Středoevropský letní čas (SELČ) u nás začne platit 31. března, kdy se hodiny ve 2:00 SEČ posunou o jednu hodinu vpřed. Letní čas končí poslední neděli v říjnu, letos tedy 27. října, kdy se hodiny ve 3:00 SELČ posunou o jednu hodinu zpět.
S brněnským geologem a astronomem Mgr. Pavlem Gabzdylem se opět vypravíme k nejbližšímu kosmickému tělesu naší Země. Měsíc, běžný až samozřejmý, ale přesto stále objevovaný…
15. března se uskutečnil již po šesté český Den hvězdáren a planetárií, který vyhlašuje Asociace hvězdáren a planetárií. Jeho termín je proměnný, ovšem je volen tak, aby z něho měly největší užitek naše děti. Byl vybrán měsíc březen, kdy již většinou nemrzne, ale Slunce zapadá dost brzy na to, aby naše děti v kopuli dalekohledu neusnuly únavou. Dále je volen pátek, aby ani dospělí nemuseli přemýšlet, že ráno budou vstávat do práce a další podmínkou je, aby na obloze byl viditelný Měsíc v období okolo první čtvrti, kdy jsou útvary na jeho povrchu plasticky nasvíceny. A upřímně řečeno, ač astronomové většinou Měsíc, tedy jeho jasný svit, nemají moc rádi, neboť ruší pozorování slabých nebeských objektů, nejen pro děti, ale i pro první kontakt s astronomií některých návštěvníků je to objekt na pozorování nejvděčnější. A tato skutečnost se na mnoha hvězdárnách, které se letos do projektu zapojily, ukázala jako téměř klíčová. Však čtěte dále.
Ve dnech 20. až 22. března 2023 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii AB. Vítězem se stal Martin Kudrna z Gymnázia Jana Keplera v Praze. Prvních pět nejlepších bude v srpnu letošního roku reprezentovat Českou republiku na 17. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v brazilském Rio de Janeiru.
Polární záře je v našich zeměpisných šířkách spíše vzácným astronomicko-atmosferickým jevem. Ovšem „čas od času“, v intervalu přibližně 11 let, nastává období takzvaného maxima sluneční činnosti, kdy je můžeme vidět i u nás častěji. Samozřejmě spatření takové události je podmíněno několika souběžnými podmínkami. I když, jak uvidíme dále v textu, některé splněny být nemusí. A nebo ano, jen o tom nevíme. Zatím. A to je opravdu ten krásný příběh zatím tajemných míst astronomie, která překvapí i zkušené pozorovatele naší oblohy. Budiž těmto tajemstvím stále chvála...
K tanci jsou potřeba dva, ale v případě hnědých trpaslíků, kteří kdysi tvořili dvojici, tento vztah netrvá příliš dlouho. Ukázal to nový průzkum provedený pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.
Kometa 12P/Pons-Brooks už je na hranici viditelnosti pouhým okem a existuje pravděpodobnost, že její jasnost i nadále poroste. Teď nás čeká zajímavá situace kolem pátku 22. března 2024 (dojem nám může kazit pouze záře jasného Měsíce těsně před úplňkem), kdy vlasatice bude míjet ve vzdálenosti necelých tří stupňů jižně druhou nejjasnější spirální galaxii severní oblohy M33.
Vážení přátelé astronomie, dovoluji si Vás pozvat jménem organizátorů na již 34. Dovolenou s dalekohledem. Setkání proběhne na osvědčeném místě s dobrou oblohou v areálu rekreačního střediska Melchiorova Huť. S ohledem na vhodnou fázi Měsíce se letos setkáme již od soboty 3. srpna do následující soboty 10. srpna, tedy s nastupujícím meteoritickým rojem Perseid.
Dvojhvězdný vývoj nabízí celou řadu zajímavých uliček, jejichž výsledkem jsou exotické typy hvězd. Péter Németh ze Stelárního oddělení ASU spolupracoval na studii, která oznámila objev dvojhvězdy na samotné hranici teoretických limitů. A současně jde o objekt se slibným potenciálem pro budoucí detektory gravitačních vln.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.
Černé díry představují příležitost, jak zkoumat fyziku v extrémně silném gravitačním poli. Hmota nabalující se na černé díry se před svým dopadem zahřívá na velmi vysoké teploty a vyzařuje intenzivní rentgenové záření. Kosmické sondy schopné zaznamenat takové záření objevily vloni v srpnu nový objekt s názvem Swift J1727.8-1613. Jen několik málo dnů od objevu se tento objekt zjasnil natolik, že se stal nejjasnějším pozorovaným zdrojem rentgenového záření a potvrdilo se, že se jedná o černou díru pohlcující hmotu z blízké hvězdy.
