Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Karel Mokrý Kosmonautika

INTEGRAL odstartoval

img: Start druzice IntegralEvropská kosmická agentura ESA dnes z kosmodromu Baikonur (Kazachstan) vypustila družici Integral. Jde o prvníastrofyzikální družici evropské kosmické agentury ESA s českou účastí

Hlavními přístroji jsouSpektrometr SPI,Gama teleskop - Imager IBIS, rentgenový monitor JEM-X aOptická Monitorovací Kamera OMC.Podrobnosti naleznete v článcíchINTEGRAL a Česká republika (1),INTEGRAL a Česká republika (2),INTEGRAL a Česká republika (3).

Zdroje: ESA news,Europe opens a window onto a violent Universe

René Hudec Kosmonautika

INTEGRAL a Česká republika (3)

první astrofyzikální družice evropské kosmické agentury ESA s českou účastí
René Hudec, Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov

ISDC - mezinárodní vědecké středisko

Oběžná dráha družice INTEGRAL

Druhou hlavní oblastí, kterou se na projektu INTEGRALaktivně podílíme, je ISDC, tedy INTEGRALScience Data Centre (Vědecké středisko projektuINTEGRAL) umístěné poblíž Ženevské observatořeve Versoix, Švýcarsko. Toto důležité centrum jeprovozováno konsorciem významných evropskýchvědeckých ústavů, k nimž patří i ASÚ AV ČRv Ondřejově.

ISDC je střediskem, ve kterém budou telemetrická data z družice zpracována až na úroveňumožňující jednotlivým vědeckým pracovníkům uživatelům - jejich vědeckou interpretaci. To znamenánapříklad plnou korekci vůči technickýmpřístrojovým vlivům a efektům a základní standardnívědecké procesy a analýzy. ISDC také zajistíarchivaci dat a zabezpečí jejich zpřístupněnívědecké světové komunitě.

René Hudec Kosmonautika

INTEGRAL a Česká republika (2)

Družice a nosná raketa

Družice INTEGRAL sestává ze servisního modulu(takzvaný bus), který obsahuje veškeré subystémydružice, a z nákladového modulu s užitečnýmzatížením, tedy vědeckými palubními přístroji. Servisní modul je identický pro obě poslední astrofyzikálnídružice ESA, totiž XMM Newton a INTEGRAL, což zásadnímzpůsobem snížilo finanční nároky na vývoj a stavbu družice.Hlavním požadavkem při vývoji přitom byl i požadavek na maximální jednoduchost interface mezi oběma moduly.
René Hudec Kosmonautika

INTEGRAL a Česká republika (1)

první astrofyzikální družice evropské kosmické agentury ESA s českou účastí
René Hudec, Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov

Palubní vědecké přístroje na družici
INTEGRAL
Dohoda mezi Českou republikou a Evropskou agenturou pro kosmický výzkum ESA(European Space Agency), uzavřená v listopadu 1996, umožnila poprvé v historiioficiální účast českých vědeckých týmů na projektech této organizace. V roce 1999 bylatato účast ještě posílena přistoupením České republiky k programu ESA PRODEX. INTEGRAL patří mezi první družicové vědecké projekty ESA, na nichž se ČR účastní. Kromě Polska a Ruska (to ale má na starosti pouze vynesení satelitu na oběžnoudráhu)jsme jedinou z postkomunistických zemí, které byly k projektu přizványa aktivně se jej účastní. INTEGRAL je zkratka International Gamma Ray Laboratory(Mezinárodní laboratoř pro gama astronomii)a jde o klíčový evropský astrofyzikálnídružicový projekt pro počátek současného tisíciletí, součást dlouhodobého programuHORIZON2000. Podílejí se na něm desítky renomovaných vědeckých pracovišťzápadní Evropy a jsou do něj vkládány velké naděje a značná očekávání. Na projektu INTEGRAL se kromě několika dalších oblastí účastníme zejména napalubním experimentu OMC a na práci a přípravě mezinárodního střediska projektuISDC. Družice by podle současných plánů měla být vypuštěna na oběžnou dráhu kolemZemě 17. října 2002.
Karel Mokrý Kosmonautika

INTEGRAL - první družice Evropské kosmické agentury ESA s českou účastí

17. října 2002 vynese ruská družice Proton z kosmodromu Bajkonurdo vesmíru čtyřtunový kolos - astrofyzikální družici INTEGRALEvropské kosmické agentury ESA. Na projektu se kromě ESA podílejí také USA, Rusko,Česká Republika a Polsko. Česká republika participuje na základě dohody o spoluprácimezi vládou ČR a ESA a dohody o účasti ČR na vědeckém experimentálním vývojovémprogramu ESA PRODEX.

Petr Bartoš Ostatní

27.10. končí letní čas

V neděli 27. října 2002 skončí v České republice a většině evropských států Středoevropský letní čas (SELČ). Tehdy si o třetí hodině Středoevropského letního času posuneme hodiny na druhou hodinu Středoevropského času (SEČ), tedy o jednu hodinu zpět.
Karel Mokrý Kosmonautika

Staňte se kosmonautem!

