ALMA a Slunce v Praze

Autor: ESO

Autor: ESO

V neděli 17. března 2013 na Měsíci zazářil jasný záblesk, který někteří astronomové pozorovali pomocí videotechniky. Ukázalo se, že za ním stál dopad tělesa o velikosti poštovní krabice a hmotnosti asi 40 kg. Ačkoliv šlo o relativě malý kámen, způsobil asi 10x jasnější záblesk, než jaké se doposud podařilo ze Země pozorovat...


Autor: NASA.
Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.

Autor: guardian.co.uk

Autor: Hv. Valašské Meziříčí.

Autor: SINC

Autor: ESO/M. Kornmesser
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (028/2013): Na základě rozsáhlé analýzy nových i starších dat se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo odhalit, že kolem hvězdy Gliese 667C obíhá nejméně šest planet. Tři z nich jsou typu ‚superZemě‘ a nacházejí se v ‚obyvatelné zóně‘ kolem mateřské hvězdy. Na jejich povrchu by se tedy mohla vyskytovat tekutá voda a jedná se proto o přímé kandidáty na možný výskyt života. Tento planetární systém je prvním s plně obsazenou zónou života, který známe. Značná část použitých měření byla získána pomocí spektrografu HARPS, který pracuje na observatoři La Silla v Chile ve spojení s dalekohledem o průměru primárního zrcadla 3,6 m.

Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
v době od 9:00 do 16:00 hodin.

Autor: David Benbennick

Autor: Brad Wood.

Autor: Martin Gembec
Měsíc je po úplňku. Večer je vidět Venuše a Saturn. Pokračuje sezóna NLC. Přistává čínská loď ShenZhou 10.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. června ve 23:00 SELČ.

Autor: ESO
Tisková zpráva Astronomického ústav AV ČR ze dne 21. 6. 2013

Autor: ESO/M. Kornmesser

Autor: NASA, ESA, Z. Levay (STScI/AURA)
Doposud bylo objeveno téměř 900 planet mimo Sluneční soustavu (tzv. exoplanet). Nyní se však astronomové domnívají, že se jim poprvé podařilo získat přesvědčivý důkaz vznikající planety na nepředpokládaném místě – ve velké vzdálenosti od velmi mladé hvězdy typu červeného trpaslíka.

Autor: Vilém Heblík
Aktualizováno: 4. července 2013, 0:40 SELČ.

Autor: NASA

Autor: Planetary Resources

Autor: Jan Filip.

Autor: TV NASA

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4