Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Tomáš Tržický Ostatní

přednáška RNDr. Aleny Šolcové

Ve středu 26. května 2004 se uskuteční na Štefánikově hvězdárně na Petříně od 19:00 přednáška RNDr. Aleny Šolcové na aktuální téma "Přechod Venuše přes sluneční disk - Keplerova předpověď, Halleyova metoda a příběhy dřívějších pozorování". Přednášku pořádá Pražská pobočka České astronomické společnosti. Přednáška je přístupná veřejnosti, členové PPČAS mají vstup zdrarma.
Karel Mokrý Exoplanety

Dvě zajímavé exoplanety objevené díky zákrytům

Evropský tým objevil (a studoval) dvě nově objevené exoplanety. Obě planety byly nalezeny díky přehlídce OGLE. Objev těchto planet ztrojnásobil počet exoplanet objevených metodou přechodu. Nyní známe tři takto objevené objekty. Zdvojnásobil se i počet planet se známou hmotností a poloměrem - nyní známe čtyři takové objekty.

8. června 2004 si bude moci každý vyzkoušet metodu přechodů v praxi. Venuše bude přecházet před Slunečním diskem. Zúčastněte se projektu VT 2004

František Martinek Kosmonautika

Sonda HAYABUSA uskutečnila gravitační manévr

MUSES-C(M).jpg
Japonská kosmická sonda HAYABUSA (předstartovní označení MUSES-C), která míří k planetce 25 143 Itokawa (předběžné označení 1998 SF36), uskutečnila 19. 5. 2004 gravitační manévr při průletu kolem Země. Sonda využila gravitačního pole Země k navedení na eliptickou dráhu, po níž dolétne k cílové planetce, a také ke zvýšení rychlosti o 4 km/s. Během týdne technici v řídícím středisku provedou přesné výpočty nové dráhy sondy a poté znovu zapnou její iontové motory. Po gravitačním manévru bude urychlování sondy pomocí iontových motorů pokračovat. Za jeden rok činnosti sonda zvýší rychlost o 1,25 km/s, přičemž spotřebuje 20 kg pracovní látky.
Martin Pauer Sluneční soustava

Fyzika Venuše - II. část

Pryč jsou doby, kdy lidé museli spekulovat o tom, co skrývá hustá oblačnost Venuše -- dnes, po 40 letech výzkumu, už si nic domýšlet nemusíme, naopak jsou před nás předkládána pozorování, pro něž zatím nemáme žádná vysvětlení. Při výzkumu Venuše se tak uplatní všechny planetární vědy včetně meteorologie, mineralogie, fyziky plazmatu či geofyziky. Jen díky nim se nám daří jednotlivé fragmenty poznání umisťovat do celkového obrazu této planety, tak jak jí rozumíme nyní.

Článek je převzat z časopisu Astropis, obsah čísla 2004/2

Fyzika Venuše - I. část

František Martinek Kosmonautika

Jak chránit Zemi proti asteroidům?

Madmen-03.jpg
Pracovníci americké společnosti SpaceWorks Engineering, Inc. (SEI) pracují na projektu ochrany Země před srážkami s velkými asteroidy či kometami. Společnost má své sídlo v Atlantě (Georgia, USA). Na rozdíl od celé řady dřívějších návrhů včetně toho, který byl „vypracován“ filmaři Hollywoodu ve filmu Armagedon, neuvažují o rozbití „vetřelce“ pomocí jaderných náloží, ale zvolili vlastní cestu. Na projektu pracují v rámci grantu, který jim udělil NASA Institute for Advanced Concepts (NIAC) v rámci programu na vývoj nových zařízení na ochranu Země před nebezpečnými planetkami. Vedoucím projektu je Matthew Graham.

Karel Mokrý Ostatní

upgrade serveru II

dnes od 19.00 dojde k plánovanému výpadku serveru. Provoz serveru by po té měl být brzy obnoven; nenastanou-li komplikace, bude to ještě týž večer. Důvodem výpadku je upgrade hardware serveru.

Karel Mokrý Ostatní

upgrade serveru

O víkendu a v několika následujících dench dojde k plánovanému upgradu našeho serveru. Případné výpadky se budeme snažitodstranit co nejrychleji.

Kamil Hornoch Hvězdy

Další tři novy v M31

Přesně po 2 měsících od skončení pozorovací sezóny galaxie M31 začala sezóna další. Zahájili jsme ji o cca měsíc dříve, než je obvyklé. A vyplatilo se, stejně jako prodloužení minulé sezóny o téměř měsíc, kdy se podařilo objevit všechny 3 letošní novy v M31 z ČR.
František Martinek Kosmonautika

LRO - americký návrat na Měsíc

LRO.jpg
V lednu 2004 vyhlásil prezident George Bush nové cíle americké kosmonautiky. Jedním z prvních úkolů je vyslání automatické sondy k Měsíci, která by měla provádět jeho výzkum z oběžné dráhy. Předběžně je start sondy s názvem Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) naplánován na 15. 10. 2008. Pro sondu bylo rozpracováno 7 nejdůležitějších úkolů:
František Martinek Kosmonautika

Kosmická sonda k planetě Pluto II

sonda New Horizons (drive Pluto-Kuiper Express)
sonda New Horizons (drive Pluto-Kuiper Express)
Americká kosmická sonda New Horizons (dřívější označení Pluto-Kuiper Express) ponese mj. 6 různých vědeckých přístrojů a studentský experiment - tzv. čítač prachových částic. Tyto přístroje jsou určeny k výzkumu planety Pluto a jejího měsíce Charona, a dále k výzkumu minimálně jednoho tělesa z oblasti tzv. Kuiperova pásu, rozkládajícího se za drahou planety Neptun.
Jiří Dušek Ostatní

Na výletě u protinožců: Na moře

Souhvězdí Lodního kýlu je viditelné i z našich zeměpisných šířek. Najdete v něm dvojici otevřených hvězdokup M 46 a M 47, stejně jako zářivou stálici ζ Puppis. Neméně zajímavé objekty se však nacházejí i v té části Lodní zádě, na kterou od nás nikdy nedohlédneme. Na prvním místě jmenujme druhou nejjasnější stálici noční oblohy -- CanopusCarinae). Protože má přibližně stejnou rektascenzi jako hvězda β CMa, o půlnoci kulminuje vždy na přelomu roku. Jako naoranžovělá hvězda by přitom mohla být pozorovatelná již ze 37. stupně severní rovnoběžky. Canopus je hvězdou spektrální třídy F0, jejiž vzdálenost byla trigonometricky změřena na 95 parseků. Zajímavé je, že leží hodně daleko od ekliptiky, proto ji při orientaci v prostoru využívá většina meziplanetárních sond. Navíc je dost izolovaná od podobně jasných stálic, takže ji nelze s ničím splést.
František Martinek Úkazy

Zákryt Venuše Měsícem 21. 5. 2004

Mesic21.5.jpg

Měsíc, který se poměrně rychle pohybuje po obloze od západu směrem k východu, čas od času zakryje některou jasnější hvězdu. Poměrně zřídkavým jevem jsou však zákryty planet Měsícem. Dne 21. 5. 2004 jeden takový úkaz nastane. Měsíc zakryje jasnou planetu Venuši, která je v současné době večernicí. Vzhledem k tomu, že se úkaz bude odehrávat v odpoledních hodinách (v době od 13:26 do 14:50 SELČ), bude pozorovatelný pouze pomocí dalekohledu. Časové údaje platí pro Valašské Meziříčí. V jiných částech České republiky se okamžik začátku a konce úkazu může lišit až o několik minut.

Petr Bartoš Ostatní

Svět knihy 2004

03.jpeg
Svět knihy 2004 je za námi, takže nyní již můžeme hodnotit. Zájem návštěvníků veletrhu předčil naše očekávání, stejně jako zájem o astronomickou literaturu. Velkou pozornost vzbudila výstava Štěpána Kováře "Atlas horských mraků" a několik cílených dotazů směřovalo i na problematiku světelného znečištění ovzduší, ke které byla na stánku instalována vzorová lampa z dílny Ing. Koláře.
Veletrhy s účastí ČAS
Jan Verfl Sluneční soustava

Drak na Titanu

phot-11c-04-preview.jpg
Nový přístroj SDI (Simultaneous Differential Imager, česky řekněme "Současný rozdílový zobrazovač"?) čerstvě instalovaný na systém adaptivní optiky NACO dalekohledů VLT Evropské jižní observatoře v Chile umožňuje pořídit velmi ostré záběry naráz ve třech vybraných vlnových délkách. Přestože jde o technologii určenou především ke studiu exoplanet, je tento přístroj velmi užitečný k pozorování objektů s výraznou atmosférou, jako je například Saturnův měsíc Titan. Pozorování prováděná zároveň v úzkém "okně", v němž je atmosféra částečně průhledná a na blízkých vlnových délkách, kde průhledná není, umožňuje odečtením záběrů získat téměř nerušený pohled na povrch tělesa.
Martin Pauer Sluneční soustava

Astropis: Fyzika Venuše - I. část

Pryč jsou doby, kdy lidé museli spekulovat o tom, co skrývá hustá oblačnost Venuše -- dnes, po 40 letech výzkumu, už si nic domýšlet nemusíme, naopak jsou před nás předkládána pozorování, pro něž zatím nemáme žádná vysvětlení. Při výzkumu Venuše se tak uplatní všechny planetární vědy včetně meteorologie, mineralogie, fyziky plazmatu či geofyziky. Jen díky nim se nám daří jednotlivé fragmenty poznání umisťovat do celkového obrazu této planety, tak jak jí rozumíme nyní.

Článek je převzat z časopisu Astropis, obsah čísla 2004/2



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »