Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v březnu 2016
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v březnu 2016

Kometa C/2013 US10 (Catalina) na snímku Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Letošní březen dopadl z hlediska nově objevených i znovuobjevených komet naprosto stejně jako únor. Velké robotické teleskopy prohlížející oblohu totiž nalezly pouze dvě nové komety, žádný z kometárních objektů čekajících na první pozorování ve svém druhém návratu pak objeven nebyl. Obě komety byly opět objeveny v té půli měsíce, kdy pozorování neruší Měsíc v úplňku, tedy v první. V jejich názvu tím pádem nalezneme písmeno E. První kometu našel teleskop PanSTARRS, druhou pak Richard Kowalski z observatoře Catalina Sky Survey.

Kometa C/2016 E1 (PanSTARRS) uvízla v zorném poli slavného dalekohledu z Havaje dne 3. března při jasnosti 21,1 mag. Kometa má proletět přísluním 4. června 2017, a to až 8,17 AU daleko od Slunce. Je tedy jasné, že se do vizuálního dosahu ani náhodou nepodívá. V maximu jasnosti na přelomu zimy a jara příštího roku dosáhne 19 mag.

To objekt C/2016 E2 (Kowalski) je už podstatně zajímavější kometou. Kometu objevil Richard Kowalski, konkrétně pak 15. března s jasností stanovenou na 17,7 mag. Kometa již prolétla perihelem, stalo se tak letos 6. února, a to ve vzdálenosti 1,07 AU od Slunce. Kvůli těmto údajům je až s podivem, že březnových 17 mag bylo maximem jasnosti této komety. Těleso se totiž právě v březnu přiblížilo Zemi na méně než 0,3 AU, většina astronomů tak očekávala mnohem větší show. Naneštěstí se pravděpodobně jedná o tak malou kometu, že je vůbec štěstí, že do blízkosti naší planety doletěla a nezanikla. Kometa od konce března slábne, tento trend bude samozřejmě pokračovat, jakákoliv vizuální viditelnost je vyloučena.

Poznámka pod čarou: Potvrzen byl i objev dvou komet, které se dříve tvářily jako asteroidy. Kometa P/2015 HG16 (PanSTARRS) dosáhla maxima jasnosti již na začátku roku 2014 (19 mag), vizuálně ji tím pádem v tomto návratu nespatříme. O něco lépe si vede kometa C/2015 WZ (PanSTARRS). Tu totiž čeká maximum jasnosti patrně až na přelomu jara a léta a do té doby klidně může zjasnit na 13 mag a stát se tak vizuálně pozorovatelnou kometou ve větších dalekohledech s průměrem objektivu alespoň 30 cm.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Aerith.net - Databáze komet Seiichi Yoshidy

Převzato: Česká kosmická kancelář



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »