U trpasličí planety Makemake objeven souputník

Pátráním na periferii Sluneční soustavy objevil Hubbleův kosmický teleskop HST (NASA) malý tmavý měsíc obíhající kolem Makemake, druhé nejjasnější ledové trpasličí planety – po Plutu – v Kuiperově pásu.

Česká republika bude hostit astronomy řídící jeden z nejvýznamnějších světových odborných časopisů

V pátek 29. dubna 2016 se bude v Praze konat zasedání Rady ředitelů (Board of Directors) mezinárodního časopisu Astronomy and Astrophysics. Z hlediska české participace v evropské astronomické komunitě je to významný odborný časopis, který zaštiťuje Evropská jižní observatoř a Astronomický ústav AV ČR zaštiťuje účast jménem všech astronomů z ČR.

Čtyři lasery nad Paranalem

Zařízení 4LGSF pro dalekohled VLT poprvé použito

Dne 26. dubna 2016 se na observatoři ESO/Paranal uskutečnilo slavnostní setkání u příležitosti prvního použití čtveřice nových výkonných laserů, které jsou jednou z hlavních součástí systému adaptivní optiky pro dalekohled VLT. Účastníci shlédli působivou ukázku nejmodernější laserové technologie v kontrastu s majestátní přírodní krásou oblohy na Paranalu. Instalované zařízení využívá dosud nejvýkonnější lasery a umožňuje na přístrojích ESO vůbec poprvé použít větší počet umělých laserem vytvořených referenčních hvězd k opravě obrazu pomocí systému adaptivní optiky.

Výzkumy v ASU AV ČR (61): Lze ze spektra aktivního galaktického jádra usoudit na povahu jeho zdroje?

Pozorování některých galaxií odhalují jejich vysokou proměnnost, související s aktivitou jejich jader. Aktivní galaktická jádra jsou důsledkem pádu hmoty (akrece) z disku na černou veledíru, kterou tento disk obklopuje. Akrece je vysoce energetický proces, při němž vzniká tvrdé rentgenové záření. Zdroj tohoto záření však obvykle není možné přímo pozorovat. T. Pecháček, M. Dovčiak a V. Karas z ASU přispěli k práci, jež navrhuje metodiku, jak se ze sady rentgenových pozorování aktivního galaktického jádra ve více spektrálních pásech o zdroji tohoto záření něco dozvědět.

Objevené a znovuobjevené komety v březnu 2016

Letošní březen dopadl z hlediska nově objevených i znovuobjevených komet naprosto stejně jako únor. Velké robotické teleskopy prohlížející oblohu totiž nalezly pouze dvě nové komety, žádný z kometárních objektů čekajících na první pozorování ve svém druhém návratu pak objeven nebyl. Obě komety byly opět objeveny v té půli měsíce, kdy pozorování neruší Měsíc v úplňku, tedy v první. V jejich názvu tím pádem nalezneme písmeno E. První kometu našel teleskop PanSTARRS, druhou pak Richard Kowalski z observatoře Catalina Sky Survey.

17. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 25. 4. do 1. 5. 2016. Měsíc ubývá k poslední čtvrti. Večer je nejlépe vidět planeta Jupiter. V druhé polovině noci můžeme pozorovat Saturn a Mars. Z dostupnějších komet se nabízí dvě – C/2014 S2 (PanSTARRS) a 252P/LINEAR. Skvrny na Slunci budou spíše ojedinělé. Do vesmíru se vydala družice Sentinel-1B. Rusové chystají inaugurační start z nového kosmodromu na Dálném východě. Start rakety chystají také Indové.

Video: Záznam přednášky Objev gravitačních vln

Učená společnost České republiky si uspořádala v úterý 12. dubna 2016 přednášku „Objev gravitačních vln“. Přednášeli Jiří Bičák, Jiří Langer, Tomáš Ledvinka a David Heyrovský z Ústavu teoretické fyziky MFF UK. Ti z vás, kteří se chtěli o tomto revolučním objevu dozvědět více, ale neměli jste to štěstí si fantastickou přednášku poslechnout, nemusíte být nutně zklamaní. Právě v tomto článku si můžete užít záznam z celé přednášky.

Lyridy nás letos bohužel kvůli Měsíci příliš neohromí

Jistě jste si všimli, že již dlouho nebyla řeč o žádném meteorickém roji. Je to z důvodu tzv. jarní díry (období od ledna do dubna), kdy není v činnosti žádný výraznější meteorický roj. Teď jsme se konečně dočkali a čeká nás jeden nejznámějších rojů, a to jsou Lyridy. Bohužel letos si příliš neužijeme ani tento roj, jeho pozorování bude silně rušit Měsíc, který se nachází na obloze těsně po úplňku.

Dubnové výročí: David Mathieson Walker

Před patnácti lety, 23. dubna 2001, zemřel ve věku nedožitých 57 let americký pilot a astronaut David Walker. Příčinou jeho smrti byla rakovina. Mezi roky 1984 a 1995 se účastnil čtyř kosmických výprav a celkově na nich strávil více než 30 dní.

Bohatá sezóna nadoblačných blesků 2015

Rok 2015 byl bezesporu jeden z nejlepších za posledních pět let, kdy jsou nadoblačné blesky (TLE) systematicky pozorovatelné z ČR. TLE sezónu, podobně jako v roce 2014, zahájil vzácný Elves. Tentokrát nad Polskem v noci 27. dubna. Poslední úkazem byla skupina tančících Red sprites a Sprites halo z MCS bouře dne 3. října nad Jaderským mořem. Celkem se podařilo zachytit 282 TLE z 34 většinou MCS nebo MCC bouří v rozmezí vzdálenost 125-616km. Z celkového počtu bouří jsem vybral patnáct, které byly zajímavé jak vysokou aktivitou, vzácnými úkazy nebo blízkostí samotných Red sprites. Co mě na letošní sezoně nejvíc zaujalo, byl vysoký počet ukázkových Sprites hal. Hala z 13. května byly navíc zcela exotické a hodně unikátní. Vyjímečná byla na počátku srpna bouře nad Slezskem. Severní ze dvou aktivních bouřkových jader vytvořila Jet a to  nejběžnější typ Blue starter.  

Toužíte po letním dobrodružství? Pojeďte s námi na Astronomickou expedici!

Noční nebe v sobě nese náznak tajemna a příslib velkého dobrodružství a poznání. Jaký by však byl smysl nekonečnosti vesmíru, kdyby v něm nebyla alespoň nejmenší částečka hmoty, která by tu nekonečnost a jedinečnost dokázala pochopit? Vesmír byl zrozen a vybízí k obdivu a touze po poznání. A kde jinde lze poznat kosmos plný nekonečných možností než na Astronomické expedici? Letos opět v Úpici, tentokrát v termínu 22. 7 – 7. 8. 2016. Ještě stále váháte? Zbývají poslední místa!

Organizace SETI rozšiřuje "hon" na rádiové signály z cizích světů

Pátrání po rádiových signálech z cizích světů se nyní rozšiřuje na 20 000 planetárních systémů kolem červených trpaslíků.  Důvodem rozšiřování seznamu je změna pohledu na planety u červených trpaslíků. Až do dnes bylo mnoho z nich považováno za špatné cíle pro inteligentní mimozemský život.

16. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 18. 4. do 24. 4. 2016. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer za soumraku je vysoko Merkur, ale slábne. Nejlépe je večer vidět planeta Jupiter. V druhé polovině noci můžeme pozorovat Saturn a Mars. Kometa C/2014 S2 (PanSTARRS) si dává dostaveníčko se známými objekty ve Velkém vozu. ISS se nyní občas trefuje na sluneční disk. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, z povrchu zmizí velká skvrna.

Video: V Německu se našel doposud největší meteorit z pádu Stubenberg o hmotnosti 1,32 kg!

Jak jsme již podrobně informovali v tiskové zprávě ze 17. března 2016, v neděli 6. března krátce po půl jedenácté večer místního času proletěl nad Horním Rakouskem velmi jasný meteor - bolid, který svými světelnými a zvukovými projevy upoutal pozornost velkého počtu obyvatel střední Evropy a který skončil pádem meteoritů na území ležícím převážně v Bavorsku severně od řeky Inn, které je zhruba ohraničeno vesnicemi Stubenberg na západě a Ering na východě. Na základě záznamů z moderních digitálních bolidových kamer z české části Evropské bolidové sítě, kde na 6 stanicích v době přeletu bolidu bylo aspoň částečně jasno, bylo možné tento bolid velmi podrobně a přesně popsat a mimo jiné i předpovědět místo pádu meteoritů. V době vydání první tiskové zprávy jsme informovali o nálezu několika úlomků o celkové hmotnosti kolem 45 gramů, evidentně pocházejících ze stejného fragmentu, který se při pádu roztříštil. Zde podáváme informaci o tom, co přineslo prohledávání předpovězené pádové oblasti měsíc poté.

Česká astronomická společnost udělila cenu Zdeňka Kvíze Pavlu Cagašovi

Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2016 Ing. Pavla Cagaše za jeho přínos v oboru proměnných hvězd. Slavnostní předání ceny proběhne v sobotu 16. dubna  2016 na celostátním setkání poboček, sekcí a kolektivních členů České astronomické společnosti na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově.

Nezmeškejte již 27. dovolenou s dalekohledem!

Ještě nemáte plány na letošní srpen a chtěli byste vzít svou rodinu na originální dovolenou? Tak pak je právě pro vás naplánován již 27. ročník Dovolené s dalekohledem.

Uvnitř žhnoucí Pece

Astronomové objevili vzácného hnědého trpaslíka

Skupina astronomů, jejíž vedoucím byl Justin Crepp z University of Notre Dame, objevila vzácného hnědého trpaslíka, což je slabý objekt s vlastnostmi mezi hvězdou a planetou. Kromě toho, že pořídili poprvé jeho fotografii, tým Justina Creppa rovněž určil hmotnost hnědého trpaslíka, jeho stáří a složení – tj. základní informace, které mohou být využity jako „měřítko“ při studiu těchto těžko postižitelných objektů.

Výzkumy v ASU AV ČR (60): Detekce dopadů zemských miniměsíců

Zemi trvale obíhá pouze jedno přirozené těleso – náš Měsíc. Před více než sto lety však vědci poukázali na hypotetickou možnost dočasných oběžnic Země, v gravitační pasti zachycených těles z meziplanetárního prostoru, jež se v jejím okolí zdrží jen několik oběhů planety a pak systém pod vlivem poruch opět opustí. Hypotéza se dočkala potvrzení až před deseti lety. Nyní Pavel Spurný z ASU se svým týmem v široké mezinárodní spolupráci vyhodnocovali data od čtyř bolidů a testovali, zda jejich původcem byly dočasně zachycené objekty. 

SpaceX: Dvě mouchy jednou ranou

Známá americká firma minulý týden předvedla triumfální návrat lodi Dragon na scénu zásobování stanice ISS. Aby toho nebylo málo, odhozený první stupeň nosné rakety Falcon 9 poprvé v historii úspěšně přistál na lodi v oceánu.