Hvězdárna v Úpici spolu s Českou bioklimatologickou společností a Východočeskou pobočkou České astronomické společnosti vás zvou k účasti na tradičním semináři Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí. Letos se koná již 43. ročník. Místem konání bude tentokrát podkrkonošské město Hostinné a bude se konat v termínu 13. - 15. května 2025.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 2. do 9. 2. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je dobře vidět na večerní obloze. Nejjasnější ze šesti viditelných planet je Venuše, následují Jupiter a Mars. Slabý je Saturn a jen v dalekohledu je viditelný Uran a Neptun. Kometa G3 ATLAS na jižní obloze pomalu mizí. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Na Floridě pokračuje sestavování rakety SLS, byla vynesena řada družic, mezi nimi i tři geostacionární třemi různými nosiči a na ISS pokračovala série výstupů so volného kosmu.
Díky nedávným objevům malých měsíců Saturnu a Jupiteru známe v naší Sluneční soustavě už téměř tři stovky přirozených satelitů, obíhajících své planety. Mohlo by se tedy zdát, že v tak velkém počtu oběžnic snadno najdeme i dvojníka našeho Měsíce. To se nám ale nejspíš nikdy nepodaří, protože způsob vzniku věrného kosmického souseda naší planety, se i podle nejnovějších poznatků jeví jako zcela mimořádný.
Den hvězdáren a planetárií je opět téměř za humny. V letošním roce vychází na pátek 7. března. Datum je vždy vybíráno tak, aby byl Měsíc, jakožto vhodný pozorovací objekt i pro menší děti, okolo první čtvrti, a aby byl pátek. První ročník vyhlásila po domluvě Asociace hvězdáren a planetárií v roce 2019, a tak se letos koná již 7. ročník. Den hvězdáren a planetárií si klade za drobný cíl upozornit na existenci mnoha hvězdáren u nás, které přinášejí zajímavé programy a zážitky. A to nejen pro zájemce o astronomii, ale i, a možná zejména, pro úplné astronomické laiky.
Náš host nás zavede k aktuálním snahám lidstva na cesty k Měsíci a Marsu. Měsíc by se měl do několika let dočkat astronautů. Budou to snahy téměř po šedesáti letech od přistání prvních lidí na Měsíci. Jaké jsou plány, kam konkrétně lidé zamíří? A s čím tam poletí? Jak budou tyto mise vypadat? A dá se očekávat budování měsíčních základen?
Obálka posledního vydání časopisu Astropis nás vítá snímkem komety C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS) z dalekohledu FRAM na Kanárských ostrovech pořízeného 14. října 2024. Časopis přináší klasický přehled astronomického dění Letošní pohled na vesmír vloni z pera Dr. Jiřího Grygara a Mgr. Davida Onřicha.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 1. do 2. 2. 2025. Měsíc bude v novu. Večer je možné vidět šest planet, z toho trojice Venuše, Jupiter a Mars jasně dominuje na první pohled, a pak už je vidět okem jen Saturn. Aktivita Slunce je nízká a možná neuvidíme skoro žádné skvrny. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) se rozpadla, ale stala se ozdobou oblohy na jižní polokouli. Český projekt Czsky.cz nyní plnohodnotným online planetáriem. Sondy mířící k Měsíci jsou zatím na oběžné dráze Země, ale už poskytují zajímavá data. 29. ledna připomeneme 90 let od narození významného českého astronoma Luboše Kohoutka.
Lunární dílna je pořad našeho předního odborníka a popularizátora v oboru výzkumu Měsíce. V tomto díle Lunární dílny se od Pavla Gabzdyla dozvíme, co nám Měsíc ve spolupráci se Zemí a Sluncem připravil pro rok 2025. Tím nejdůležitějším úkazem bude bezesporu úplné zatmění Měsíce, které nastane 7. září. Pro skutečné lunární nadšence pak nabídne Měsíc v první polovině roku i pohled na zajímavou část své odvrácené strany.
Sluneční erupce jsou známy jako zdroje elektromagnetického záření, nejčastěji je v jejich kontextu zmiňováno záření v chromosférických čarách nebo v rentgenové oblasti spektra. Důležité informace ale přenáší i záření v rádiové oblasti. Rádiová pozorování byla cílem výzkumu odborníků ze Slunečního oddělení ASU pod vedením Aleny Zemanové.
Síť CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) byla založena v roce 2010 jako amatérská platforma pro přeshraniční spolupráci v oblasti pozorování videometeorů mezi Českou republikou a Slovenskem. Již od počátku existence byly pozorovací aktivity sítě CEMeNt koordinovány s dalšími podobnými amatérskými sítěmi v oblasti střední Evropy (maďarská síť HMN, polská síť PFN, atd.). Cílem sítě CEMeNt je v současné době produkování přesných drah meteorů společně s atraktivními snímky a záběry meteorů v HD formátu. Ke zjištění maximálního množství informací o meteorickém materiálu jsou využívány spektrografy, přičemž cílem je provázat reálná spektra meteorů se spektry meteoritů získaných měřením v laboratoři.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.
