Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  18. vesmírný týden 2023

18. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 3. května 2023 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 5. do 7. 5. 2023. Měsíc bude v úplňku. Venuše v souhvězdí Býka je večer nejvýraznějším objektem nad západem. Výše v Blížencích je Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Očekáváme odkládaný start Falconu Heavy. Na ISS proběhl úspěšný výstup do volného kosmu, poprvé i se zastoupením arabského astronauta. Před 95 lety se narodil sluneční fyzik a astronom Miloslav Kopecký.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pátek 5. května v 19:34 SELČ. Nastává polostínové zatmění. Měsíc se přiblíží úplnému zemskému stínu, ale nevstoupí do něj, takže nenastane ani částečné zatmění Měsíce. Když se Měsíc v úplňku nachází v tzv. polostínu, jeví se většinou na jedné straně lehounce „začouzený“. Vzhledem k tomu, že tentokrát nastává toto zatmění v době, kdy Měsíc teprve vychází, je možné, že si toho ani nevšimneme. Maximální fáze zatmění bude v 19:23 SELČ, ale Měsíc vychází až kolem 20:30 kdy zrovna zapadá i Slunce. 

Schema polostínového zatmění Měsíce 5. 5. 2023
Schema polostínového zatmění Měsíce 5. 5. 2023

Planety
Nejvýraznějším objektem je večer nad západním obzorem Venuše (−4,1 mag) v souhvězdí Býka. O něco výše v Blížencích je Mars (1,3 mag).

Aktivita Slunce je zvýšená. Stará se o ni skupina skvrn několika promíchaných aktivních oblastí. Skvrny se pomalu sunou s rotací Slunce k západnímu okraji kotouče, ale velká erupce, ačkoli nebyla vyloučena, zatím nenastala. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

1. května je v plánu odkládaný start Falconu Heavy. Důvodem odkladů bylo počasí, a dokonce to vypadá, že jeden blesk uhodil přímo do rakety. Hlavním nákladem je telekomunikační družice ViaSat-3 Americas. Vedlejšími náklady jsou Arcturus Aurora 4A od firmy Astranis (první komerční MicroGEO satelit určený pro poskytování internetového připojení na Aljašce) a G-Space 1 od firmy Gravity Space (16U cubesat, jehož účelem je využít komunikační frekvenci pro jiný zpožděný satelit, aby o ni nepřišli, a také nese přibližovací/dokovací experiment).

28. dubna proběhl start Falconu 9družicemi SES O3b mPOWER. První stupeň samozřejmě úspěšně přistál na moři na plošině JRTI.

28. dubna provedli úspěšný výstup do volného kosmu astronauti Stephen Bowen a Sultan Al Nejadí. Úkolem byly především práce na přípravě nových fotovoltaických panelů iROSA a šlo o první výstup astronauta Spojených arabských emirátů.

Výročí

4. května 1718 (305 let) se narodil francouzský astronom Jean-Philippe de Chéseaux. Sám napozoroval a vytvořil seznam mlhovin na obloze, z nichž některé ve své době sám objevil. Je také objevitelem dvou komet, z nichž jedna se stala všeobecně známá díky zvláštnímu vějířovému ohonu (dnes víme, že podobný ukázala v roce 2007 kometa C/2006 P1 (McNaught). Tehdy šlo o tzv. Velkou kometu 1744.

4. května 1928 (95 let) se narodil český astronom Miloslav Kopecký. Zabýval se sluneční fyzikou, zejména periodicitou činnosti Slunce.

5. května 2018 (5 let) byla k Marsu vypuštěna sonda InSight. Měla za úkol prozkoumat nitro planety. Na Marsu úspěšně přistála 26. 11. 2018 a pracovala až do roku 2022, kdy jí došla energie pro zaprášené fotovoltaické panely. Hlavním úspěchem bylo měření četných marsotřesení přístrojem SEIS. Tento extrémně citlivý seismometr pomohl odhalit, že tekuté železné jádro planety je menší a hustší, než se očekávalo z dřívějších měření a modelů.

7. května 1963 (60 let) odstartovala zkušební telekomunikační družice Telstar-2. Její kolegyně Telstar-1 uskutečnila první transatlantický přenos. Tato družice pracovala bez problémů dva roky, a navíc se podařilo neustále sledovat její telemetrická data, což se hodilo v budoucnu.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Hayabusa
  • výročí: Richard Feynman
  • výročí: Oldřich Prefát z Vlkanova
  • výročí: Skylab

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 – článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jean-Philippe de Chéseaux, Telstar-2, InSight, Miloslav Kopecký, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »