
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2014 obdržel snímek
„Aktivní oblast 2082“, jehož autorem je Maxim Usatov.
Skvrny mohou být různé. Můžeme je nalézt na tričku, slavnostní košili i na kravatě. Jsou sladké, voňavé či nelibě vonící. Někdo má skvrny na duši, jiné nalezneme na silnici či chodníku. Takových skvrn je prostě plná Země.
Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko z paluby sondy Rosetta 28. června. Autor: ESAV neděli 6. července odstartoval na časové ose poslední měsíc, jenž dělí vesmírné plavidlo agentury ESA od činu, který nemá v dějinách dobývání vesmíru obdoby: v duchu předzvěsti přistání na kometě se Rosetta stane umělou družicí komety Čurjumov-Gerasimenko a přinese obecně takové poznání těchto kosmických vlasatic, o jakém se lidem dosud nezdálo.
Observatoř na Kleti Autor: ArchivJako každý rok otevírá Hvězdárna na Kleti své dveře letním poutníkům a zve na prohlídky, které v červenci a srpnu 2014 probíhají od úterý do neděle. Začátek vždy v 10:30, 11:30, 12:30, 13:30, 14:30 a 15:30 hodin. Letošní novinkou je vystavený unikátní 60kilogramový meteorit – kdo by se nechtěl dotknout posla z vesmíru?
Tisková zpráva Hvězdárny a planetária České Budějovice s pobočkou na Kleti ze dne 6. července 2014
Mapa oblohy 9. července 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 7. 7. do 13. 7.
Měsíc se blíží k úplňku. Mars a Saturn jsou od soumraku nad jihozápadem. Planetky Ceres a Vesta jsou těsně u sebe v souhvězdí Panny. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě. Aktivita Slunce je zvýšená. Noční svítící oblaka se ukázala v plné kráse.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. července ve 23:00 SELČ.
Start rakety Delta 2 s družicí OCO 2 z Kalifornie Autor: NASARaketa Delta 2 plameny ze svých trysek rozřízla hustou mlhu, která zahalila kosmodrom na západním pobřeží USA před druhým červencovým úsvitem, a vyrazila na oběžnou dráhu s družicí, která poskytne naprosto unikátní pohled na koloběh nebezpečného oxidu uhličitého (CO2) v zemském ovzduší. Kosmonautika zase jednou poslouží i obyvatelům Země.
Předpokládaný vzhled připravované observatoře ATHENA (ESA) Autor: ESAEvropská kosmická agentura ESA upřednostnila astrofyziku vysokých energií pro příští výzkum prostřednictvím nové kosmické observatoře, která se stane vlajkovou lodí ESA. Oficiálně byl oznámen výběr vědecké observatoře s názvem ATHENA (Advanced Telescope for High ENergy Astrophysics) pro rentgenovou oblast, jejíž start se předpokládá v roce 2028.
TWAN Photo Contest 2014 Autor: TWAN, The World At NightÚvod krátce věnujeme fotbalu na ISS a aerodynamice míče pro letošní Mistrovství světa
ve fotbalu, ale nebojte se, máme tu i klasický přehled dění v kosmonautice a astronomii. Například další testy SpaceX a jejich
spolupráce s amatérskými nadšenci, nebo snímky asteroidu a fascinující projekt snímání Jupiteru švédskými astronomy. Připraven
je i pohled na Merkur z Marsu a konečně nádherné fotografie noční oblohy.
Mapa oblohy 2. července 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 30. 6. do 6. 7.
Měsíc dorůstá do první čtvrti. Mars a Saturn jsou od soumraku nad jihozápadem. Planetky Ceres a Vesta jsou těsně u sebe v souhvězdí Panny. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě. Aktivita Slunce je nízká. Noční svítící oblaka se konečně objevila.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. července ve 23:00 SELČ.
Testy motoru AJ26 ve Stennisově centru v lednu 2014. Autor: NASAZatím 16 dní a stále pokračuje … Tak dlouhý je odklad startu zásobovací lodi Cygnus americké firmy Orbital Sciences Corp. k Mezinárodní kosmické stanici z technických důvodů. Paradoxně kosmické plavidlo či nosná raketa nevykazují žádné anomálie, jak nám ale ukázal květnový pokusný zážeh stejného typu motoru, jaký bude vynášet do vesmíru Cygnus, je potřeba opatrnosti. Motor byl při testu totiž málem zničen.
Magical Islan, kouzelný ostrov v Titanově jezeře Ligeia Mare Autor: NASA/JPL-CALTECH/ASI/Cornell University, image editing via Ian O’Neill/Discovery NewsSaturnův měsíc Titan nás nepřestává překvapovat. Výzkum pomocí dvojice sond Cassini – Huygens přinesl mnoho zajímavých informací. Tento měsíc obalený hustou atmosférou má celkem podobný vývoj počasí v závislosti na ročních obdobích, jako je to na Zemi, akorát zde je pořádná zima, a tak se místo vody uplatňuje především metan. V polárních oblastech měsíce nacházíme jezera a na mnoha místech jsou patrná říční koryta. A nyní se navíc dozvíme, že se tam klidně objeví ostrůvek v jezeře, který tam nedávno nebyl.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
