Dne 23. září 1846 objevil německý astronom Johann Gottfried Galle planetu Neptun. Při svém pátrání využil výpočtů francouzského astronoma a matematika Urbaina Jeana Josepha Le Verriera, oba astronomové mají tedy na objevu Neptunu zásadní podíl. Společně s Gallem je za dalšího spoluobjevitele Neptunu považován jeho žák, Heinrich Louis d'Arrest. Zaměříme se nyní na všechny tři astronomy a povíme si o tom, jaký měli na objevu podíl.
Webbův teleskop je ideálním přístrojem k lovu vznikajících hvězd a exoplanet, ale také k lovu velmi málo hmotných objektů zvaných hnědí trpaslíci. Tyto objekty jsou velmi lehké oproti hvězdám a jen trochu těžší než naše planeta Jupiter. JWST našel v hvězdotvorné oblasti IC 348 desítky těchto objektů, ale snímek ukazuje i úžasné objekty kolem protohvězd a vzdálené galaxie.
Někdo z dnešních středoškolaček a středoškoláků může jednou objevit druhou Zemi – planetu podobnou té naší. Nebo vyvinout přístroj, který takový objev umožní. Iniciativa Generace vesmír mladým lidem ukáže, jak se k podobné práci dostat. Prostřednictvím osobních příběhů propojí svět mezinárodní astronomie s těmi, kdo si právě vybírají své další studium.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 9. do 4. 10. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti, která nastane v sobotu 3. 10. Saturn bude v opozici v neděli 4. 10. Společně s Neptunem je vidět celou noc. Ráno jsou dobře vidět Jupiter s Marsem. Venuše zůstává extrémně nízko na večerní obloze a je vidět spíš přes den. Merkur je večer ještě hůře pozorovatelný než Venuše. V pondělí 28. 9. má ze Starbase odstartovat raketa super Heavy a Starship má vykonat svůj první orbitální let se skutečnými družicemi Starlink V3. Ve čtvrtek 1. 10. má k ISS vyrazit loď Crew Dragon se čtyřčlennou dlouhodobou posádkou mise Crew-13. Před 75 lety byl objeven Jupiterův měsíc Ananke.
V 17. století nám pomohli Kepler, Galileo a Newton konečně porazit geocentrický model sluneční soustavy, kde v centru je naše Země a kolem ní obíhají všechny planety, a dokonce i Slunce. O 3 století později nám Shapley pomohl porazit další mylnou domněnku velké části astronomů - že nejsme ani v centru Galaxie. Byl to náraz pro naše ega, nicméně jsme tím zjistili, že se vesmír našimi představami o vlastní důležitosti neřídí.
Konference o výzkumu proměnných hvězd je nejvýznamnějším setkáním pořádaným Sekcí proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti (SPHE ČAS). V roce 2026 se uskuteční ve dnech 4. - 6. prosince na Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. v Praze.
Závěrečný díl seriálu o letní obloze se bude věnovat velmi zajímavé planetární mlhovině. Říkáme jí „Kočičí oko“ a nachází se v souhvězdí Draka. Přestože Drak není vysloveně letním souhvězdím, nejlepší podmínky pro jeho pozorování nastávají právě v létě. V 19. století se Kočičí oko stalo předmětem zájmu anglického astronoma, který na něj aplikoval tehdy mladou vědeckou metodu zvanou spektroskopie…
Noc vědy 2026 se uskuteční v pátek 25. září 2026 a jejím hlavním celorepublikovým tématem je Komunikace. Od tance včel po signály z hlubokého vesmíru. Od řeči neuronů v našem mozku po optická vlákna spojující svět. Věda je jazyk, kterým k nám mluví vesmír – a letos se ho naučíme poslouchat.
Venuše v těchto dnech dosahuje své maximální jasnosti. Zajímavé na tomhle úkazu je, kdy k němu dochází a proč. Protože to není tak úplně přímočaré, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Na konci srpna se na Hvězdárně Valašské Meziříčí uskutečnilo 66. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd. Letos přijelo přes dvacet účastníků, přibližně dvakrát více než v předchozích letech. Vedle zkušených pozorovatelů dorazili také studenti a zájemci, kteří se s fotometrií a pozorováním proměnných hvězd teprve seznamují.
