< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Jan Urban Ostatní

Zemřel zakladatel vlašimské hvězdárny Jan Zajíc

Zajic_1-1.jpg
V úterý 7. prosince 2004 se vydal na svoji poslední pouť mezi hvězdy nestor vlašimské hvězdárny Jan Zajíc. Za svůj dlouhý život vykonal obdivuhodné dílo a ovlivnil dvě generace amatérských astronomů na Podblanicku. V lednu 2005 by se dožil pětadevadesáti let.
František Martinek Sluneční soustava

CASSINI odhaluje krásu Saturnových prstenců

saturnrings_1.jpg
Americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Zde ji čeká základní mise výzkumu Saturna v trvání 4 roků; předpokládá se však, že výzkum druhé největší planety ve sluneční soustavě bude prodloužen. Kromě samotné planety bude velká pozornost věnována výzkumu početné rodiny měsíců, a také Saturnových prstenců. Během dosavadního výzkumu bylo již předáno na Zemi velké množství zajímavých informací, a také zajímavých fotografií.
Libor Lenža Ostatní

Knižní svět astronomie a fyziky

Celkový soubor alespoň těch základních knih o astronomi, fyzice a také meteorologii jsme jen stěží hledali přehledně uspořádané na jednom místě. Tuto službu nyní zajišťuje Nakladatelství Aldebaran - www.nva.cz. Chcete-li sami pro sebe nebo někomu z blízkých udělat radost astronomickou knihou, můžete si prohlédnout nabídku téměř 60 titulů.

Miroslava Hromadová Úkazy

Vánoční kometa?

Machholz.jpg
V médiích proběhla zpráva, že letos budeme moci pozorovat "Vánoční kometu". Bohužel se nebude jednat o úchvatnou podívanou z minulých let, ale pouze o malý mlhavý obláček na temném nebi viditelný nikoliv v osvětleném městě. Svou jasností bude srovnatelná s mlhovinou M42 v Orionu (4 mag.), bude slabší než nejznámější galaxie M31 v Andromedě (3,4 mag).
František Martinek Sluneční soustava

Ovlivnila vývoj sluneční soustavy cizí hvězda?

passingstar1.jpg
Američtí astronomové Scott Kenyon (Smithsonian Astrophysical Observatory in Cambridge) a Ben Bromley (University of Utah) značně posílili pozici hypotézy, podle níž byly vnější oblasti naší sluneční soustavy zformovány působením cizí mladé hvězdy, která před 4 miliardami roků "prošla" v těsné blízkosti Slunce.
Jan Píšala Ostatní

Astronomická expedice 2005 - Vesmír v hrsti

nahled_let_rgb.jpg
Zajímáte se o astronomii, vesmír a vůbec o vše co souvisí s noční oblohou? Chcete zjistit jaké je to být opravdovým pozorovatelem, který se v noci vydává na lov těch nejkrásnějších vesmírných objektů? Pak přesně pro vás je tu Astronomická expedice 2005. Tato "letní škola astronomie" se již po sedmačtyřicáté uskuteční na Hvězdárně v Úpici. Od 29. července do 14. srpna 2005 zaplaví pozemek hvězdárny parta přibližně sedmdesáti stejně smýšlejících lidí, které spojuje zájem o astronomii a přírodní vědy vůbec. Těšit se můžete nejen na krásně temnou noční oblohu, ale i na vlastní středně velký až velký dalekohled a na široké spektrum přednášek od předních českých astronomických kapacit. Spolu s Hvězdárnou v Úpici akci spolupořádá i Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně a společnost Amatérská prohlídka oblohy.
František Martinek Kosmonautika

Německý robot poletí na Mezinárodní kosmickou stanici

ROKVISS.jpg
Pro německého výrobce kosmických robotů se stane nástup nového roku 2005 začátkem významného a dlouho očekávaného zkušebního období. Robot-manipulátor ROKVISS (Robotik-Komponenten Verifikation auf der ISS) o velikosti 50 cm, vybavený dvěma klouby, kovovým "prstem" a dvěma integrovanými kamerami, zahájí o vánocích svoji cestu na Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Start se uskuteční 24. 12. 2004 z kosmodromu Bajkonur na palubě zásobovací lodi Progress M-51.
Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 5/2004

Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Nejobsáhlejším článkem tohoto čísla je reportáž Pavla Chadimyo observatořích Astronomického ústavu Slovenské akademie věd.Pavel Uhrin přináší zprávu o pravidelném rokycanském semináři,jehož se účastní inovátoři amatérské astronomické techniky(viz krásný nápad se stabilizátorem triedru).Druhou částí pokračuje astronomický kurz a podesáté seobjevuje rubrika Přečetli jsme si.
František Martinek Kosmonautika

Osídlí lidstvo Měsíc?

LunarBase.jpg
V roce 2019 uplyne 50 let od přistání prvních pozemšťanů na povrchu Měsíce (Apollo 11). Vrátí se do té doby lidé znovu na Měsíc? Současné plány (především) americké kosmonautiky s tím počítají, i když termín tohoto návratu může být poněkud jiný. Jak tedy bude probíhat návrat pozemšťanů na Měsíc?
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Zhroucené kaňony na Marsu

coprates_banner.jpg
Záhadná krása mimozemských krajin nepřestává člověka lákat. Mars Express Orbiter nabízí stále nové a nové obrazy podivných geologických formací, třeba v největším kaňonu naší sluneční soustavy, Valles Marineris. Střed a východní části oblasti ukazuje sbírku zhroucených struktur podél příkrých kaňonových svahů.
František Martinek Sluneční soustava

Záhada kráterů na planetce Eros

Eros.jpg
Americká kosmická sonda NEAR (Near Earth Asteroid Rendezvous, start 17. 2. 1996) byla 14. 2. 2000 navedena poprvé v historii kosmonautiky na oběžnou dráhu kolem planetky Eros. Dne 14. 3. 2000 byla sonda přejmenována na NEAR Shoemaker. Bylo to na počest známého geologa Eugene M. Shoemakera, který ovlivnil svou prací desítky výzkumníků, zkoumajících planetky a komety. Zemřel v roce 1997 při automobilové nehodě během výzkumu impaktního kráteru v Austrálii. Patřil mezi členy týmu, který navrhoval vědecké vybavení sondy NEAR.
Miloslav Zejda Hvězdy

36. konference o výzkumu proměnných hvězd

Ve dnech 26. - 28. 11. 2004 se konala v prostorách Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně 36. konference o výzkumu proměnných hvězd. Konference se zúčastnilo přes 60 zájemců o stelární astronomii z řad amatérů i profesionálů. Potěšitelné bylo zastoupení Astronomického ústav AV ČR a akademické obce. V průběhu konference proběhla i plenární schůze Sekce pozorovatelů proměnných hvězd, na níž bylo zvoleno nové vedení Sekce. Byla též představeno nové občanské sdružení Společnost pro studium proměnných hvězd.

1 …442 443 444 445 446 447 448 …534

25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »