chromosféra Autor: Petr KomárekV sobotu, 7. června od 10:00 do 18:00 ožije Pernštýnské náměstí a náměstí Republiky v Pardubicích vědou! Astronomové z místní Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA a Astronomické společnosti Pardubice zvou na veřejné pozorování Slunce. Návštěvníkům se tak během dne naskytnou hned dva jedinečné pohledy na naši nejbližší hvězdu. Připomeneme si tak, století od spuštění jednoho z prvních solárně vědeckých programů, který vznikl právě v Pardubicích.
Hvězdárna a radioklub Karlovy Vary Autor: Hvězdárna Karlovy varyHvězdárna Karlovy Vary hledá pracovníky na následující pracovní pozice: obchodní zástupce, projekty v oblasti grantů, odborný astronomický pracovník, demonstrátor (průvodce) programem hvězdárny, pracovník pro distribuci propagačních materiálů hvězdárny
Vypuštění balónu v rámci projektu SDS Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. ve spolupráci se Slovenskou organizací pro vesmírné aktivity SOSA pořádá ve dnech 13. až 15. června 2014 přeshraniční setkání odborníků, studentů a dalších zájemců o problematiku a možnosti letů do stratosféry. Akce je pořádána v rámci projektu Společně do stratosféry, podpořeného Fondem mikroprojektů.
Mlhovina Srdce Autor: Ondřej Podlucký
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2014 obdržel snímek „Mlhovina Srdce“, jehož autorem je Ondřej Podlucký.
Snad každý z nás má někde nějaké srdce, ať již v hrudi své či v hrudi někoho blízkého, někdo má platonické srdce daleko či blízko. Snad nejvzdálenější srdce má nyní vítěz fotografické soutěže Česká astrofotografie měsíce, zaštítěné Českou astronomickou společností. Vyfotografoval totiž mlhovinu tohoto jména, jinak však opatřenou téměř nic neříkajícím označením IC 1805.
Guerilla Observing Autor: Jan KondziolkaNa sobotu nám meteorologové hlásí krásné a slunečné počasí. K tomu se nám sešla i vhodná fáze Měsíce a viditelnost několika planet. Co víc si přát. Vyražme s dalekohledy mezi lidi a ukažme jim krásy oblohy!
Přednáška na praktiku pro pozorovatele proměnných hvězd Autor: Martin MašekSekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti pořádá další ročník
letního pozorovacího praktika pro pozorovatele proměnných hvězd. Praktikum bude
zaměřeno především na zvládnutí techniky pozorování proměnných hvězd pomocí CCD
kamery a digitální zrcadlovky. Tento program je vhodný zejména pro začátečníky. Praktikum se uskuteční v Peci pod Sněžkou v týdnu od 26. 7. do 2. 8. 2014.
Maketa modulu pro astronauty při představení lodi Autor: SpaceXVe čtvrtek 29. května nad ránem našeho času předvedla ruská loď Sojuz TMA-13M i navzdory svému nešťastnému číslu ukázkově perfektní spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí. Na palubě Sojuzu přítomný Američan Reid Wiseman byl přitom další kapitolkou bolestivé závislosti NASA na ruských dopravních službách pro astronauty v časech diplomatické krize kvůli Ukrajině. O to vítanější bylo vystoupení Elona Muska ten stejný den v ředitelství SpaceX, při němž představil světu pilotovanou verzi Dragonu, která může být připravena již za dva roky.
Mapa oblohy 4. června 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 2. 6. do 8. 6.
Měsíc bude kolem první čtvrti. Hned po setmění můžeme pozorovat Jupiter, Mars a Saturn. Ráno je jen s obtížemi viditelná Venuše. Vyhledat lze taky kometu C/2012 K1 (PanSTARRS). Aktivita Slunce je velmi nízká. Stanici ISS uvidíme také před půlnocí.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. června ve 23:00 SELČ.
August Jan Bedřich Seydler Autor: WikipediePrvní červnový den uplyne 165 let od narození českého astronoma, fyzika a vysokoškolského profesora Augusta Seydlera. V astronomii se věnoval zejména pohybu a drahám planet či komet, přispěl také k řešení Keplerových rovnic. Dále se zabýval teoretickou fyzikou, mechanikou, filozofií i dalšími obory.
NGC 3590 Autor: ESO Tento nový snímek plný barev z 2.2 metrového dalekohledu MPG/ESO pracujícího na observatoři La Silla v Chile nám ukazuje otevřenou hvězdokupu NGC 3590. Hvězdy jasně září na popředí dramatické scenérie temných skvrn prachu a barevných oblaků zářícího plynu. Toto malé hvězdné seskupení poskytuje astronomům vodítko, jak se tvoří a vyvíjí hvězdy a také poskytuje informace nutné k poznání struktury spirálních ramen naší Galaxie.
Camelopardalida Autor: P. Zoladek Díky kometě 209P/LINEAR bylo možné v květnu pozorovat nový meteorický roj. Tato kometa, která byla objevena 3. února 2004, se totiž 29. května bude nacházet v dosud nejbližší zaznamenané vzdálenosti od Země a to 0,0554 AU, tedy asi na 8 miliónů km. V noci 23./24. 5. 2014 pak prošla Země blízko uzlu dráhy této komety. Tento nový roj dostal název Camelopardalidy (Camelopardalids), podle souhvězdí Žirafy, ve kterém se nachází radiant tohoto meteorického roje.
Připravovaná sonda NASA k Marsu: InSight Autor: NASANASA a její mezinárodní partneři schválili zahájení nové mise k Marsu, jejímž cílem bude přistání na rudé planetě. Kosmická sonda s názvem InSight (Interior Exploration Using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) bude mít za úkol proniknout pod povrch Marsu za účelem studia jeho nitra.
muzejní noc 1 Autor: Petr KomárekU příležitosti letošní MUZEJNÍ NOCI v Pardubicích uspořádala Hvězdárna barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a Astronomická společnost Pardubice mimořádné pozorování z tak zvané „astronomické věže“ pardubického zámku. Právě v roce 2014, kdy by baron Artur Kraus oslavil své krásné 160. výročí jsme si tak připomněli zcela první astronomickou pozorovatelnu v regionu, kde již roku 1895 Kraus prováděl, tehdy ještě zcela neveřejná pozorování oblohy.
Graf ukazuje zvýšenou aktivitu díky roji Camelopardalid 2014 na záznamu radaru úpické hvězdárny Autor: Marcel BělíkAstronomický svět byl během uplynulého víkendu trochu nervózní. Vyjde či nevyjde předpověď výrazné aktivity nového meteorického roje, o němž jsme Vás nedávno informovali? Bohužel, čas maxima nastal během našeho dopoledne a navíc nepřálo příliš počasí. Museli jsme se tedy spolehnout na radary. Jeden z nic funguje naštěstí i na úpické hvězdárně. Jak jeho pozorování dopadlo?
Dragon po inkriminovaném přistání na konci října 2012 Autor: SpaceXPřed týdnem jste si na našich stránkách mohli přečíst o návratu komerční nákladní lodě Dragon ze stanice ISS. První zprávy naznačovaly, že přistávací manévr proběhl bez problémů, no není to tak docela pravda. Dragon po dosednutí do oceánu lidově řečeno nabral vodu, což by samozřejmě neměl. I když vědeckému nákladu se ve výsledku nic nestalo, NASA není spokojena.
Mapa oblohy 28. května 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 26. 5. do 1. 6.
Měsíc bude kolem novu. Večer končí viditelnost planety Merkur. Hned po setmění můžeme pozorovat Jupiter, Mars a Saturn. Ráno je jen s obtížemi viditelná Venuše. Večer je k vidění také kometa C/2012 K1 (PanSTARRS). Aktivita Slunce je nízká. Stanici ISS potkáte jen na brzké ranní obloze.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. května ve 22:00 SELČ.
Perseida 12. 8. 2012 ve 2:54 SELČ, výřez Autor: Martin GembecPředstavme si, že jsme v roli astronoma, který umí předpovědět, kdy se Země střetne s prachovou vlečkou uvolněnou z nějaké komety a ono se tak skutečně stane. Nebo si představme stovky lidí, kteří se v předpovězeném čase dívají na oblohu a někdo nevidí nic, jiný několik meteorů, ale déšť se nedostaví. Dá se to brát jako radostný okamžik, nebo neúspěch? Takové byly letošní Camelopardalidy.
Venus Express míří do atmosféry Venuše Autor: ESAJediná oběžnice Venuše, evropská sonda Venus Express, brzy ukončí své zkoumání planety. Sonda už přesluhuje a dochází jí palivo ke korekcím dráhy, ale ještě než úplně skončí, vyzkouší se vlastnosti atmosféry pro brždění budoucích kosmických sond a jejich případné navedení na kruhovější dráhu s menší spotřebou paliva. Využila by se k tomu atmosféra Venuše a právě toto je posledním velkým úkolem sondy pro nadcházející léto.
Artur Kraus Autor: Petr KomárekV úterý 20. května 2014 proběhlo na pardubickém centrálním hřbitově slavnostní setkání s názvem Den dopravy. Již samotný podtitul „Per aspera ad astra“ tedy „Přes překážky ke hvězdám“ naznačuje, v jakém duchu se letošní oslavy nesly. Mezi významnými pardubickými průkopníky tak mimo známých jmen jakými jsou Ing. Jan Kašpar, Eugen Čihák či Jan Perner byl se ctí za přítomnosti zástupců Pardubického kraje, města Pardubice a některých poslanů parlamentu ČR připomenut i zakladatel první lidové hvězdárny v Čechách a průkopník bezmotorového létání baron Artur Kraus.
Hvězdárna Valašské Meziříčí Autor: Hvězdárna Valašské MeziříčíHvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. ve spolupráci s Krajskou hvězdárnou v Žilině pořádají v rámci projektu Brána do vesmíru dvoudenní konferenci s názvem Nové vzdělávací možnosti hvězdáren a přeshraniční spolupráce, určenou pedagogům, pedagogickým pracovníkům, pracovníkům vzdělávacích institucí, žákům a studentům. Akce se koná v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí ve dnech 23. a 24. května 2014.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
