Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 2. do 26. 2. 2023. Měsíc je v novu. Dorůstající srpek se objeví na večerní obloze a nastane i pěkná konjunkce s jasnou Venuší a Jupiterem. Slunce je stále velmi aktivní, rozkolísá se i zemské magnetické pole. K ISS by se měla vydat kosmická loď Sojuz MS-23 bez posádky jako náhrada za poškozený Sojuz MS-22. Poškozený Progress MS-21 se odpojil dle původního plánu, tedy 18. února. Chystá se start další dlouhodobé mise Crew-6. Před 100 lety se narodil český astronom Josip Kleczek.
Čínští astronomové využili největší radioteleskop světa FAST s průměrem antény půl kilometru a objevili novou galaxii, která získala katalogové označení FAST J0139+4328. Nově nalezená galaxie je speciální hned v mnoha ohledech, je izolovaná, obsahuje poměrně málo hvězd a jinak jí dominuje temná hmota.
Po třech letech se nám konečně doba umoudřila a Hvězdárna v Úpici Vás spolu s dalšími organizátory může pozvat na tradiční mezioborový seminář Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí. V letošním roce proběhne v termínu 2. – 4. května 2023 v pevnostním městě Josefov, jež je součástí města Jaroměř. Na jeho pořádání se mimo jiné podílí Východočeská pobočka České astronomické společnosti.
Doba, kdy vesmír patřil jen velkým hráčům, je pryč. Do kosmické hry – na nízké oběžné dráze i ve vzdálenějších částech Sluneční soustavy – se zapojují i ti, kteří si o vesmírném dobývání ještě před pár lety jen snili. Velká část z nich je z Brna a jižní Moravy.
Hvězda s označením V838 Monocerotis je jednou z nejznámějších hvězd vůbec i mezi běžnými laiky, i když si toto označení možná ani neuvědomují. Psychedelické snímky světelného echa po jejím výbuchu, který se odehrál v roce 2002, se dostaly snad do všech sdělovacích prostředků. Tiina Liimets ze Stelárního oddělení ASU vedla tým, který tuto hvězdu systematicky sledoval po více než 13 let. Jejich zjištění byla přijata k publikaci v časopise Astronomy&Astrophysics.
V rámci Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě vás chceme pozvat na Chat s Astronomkou, sérii aktivit organizovaných astronomkami Astronomického ústavu Akademie věd České republiky (AsÚ AV ČR) ve spolupráci s Masarykovou univerzitou.
V době od 11. do 20. srpna 2023 se bude na Hvězdárně v Úpici konat tradiční letní astronomický tábor, který je určen mladým zájemcům o astronomii od druhého stupně základní školy po žáky škol středních. Vůbec první expedice se na kopci nad Úpicí uskutečnila v roce 1959 a tak je tato akce astronomickým táborem s nejdelší historií u nás. Jejím zakladatelem byl první ředitel hvězdárny pan Vladimír Mlejnek. Zpočátku se jednalo o zácvikové pozorovací meteorické expedice sloužící k získání pozorovatelských zkušeností pro meteorické expedice celostátní, postupem času se ovšem program obohatil o téměř všechny obory astronomie. S odkazem na historii této akce se koná, pokud Měsíc dovolí, v období maxima letního meteorického roje Perseid. Tak tomu bude i letos.
Vývoj historicky největší české kosmické sondy LVICE² s vlastním pohonem pokročil do další fáze projektu. Měsíční sonda s řadou českých vědeckých přístrojů nabyla na velikosti a do její přípravy se zapojily další české aerospace firmy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 2. do 19. 2. 2023. Měsíc změnil fázi k poslední čtvrti a ubývá k novu. Slunce zvýšilo aktivitu. Venuše se na večerní obloze blíží Jupiteru, nejvýše je stále Mars. Kometa C/2022 E3 (ZTF) slábne, ale stále je pěkně viditelná i malými dalekohledy. Rusové mají problémy s Progressem MS-21 u ISS. V Texasu bylo k vidění 31 pracujících motorů Raptor najednou. Před 550 lety se narodil Mikuláš Koperník, který šířil myšlenku Slunce uprostřed soustavy planet. Před 125 lety se narodil Fritz Zwicky, mj. autor termínu temná hmota.
Při hledání planet mimo naši Sluneční soustavu zajímají astronomy hlavně Zemi podobné planety. Z více než 5 000 exoplanet, které byly dosud objeveny, má pouze asi desítka z nich hmotnost podobnou Zemi a nachází se v obyvatelné zóně, tedy v oblasti planetárního systému, kde se na povrchu planety může udržet voda v kapalném skupenství.
Vědci potvrdili existenci prstence u dalšího tělesa Sluneční soustavy. Je jím trpasličí planeta Quaoar, která se řadí mezi tzv. transneptunická tělesa, tj. obíhá kolem Slunce dále než Neptun. Prstenci je známá především planeta Saturn, nalezneme je však i u všech zbylých vnějších planet, tj. Jupiteru, Uranu a Neptunu a dále u trpasličí planety Haumea a planetky Chariklo. Na objevu se podílel aktuálně největší dalekohled světa, Gran Telescopio Canarias, a evropský kosmický dalekohled CHEOPS.
Již druhou nemocnici v České republice navštívila astronomická výstava Vesmír blíže lidem, uspořádaná k 60. výročí založení Evropské jižní observatoře (ESO). Výstava zachycuje na deseti panelech několik velkých teleskopů této instituce, včetně astronomických objektů, pozorovatelných z jižní polokoule.
Josef Klepešta (* 4. 6. 1895, † 12. 7. 1976) byl spoluzakladatelem České astronomické společnosti a významně ji ovlivnil. Skoro dvě desetiletí byl jejím jednatelem. Spolupracoval s Astronomickým ústavem ČSAV a od poloviny roku 1965 až do své smrti pracoval na Hvězdárně a planetáriu hlavního města Prahy. Přátelil se mimo jiné též s jiným významným českým astronomem, Antonínem Bečvářem.
V bezprostředním okolí centra naší Galaxie se nachází objekt označovaný jako Sagittarius A East. Jde o pozůstatek po supernově nejbližší centru Mléčné dráhy. Soňa Ehlerová a další kolegové z ASU i ze zahraničních institucí sestavili nejpravděpodobnější numerický model, který identifikoval místo výbuchu supernovy, jež je za Sgr A East zřejmě odpovědná. Model také popisuje celý proces od výbuchu supernovy po současnost.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2023 získal snímek
„NGC 6188 - souboj draků v souhvězdí Oltář“, jehož autorem je Jakub Korbel
Dnes zahájíme svou pouť vesmírnými dálkami v souhvězdí Oltáře. Pokud máte pocit, že jste toto souhvězdí na naší obloze nikdy neviděli, je to správně. S deklinací -45o až -67,5o je viditelné až z oblastí mnohem blíže k rovníku. Například z jižní Libye bychom viděli pouze jeho severní část.
Stovky milionů let po Velkém třesku byl vesmír úplně odlišný, než jak ho známe dnes. Nedávno astronomové odhalili, že komplexní fyzika raného vesmíru mohla vést k formaci supermasivních hvězd, z nichž každá mohla dosahovat hmotnosti stotisíckrát větší, než jakou má naše Slunce. Nikdy jsme však formace těchto hvězd nepozorovali a při zkoumání této vesmírné epochy se tak vědci musí spolehnout „jen“ na sofistikované počítačové modely.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 2. do 12. 2. 2023. Měsíc je ve fázi úplňku a ubývá k poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je výrazná planeta Venuše a o něco výše také jasný Jupiter. Nejvýše najdeme večer Mars, k němuž se zdánlivě na obloze blíží i kometa C/2022 E3 (ZTF). Aktivita Slunce se snížila, ale v lednu bylo zatím největší množství skvrn. Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX překonala hranici 200 úspěšných startů. Máme tu i starty ruských raket. Před pěti lety vynesl Falcon Heavy při svém inauguračním letu automobil Tesla.
V tomto díle se vědec Univerzity Karlovy podrobněji pozastaví nad souvislostí vody a vesmíru okolo nás. Jak se procesy, např. při srážkách komet, projevují na Zemi, a co nám při tom odkrývá kinetická energie? Podíváme se dnes i na tunguzskou katastrofu.
Tým astronomů vedený univerzitou v Cambridgi pozoroval pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu těžce zachytitelný jev. Dalekohled zaznamenal malý ohyb světla vzdálené hvězdy, před kterou proletěl bílý trpaslík LAWD 37.
Skoro jeden a půl roku, od konce léta 2021, sbíral nejdokonalejší planetární rover všech dob vědecky zvláště zajímavé vzorky marťanské půdy. Každý z nich byl přitom odebrán v páru, jeden pro uložení na povrch a jeden pro uložení uvnitř roveru a budoucí předání speciálnímu landeru. Od konce loňského roku probíhal proces odhazování vzorků na určené místo na povrchu planety. Uplynulou neděli došlo k vyložení posledního, desátého vzorku.