Mgr. Petr Horálek (*1986) je světově uznávaný astrofotograf a popularizátor astronomie. Pardubickou hvězdárnu velice těší, že jeho cesta za záhadami vesmíru začala právě zde a že pardubická observatoř dodnes zůstává jeho srdeční záležitostí. V roce 2018 se Petru Horálkovi podařilo takto vyfotografovat meteorický roj Perseid, na který se stejně jako každý rok můžeme těšit i letos v létě. Takzvané padající hvězdy zdánlivě vylétají ze souhvězdí Persea - to ale na svou nejlepší viditelnost musí počkat do podzimu a zimy...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Ve středu 23. září se rozloučíme s létem. Stane se tak pět minut po druhé hodině ranní středoevropského letního času (SELČ). V tento okamžik se totiž Slunce zdánlivě ocitne v tzv. podzimním bodě, což je jeden ze dvou myšlených průsečíků ekliptiky a nebeského rovníku. Zároveň se k tomuto datu váže i objevení planety Neptun v roce 1846. Vzdálený ledový obr se však v teleskopech nic netušících astronomů objevoval už mnohem dříve…
Uvnitř milionů jasných hvězd v největších hvězdokupách, které známe, se skrývají monstra, která jsou hmotná jako všechny hvězdy dohromady v jejich okolí – supermasivní černé díry. Kupa hvězd a obří černá díra spolu koexistují miliardy let v centru galaxie, a pochopení jejich interakce je notoricky náročná záležitost. Přesto existuje jeden graf objasňující tento vztah, který na přelomu tisíciletí překvapil astrofyziky po celém světě.
Při posledních pozvánkách k pozorování zákrytů hvězd planetkami jsme se pohybovali na jihovýchodní Moravě. Je čas to vyvážit, a proto se dnes přesuneme až na samý západ Čech, kde na nás čeká další možnost vidět „zhasnout hvězdu“.
Blízko myšlené spojnice hvězd Deneb a Altair z Letního trojúhelníku najdeme nevelké souhvězdí Delfína. Lze v něm najít dvě planetární mlhoviny a jednu dvojhvězdu, to však není vše. Naši pozornost upoutají především hvězdy Sualocin a Rotanev. Bude zajímavé zjistit, jak mohly k tak neobvyklým názvům vlastně přijít…
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek
Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“
12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé obyvatele Slunce zakryl. A tito se ještě rozdělili na ty, kterým zakryl pouze kus Slunce a na ty, kteří měli šanci vidět zatmění úplné.
V září budeme s posádkou kosmické lodi Gemini 11 manévrovat na oběžné dráze. Dále přistaneme s Vikingem 2 na Marsu, sondou SMART 1 narazíme do Měsíce a na oběžnou dráhu se vypravíme s raketoplány při misích STS-79 a STS-115. Na oběžné dráze budeme pracovat také s posákou Sojuzu 22. Na závěr se podíváme na start rakety Jupiter-C a pokusíme se přistát se Surveyorem 2 na Měsíci.
Sluneční skvrny nejsou jednolité oblasti silného magnetického pole. Jejich tmavá jádra mohou přetínat světlé pásy, takzvané světelné mosty, v nichž se znovu prosazuje konvekce běžná v oblastech bez magnetického pole. Nová pozorování pěti takových mostů ukazují, jak přesně síla a orientace magnetického pole řídí velikost, jas a rychlost pohybů plazmatu v těchto strukturách. Současně upřesňuje podmínky pro výskyt velkých granulí, které jsou ve světelných mostech relativně vzácné.
V roce 1729 bylo v Anglii vydáno dílo Atlas Coelestis vzniklé díky spolupráci dvou mužů. První královský astronom John Flamsteed a malíř James Thornhill se zasloužili o vytvoření nejpřesnějšího a nejpodrobnějšího atlasu souhvězdí ve své době. Našli bychom v něm i vyobrazení souhvězdí Herkula, které bylo později znovu přetištěno podle stejné mědirytiny a ručně obarveno. Pro účely našeho článku jsme museli tento přetisk pootočit, aby pozice Herkula odpovídala našim dnešním představám. Najdeme-li toto souhvězdí na obloze, můžeme si v něm prohlédnout hned dvě kulové hvězdokupy a nejen je!
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 9. do 4. 10. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti, která nastane v sobotu 3. 10. Saturn bude v opozici v neděli 4. 10. Společně s Neptunem je vidět celou noc. Ráno jsou dobře vidět Jupiter s Marsem. Venuše zůstává extrémně nízko na večerní obloze a je vidět spíš přes den. Merkur je večer ještě hůře pozorovatelný než Venuše. V pondělí 28. 9. má ze Starbase odstartovat raketa super Heavy a Starship má vykonat svůj první orbitální let se skutečnými družicemi Starlink V3. Ve čtvrtek 1. 10. má k ISS vyrazit loď Crew Dragon se čtyřčlennou dlouhodobou posádkou mise Crew-13. Před 75 lety byl objeven Jupiterův měsíc Ananke.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