V dalším díle Rozhovorů o vesmíru jsme měli tu čest se seznámit se švýcarským astrofyzikem Michelem Mayorem, který spolu se svým kolegou D. Quelozem objevil první exoplanetu obíhající kolem hvězdy slunečního typu. Motivován technologickým pokrokem, náš host odstartoval novou oblast výzkumu v astronomii.
Ještě jednou se ohlížíme za výstavou Bibliotheca astronomica. Tentokrát publikací Kamila Boldana a Jany Vackářové na téma Astronomické tisky 15.–17. století ze sbírek Národní knihovny České republiky. Výstava probíhala v období od října do prosince 2024 v budově Národní knihovny v Praze. V článku je také virtuální prohlídka díky pořadu V záři hvězd Hvězdárny Žebrák.
Voda je nezbytná pro život člověka a kosmické mise, ty dlouhodobé včetně, nejsou žádnou výjimkou. Stavba základen na cizích tělesech by určitě těžila z místních zdrojů vody, které by mohly sloužit nejen jako pitná voda pro astronauty, ale také jako surovina pro výrobu kyslíku a vodíku – klíčových složek raketového paliva. Jaroslav Klokočník z ASU vedl práci, která s pomocí gravitačních aspektů odhalovala místa s větší pravděpodobností výskytu podpovrchové vody na Měsíci.
Astronomové objevili planetární systém, který vykazuje dosud nejsilnější pozorovanou gravitační interakci mezi dvěma obřími planetami. Tento gravitační tanec je tak silný, že způsobuje zdánlivé změny periody oběhu planet v řádu dní! Planetární systém TOI-4504, který navíc také hostí malou planetu o velikosti mezi Zemí a Neptunem, představuje velmi důležitý objev, který astronomům umožní lépe porozumět formování a vývoji planetárních soustav.
Po dvou letech je Mars opět nejblíže Zemi. Poslední opozice připadla na 8. 12. 2022. Na obloze je vidět jako výrazná hvězda oranžového odstínu poblíž hvězd Castor a Pollux ze souhvězdí Blíženců. V dalekohledu jeho kotouček dosahuje 14 úhlových vteřin, což je asi polovina oproti maximální velikosti při opozici v roce 2003. Přesto jsou za dobrých podmínek vidět některé povrchové útvary, jako je severní polární čepička nebo výrazná albeda.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 1. do 19. 1. 2025. Měsíc bude v úplňku vysoko na obloze. Večerní oblohu zdobí jasná Venuše, Jupiter a už také Mars v opozici se Sluncem. Nastane také konjunkce Saturnu s Venuší. Aktivita Slunce se snížila. Uvidíme jasnou kometu C/2023 G3 (ATLAS)? Kosmonautikou hýbou testovací lety velké rakety New Glenn, která zkouší první let a přistání prvního stupně a sedmý testovací let Super Heavy Starship, kde se očekává opětovné přistání obou stupňů této superrakety a vypouštění maket družic. Před 20 lety úspěšně dosedlo pouzdro Huygens na povrch Saturnova měsíce Titanu.
Astronomové kometu C/2024 G3 (ATLAS) sledovali již od podzimu, protože se zdálo, že by mohlo jít o nejjasnější kometu roku 2025, ovšem s tím, že v době nejvyšší jasnosti bude ukrutně blízko úhlově ke Slunci. Jakoby se chtěl zopakovat scénář s kometou C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která byla velmi jasným objektem říjnové oblohy a také se dala pozorovat již za soumraku. Nynější kometa ATLAS má nakrátko zjasnit až k jasnosti, jakou má Venuše, což by ji mohlo za jistých podmínek učinit viditelnou i na denní obloze, ovšem pouze zkušeným pozorovatelům.
Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako ochrana před zlými démony a čarodějnicemi. Podle starých pohanských zvyků je tak možno uchránit se temným silám uvolněných během této podivné noci.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 1. do 12. 1. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je tedy vysoko na večerní obloze. V noci na pátek 10. 1. zakrývá Plejády. Jasná Venuše je každým dnem blíže slabšímu Saturnu. Jupiter je vysoko nad jihovýchodem a Mars níže nad severovýchodem. Aktivita Slunce je vysoká a nelze vyloučit ani silné erupce a polární záře. Nová česká kometa nese jméno C/2024 Y1 (Mašek) po jejím objeviteli z Liberce. Kometa C/2024 G3 (ATLAS) viditelná zatím jen na jižní obloze nyní skokově zjasnila a je dobré sledovat její další vývoj. Očekáváme první start rakety New Glenn a sedmý testovací let Super Heavy Starship.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