Ne, nedíváte se na mračno v Mléčné dráze. Tato oblast HII s označením NGC 604 se nachází v jednom z ramen galaxie v Trojúhelníku (Messier 33) vzdálené přes 2,7 milionů světelných let od Země. Takto mlhovinu zachytil kosmický dalekohled Jamese Webba v infračervených vlnových délkách pomocí přístrojů NIRCam a MIRI. Samotný hvězdný ostrov je třetím největším členem Místní skupiny galaxií, do níž patří i Mléčná dráha.
Stejně jako se říká, že Halleyovu kometu můžeme spatřit v podstatě jednou za život, podobně vzácnou návštěvou nás nyní poctila kometa 12P/Pons-Brooks. Oběžná doba komety 1P/Halley je totiž 76 roků a znovu se jí dočkáme až v létě 2061. Kometa 12P má oběžnou dobu 71 let a nejbližší průchod přísluním připadá na 21. dubna 2024. Kometa je na fotografiích krásná a v tmavých lokalitách už je i triedrem viditelný náznak ohonu. Nejlepší období viditelnosti připadne kromě začátku března ještě na konec tohoto měsíce a na začátek dubna, i když kometa bude jen nevysoko nad obzorem.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 3. do 17. 3. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze, kde můžeme pomalu vyhlížet také Merkur, i když více zaujme jasný Jupiter. Aktivita Slunce byla dočasně nižší. Pozorujeme zvířetníkové světlo a kometu 12P/Pons-Brooks. SpaceX směřuje k třetímu testu obří rakety SuperHeavy s lodí Starship. Na ISS došlo k předání symbolického klíče od stanice. Před 90 lety se narodil známý americký astronaut Gene Cernan, který stál zatím jako poslední člověk na povrchu Měsíce.
Letos na podzim se po čtvrtstoletí zopakuje největší shromáždění českých astronomů – Astronomický festival na brněnské Kraví hoře. Cílem je jediné. Ukázat, kam až dospěla (nejen) česká astronomie, a nahlédnout – s odborníky na slovo vzatými – do blízké budoucnosti. Festivalu, který se uskuteční od 1. do 3. října 2024 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno, se přitom mohou zúčastnit úplně všichni: odborníci a laici, vědychtiví studenti, milovníci hvězdného nebe, nadšení pozorovatelé i virtuální kosmoplavci.
Když 30. října 2022 nad Baltským mořem a jižní Skandinávií prozářil oblohu jasný bolid, neunikl pozornosti hned několika automatických kamer, včetně jedné z České republiky. Tento bolid však během několika sekund následovalo hned jednadvacet dalších slabších meteorů s podobným radiantem. Zjevně šlo o klastr meteorů, tedy geneticky spojených těles, která se od sebe oddělila krátce před vstupem do zemské atmosféry.
Na večerní obloze lze nyní v souhvězdí Andromedy pozorovat poměrně jasnou periodickou kometu 12P/Pons-Brooks. Kometa je pozorovatelná malými triedry na tmavé obloze daleko od měst. Je také známá svými častými výbuchy (tzv. outbursty) z důvodu překotné kryovulkanické aktivity na jejím přibližně 17 km velkém jádře. Ty jsou provázeny náhlými zjasněními, což by mohlo způsobit, že v následujících týdnech ještě zjasní a bude viditelná slabě i pouhýma očima. Nejlepší období pro její pozorování probíhají právě nyní a budou pokračovat až do poloviny dubna, kdy ji najdeme v malých dalekohledem, jak se pozvolna pohybuje souhvězdími Andromedy, Ryb a Berana. Kometa je už nyní velmi pěkným objektem i pro amatérské fotografy.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě číslo 308 z 5. března 2024.
Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci. Již zjev jasných komet na obloze, s ohonem zakřiveným do tvaru šavle, vedly k otázkám, zda nemohou předpovídat výsledky důležitých bitev. Zde však hrály obojakou roli – jednoho panovníka potěšily, druhého, toho, který prohrál, naopak zklamaly. Dnes již víme o kometách mnohem více než naši předkové, ovšem i tak nám ještě mnohá tajemství skrývají.
Zvířetníkové či zodiakální světlo je podmanivým jevem, který nesouvisí se zemskou atmosférou jako např. polární záře. Jeho zdrojem je meziplanetární prostor vyplněný nespočtem drobného materiálu. Éterický kužel jemně svítícího bílého světla je viditelný během soumraku, přibližně hodinu po západu Slunce, nebo naopak před úsvitem. Jeho slabá záře se rozprostírá podél ekliptiky. Zvěrokruhové světlo, které je svým jasem srovnatelné s Mléčnou dráhou, nabízí okouzlující podívanou pro hvězdáře i nadšence do astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4