Ruská kosmická agentura Rosaviakosmos a ruský televizní kanál TV1 spojily síly a připravily novou televizní soutěž. Vítěz získá letenku na mezinárodní kosmickou stanici ISS.

Karel Mokrý Ostatní

Astronomové obdrželi Nobelovu cenu za fyziku

Tři vědci věnující se novým metodám výzkumu galaxií a hvězd obdrželi Nobelovou cenu za fyziku. Raymond Davis jr. a Masatoshi Koshiba se věnovali detekci neutrin, Riccardo Giacconi byl průkopník astronomie v oboru rentgenového záření.

V prohlášení Švédské královské akademie věd se uvádí: "Letošní laureáti Nobelovy ceny za fyziku získali pomocí velmi malých částic vesmíru k zvýšení vědomostí o těch největších složkách - slunci, hvězdách, galaxiích a supernovách." "Nové poznatky zcela změnily náš pohled na vesmír".

Karel Mokrý Sluneční soustava

Quaoar - ledový svět za Plutem

img:

Na snímcích z 4. června 2002 byl objeven největší objekt ve Sluneční soustavě od nalezení Pluta před 72 lety. Jeho průměr je 1300km, doba oběhu po kruhové dráze 288 let.

Objekt LM60 zvaný "Quaoar" (vyslovte kwa-whar) je přibližně poloviční ve srovnání s Plutem. Původně byl nalezen pozemským dalekohledem. Teprve HST umožnil podrobnější zkoumání.

Pavel Gabzdyl Sluneční soustava

Pod vlivem Měsíce

img: Pod vlivem MesiceStalo se vám někdy, že jste na obzoru zahlédli nepřirozeně velký Měsíc? Máte pocit, že se za úplňkových nocí špatně spí? Uchvátila vás přehlídka barev během úplného zatmění Měsíce? Lámali jste si hlavu nad tím, proč má náš vesmírný soused nízko nad horizontem tak podivné tvary? Na tyto a další podobné otázky najdete odpověď v publikaci Pavla Gabzdyla Pod vlivem Měsíce, která seznamuje zájemce o přírodní úkazy s našim odvěkým souputníkem tak, jak ho vidíme bez dalekohledu.

Marcel Grün Kosmonautika

Tiskové prohlášení ČAS číslo 40

Světový kosmický týden

img: PosterVe dnech 4. až 10. října 2002 probíhá již potřetí Světový kosmický týden, vyhlášený r. 1999 Valným shromážděním OSN jako každoroční oslava přínosu výzkumu a využívání kosmického prostoru celému lidstvu. Je ohraničen dvěma historickými mezníky: 4. října 1957 byla vypuštěna první umělá družice Země Sputnik 1 a 10. října 1967 vstoupila v platnost mezinárodní Dohoda o mírovém výzkumu a využití kosmického prostoru včetně Měsíce a dalších vesmírných těles.

Karel Mokrý Ostatní

Výstava - M. R. Štefánik

Národní muzeum
Slovenské národné múzeum-Etnografické múzeum Martin
Klub slovensjej kultúry
České centrum Bratislava

Vás srdečně zvou na zahájení výstavy

Milan Rastislav Štefánik
Muž, ktorý veril, že nájde svoju hviezdu

ve čtvrtek 3.října 2002 v 17 hodinv Lobkovickém paláci na Pražském hraděJiřská ulice č. 3, Praha 1-Hrad
Otevřeno denně kromě pondělí od 9 do 17 jodin. Výstava potrvá do 5. ledna 2003
Karel Mokrý Kosmonautika

Sledujte start raketoplánu!

Zítra odstartuje dlouho odkládaný let raketoplánu Atlantis. Start byl odkláán od Června, kdy byla objevena závada na palivovém systému. Na přídavné palivové nádrži bude připevněna kamera snímající start raketoplánu. Tento záznam bude vysílán na NASA TV. Kamera začne snímat zedm vteřin před startem. Po osmi minutách se nádrž s kamerou oddělí od raketoplánu a shoří v atmosféře.

Posádka raketoplánu připevní další část nosníku na ISS. Sekce obsahuje chladicí zařízení pro stanici.Přesný čas startu není z bezpečnostních důvodů zveřejněn. Start proběhne v období 18:00 - 22:00 UT.

Karel Mokrý Kosmonautika

Vesmírný nepořádek v okolí Země

Podle Douglase Adamse a jeho známé knihy Stopařův průvodce po Galaxii je vesmír veliký. Přesto se zdá, že v těsném okolí Země není dostatečně veliký. V Prosinci 2001 postrčil raketoplán ISS od odhozeného přídavného motoru staré ruské rakety, který ohrožoval ISS. Množství vesmírného nepořádku je stále větším problémem.

Karel Mokrý Ostatní

Zemřel Mojmír Eliáš

V pondělí 23. září náhle zemřel Mojmír Eliáš, autor řady zajímavých astronomických publikací, především pak o planetách sluneční soustavy.
Zdroj: IAN



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »