Dlouhodobý pobyt a práce ve vesmíru představuje řadu výzev. Patří mezi ně radiace, protože místa mimo ochrannou magnetosféru Země jsou vystavena většímu množství slunečního a kosmického záření. Je zde také potřeba soběstačnosti, protože lunární nebo marsovské základny jsou příliš daleko na to, aby bylo možné spoléhat se na pravidelné zásobovací mise, jak se to děje na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). A konečně je tu problém nízké gravitace. Pokud budoucnost lidstva skutečně leží ve vesmíru, musíme řešení tohoto problému vymyslet předem.
Nově objevená hvězda pojmenovaná S4716 dosahující rychlosti 8 000 km/s se přibližuje na vzdálenost 98 AU (astronomických jednotek) k objektu Sagittarius A*, což je supermasivní černá díra o hmotnosti 4,1 miliónu hmotností Slunce v centru naší Galaxie – Mléčné dráhy. Toto gravitační monstrum je obklopeno skupinou hvězd (označovanou jako S-cluster), která kolem černé díry obíhá vysokou rychlostí.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 7. do 24. 7. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti. Aktivita Slunce se zvýšila. Planety jsou vidět na ranní obloze. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše pod hvězdokupami M10 a M12. První snímky JWST jsou opravdu nadějí pro nové objevy. Evropský nejmenší nosič Vega se dočkal úspěšného inauguračního startu ve verzi Vega-C. Mezinárodní vesmírná stanice se dočkala další zásobovací lodi Dragon. Před 50 lety přistála úspěšně na povrchu Venuše sonda Veněra 8 a byl vypuštěn Landsat 1 pro dálkový průzkum Země.
Měsíc je po naší planetě a životodárném Slunci nejvýznamnějším tělesem našeho vesmíru. Je pro nás tak důležitý, že se někdy hovoří o dvojplanetě Země-Měsíc. Od tohoto roku se přitom vždy 20. července slaví Mezinárodní den Měsíce. S Hvězdárnou a planetáriem Brno můžete být u toho!
Přestože Měsíc je ve fázi krátce po úplňku, pozorovatel komet nesmí polevit. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše a v těchto dnech zdánlivě míjí kulovou hvězdokupu M10. K největšímu přiblížení dojde 15. 7. na úhlovou vzdálenost asi půl stupně. Zatímco kometa bude od nás 1,8 au, což je 270 mil. km, a světlo k nám bude putovat 15 minut, hvězdokupa je vzdálena asi 13 tisíc světelných roků. Pokud bude hezky, nenechte si tuto příležitost ujít, i když kometa bude pouze slabě viditelný obláček ve větším dalekohledu.
Nově publikovaný výzkum kvantifikoval přítomnost organického uhlíku v horninách Marsu. Vůbec poprvé vědci využili data z roveru Curiosity, aby v marťanských horninách změřili celkové množství organického uhlíku – klíčové složky v organických molekulách.
V uplynulých dnech již vzrůstalo naše napětí. Jaká data se podařilo získat jednotlivým přístrojům nejdokonalejšího vesmírného dalekohledu Jamese Webba? Co na nich uvidíme? A co nám řeknou o podstatě vesmíru kolem nás? V uplynulých dnech jsme pro vás již připravili souhrnný článek o dalekohledu a o tom, jak se dával do provozu. Přibyla i pozvánka na online přenos s odborníky. V tomto článku najdete aktualizované informace o tom, co bylo zrovna uveřejněno.
Hvězdárna a planetárium Brno připravila na 12. července od 16.00 on-line komentování prvních vědeckých záběrů z James Webb Space Telescope. Připraven také bude Jiří Dušek, Dušan Majer a Norbert Werner.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 7. do 17. 7. 2022. Měsíc bude v úplňku. Planety jsou vidět na ranní obloze. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše a navštíví M10. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Těšíme se na první vědecké snímky dalekohledu Jamese Webba (JWST). OSIRIS-Rex ještě cestuje se vzorky k Zemi, ale už tu máme další zajímavé informace o planetce Bennu. Po čtvrtečním startu se má v noci na pondělí uskutečnit start Starlinků nové skupiny na polární dráze.
Na konci června uběhlo již půl roku od chvíle, kdy se na svoji strhující cestu s cílem odhalit největší vesmírná tajemství vydal do vesmíru nejdokonalejší a také nejdražší samostatný kosmický přístroj všech dob. Tímto novým astronomickým symbolem je teleskop Jamese Webba (James Webb Space Telescope, JWST). Nyní se blížíme ke snad úplně nejočekávanějšímu momentu v historii tohoto projektu, který se významně zapíše do dějin astronomie. V úterý 12. července totiž budou zveřejněny první vědecké snímky a spektroskopická data, která dalekohled pořídil. Tím započne vědecký provoz observatoře. V souvislosti s tímto významným milníkem si pojďme připomenout, co nám dalekohled nabídne a co již v kosmickém prostoru zvládl.
Přístroj NIRPS (Near InfraRed Planet Searcher) umístěný na 3,6m teleskopu ESO na observatoři La Silla v Chile úspěšně zvládl svá první pozorování. Jeho úkolem bude hledat nové exoplanety kolem nejchladnějších hvězd Mléčné dráhy.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2022 získal snímek „NGC6543 (PK 096+29.1) Kočičí oko - Cat's Eye“, jehož autorem je Roman Hujer.
Astronomie je poetická věda. Objektům na obloze, které nesou většinou místo názvu písmenné a číselné kódy označující pořadové číslo v tom kterém astronomickém katalogu, astronomové často dávají také příjemnější jména a označení. Tak objektu, který se stal cílem fotoaparátu astrofotografa Romana Hujera, dali jméno „Kočičí oko“. A vskutku. Plynná oblaka v něm vytvořila naprosto nečekané tvary. Dokonce tak nečekané, že se současná věda neshoduje na přesném procesu jejich vzniku. A to i přesto, že mlhovina představuje jednu z nejlépe probádaných takzvaných „planetárních“ mlhovin.
Letošní astronomické léto – alespoň v okolí brněnské Kraví hory – bude poněkud jiné. Horké. Velmi horké. Kromě úžasné Heliosféry si pro vás připravili letní on-line speciál, ve kterém se objeví řada výjimečných hostů.
Sluneční sekce České astronomické společnosti pořádá soutěž v solarografii. Fotografii je nutné odevzdat do 1. září 2022. Zúčastnit se může každý (účastníci mladší 18 let musí mít souhlas rodičů/zákonných zástupců). Jeden účastník může do každé kategorie přihlásit jednu práci vyrobenou metodou solarografie.
Na novém snímku s vysokým rozlišením vidíme mlhovinu Tarantule, což je zářící region rodících se hvězd ve Velkém Magellanově oblaku. Na fotografii vynikají řídké oblaky plynu, které poskytují přehled o tom, jak tuto oblast formují velmi hmotné hvězdy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 7. do 10. 7. 2022. Měsíc bude v první čtvrti. Planety jsou vidět na ranní obloze. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. Aktivita Slunce je nízká. SLS je zpět ve VAB po úspěšném testu. Starship 24 a Super Heavy B7 poprvé se všemi motory. Před čtvrtstoletím se podařilo první úspěšné přistání na Marsu od mise Viking ze sedmdesátých let 20. století.
Některé zajímavé typy galaxií, např. takzvané Zelené hrášky (Green Pea galaxies), vykazují značný přebytek rentgenového záření, než je pro galaxie obvyklé. Tento přebytek není snadné vysvětlit, je ale velmi zajímavý, protože naznačuje, že tyto galaxie by mohly být zodpovědné za re-ionizaci vesmíru. Astronomové z ASU společně s kolegy ze zahraničí studovali, zda by za tento přebytek nemohlo být odpovědné rentgenové záření horkého plynu v mladých hvězdokupách.
Od svého startu 24. 11. 2021 směřuje sonda NASA s názvem DART (Double Asteroid Redirection Test) k příletu k binárnímu asteroidu Didymos a ke srážce s jeho menším průvodcem s názvem Dimorphos. To vše se odehraje 26. 9. 2022, kdy kolizí vyvrcholí tato sebevražedná mise.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 6. do 3. 7. 2022. Měsíc bude v novu a ještě předtím jej najdeme ráno poblíž Merkuru a Venuše. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. BepiColombo podruhé minula Merkur. SLS byla plně natankována, na test se chystá Super Heavy. Ariane 5 opět úspěšná. První let čistě jihokorejské rakety. VZLÚSat-1 slaví pět let na orbitě. Před 65 lety se narodil český astronom Marek Wolf.
Podobně jako noční svítící oblaka jsou často doménou pozorování astronomů, také u nadoblačných blesků jsme si již zvykli, že jsou k vidění pomocí citlivých kamer vhodných i třeba na sledování meteorů. Proto dnes děláme výjimku v čistě astronomickém zpravodajství a v článku Martina Popka se podíváme na vzácný úkaz ve vysoké atmosféře – tygří elfy. Tato zvláštní odrůda nadoblačných blesků typu ELVES byla objevena až v roce 2013. Jak už název napovídá, úkaz na první pohled vypadá jako obloha zasažená tygřími drápy. Vodorovné čáry jsou vlastně hustotní vlny v atmosféře. Tzv. atmosférické gravitační vlny jsou viditelné buď díky světelnému záření atmosféry (airglow), nebo jako v případě tygřích elfů díky silnému blesku provázenému obřím světelným kruhem – elfem.
