Po mnoho rokov povaha supernov spôsobovala astronómom veľa ťažkostí. Pred 30 rokmi vedci objavili jednu supernovu približne za dva mesiace. Avšak vďaka Intermediate Palomar Transient Factory (iPTF), novému prieskumu s pomocou automatizovanych procedúr vyhľadávania supernov, sa tieto objavy vyskytujú denne, niekedy dokonca v priebehu niekoľkých hodín, a to vďaka novej metóde objavovania dvoch výskumných pracovníkov z Berkeley National Laboratory, ktorú opisujú v časopise Astrophysical Journal Letters.
Město Plasy, NTM Centrum stavitelského dědictví, spolek Přeskopec, Západočeská pobočka České astronomické společnosti a Hvězdárna v Rokycanech a Plzni vás srdečně zvou na akci „Den Ludvíka Očenáška“, který se koná v sobotu 13. května v Plasech.
V předchozí části tohoto pozorovatelského speciálu jsem vám představil svou první desítku vizuálně odpozorovaných komet. Tu druhou jsem započal v červenci 2014.
Dva američtí astronomové, Robert Nemiroff a Jerry Bonnell, se už před 22 lety rozhodli využít možností tehdy nového média World Wide Web a každý den zveřejnit na webu NASA jeden snímek s komentářem. Anglicky Astronomy Picture of the Day (APOD), Astronomický snímek dne. Poprvé se tak stalo 16. června 1995 a od 20. června 1995 tak činí každý den. Jeden z editorů, profesor fyziky na Michigenské technologické univerzitě Robert Nemiroff, PhD. v posledním červnovém týdnu letošního roku navštíví Prahu a v pátek 30. června 2017 bude mít odpoledne v 16 hodin přednášku pro veřejnost.
Tajnůstkářský raketoplán X-37B letectva USA přistál na přistávací dráze Kennedyho kosmického střediska (Kennedy Space Center, KSC) v neděli 7. května 2017 po rekordním letu trvajícím 718 dnů, které strávil na oběžné dráze kolem Země. Jednalo se o čtvrtý let (Orbital Test Vehicle, OTV) bezpilotního automatického vojenského prostředku a zároveň o první přistání kosmoplánu X-37B na KSC.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2017 obdržel snímek „Odhalené vrstvy Slunce“, jehož autory jsou Miloslav Druckmüller a Petr Horálek.
„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za vznikem vítězného snímku dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce. Ovšem nejenom ona …
Po celé tři dny, 19. až 21. května 2017, pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! Otevírací doba po všechny tři dny 9 až 17 hodin, v pátek a sobotu večer navíc doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale i laiky nebo také pro rodiny s dětmi. Máme připraven i dětský program. Vstup i doprovodný program zdarma.
Jaro už je v plném proudu a tak vám můžeme nabídnout ohlédnutí, co přinesly jeho první dva měsíce na poli astronomie a kosmonautiky, jak nám je prezentovaly různé agentury i jednotlivci ve svých videích. V úvodu se porozhlédneme ve světě exoplanet. Potom nás čekají novinky z čínské i americké kosmonautiky. Významné průlety zažili i oba plynní obři. Chybět nemůže ani pohled na nedávný průlet blízkozemního asteroidu. Radost nám udělalo krátkodobé zvýšení sluneční aktivity. Ve vesmíru je americká rekordmanka a podíváme se i na raketu, která ji tam vynesla. Na závěr přijměte pozvánku do kouzelné krajiny Jeseníků.
Akademie věd ČR, Astronomický ústav AV ČR, v. v. i. a Středisko společných činností AV ČR, v. v. i. vás srdečně zvou od 12. 5. 2017 do 4. 7. 2017 na unikátní výstavu Ad Infinitum (neboli „Do Nekonečna“), která bude ke zhlédnutí v Galerii Věda a umění, Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1. Výstavu si budete moci prohlédnout v pracovní dny vždy mezi 10. a 18. hodinou.
Prístroj na sonde Cassini, ktorý skúma systém Saturnu už viac ako desať rokov, priniesol vedcom dôležité indície o tom, ako vyzerá koniec heliosféry (heliotail). Keď nabité častice zvnútra Slnečnej sústavy dosiahnu hranicu heliosféry, niekedy prechádzajú sériou výmeny nábojov s neutrálnymi atómami plynu z medzihviezdneho priestoru, strácajú a znova získavajú elektróny. Niektoré z týchto častíc sú odstrelené späť do vnútra Slnečnej sústavy ako rýchlo sa pohybujúce neutrálne atómy, ktoré môže namerať sonda Cassini.Všetky nové informácie zverejnil časopis Nature Astronomy 24. apríla 2017.
Přehled událostí na obloze od 8. 5. do 14. 5. 2017. Měsíc bude kolem úplňku. Večer zůstává nízko nad severozápadem Mars a dobře je vidět Jupiter. Nad ránem je Saturn kolem jihu a nízko na východě je jasná Venuše. V pondělí jsme se dočkali nejkrásnějších záběrů na první stupeň Falconu 9, který posléze přistál na Floridě. Cassini přinesla překvapivý údaj o nečekané prázdnotě poblíž Saturnu. Kosmodrom Kourou konečně zase ožil, starty pozdržela stávka.
Létající observatoř NASA s názvem SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) nedávno dokončila detailní výzkum blízké planetární soustavy. Průzkum potvrdil, že tento planetární systém má architekturu pozoruhodně podobnou naší Sluneční soustavě. Hvězda Epsilon Eridani (ε Eri), která se nachází na jižní obloze a od Země ji dělí 10,5 světelného roku, je nejbližší planetární soustavou kolem hvězdy podobné Slunci. To je velmi výhodná poloha ke studiu procesu, jak vznikají planety kolem hvězd, jako je naše Slunce.
Blízká trpasličí galaxie známá jako Malý Magellanův oblak je nápadným objektem jižní oblohy i při pozorování pouhým okem. Běžné dalekohledy pracující s viditelným světlem, ale neumožňují nahlédnout do nitra této galaxie, které je zastíněno značným množstvím mezihvězdného prachu. Dalekohled VISTA byl však navržen pro pozorování v infračerveném pásmu elektromagnetického záření a dovoluje astronomům spatřit myriády hvězd této sousední galaxie v dosud nevídaných detailech. Výsledkem provedených pozorování je tento unikátní záběr – největší infračervený snímek Malého Magellanova oblaku zaplněný miliony hvězd.
Nenechte si ujít pokračování pořadu Hlubinami vesmíru s astrofotgrafem a popularizátorem astronomie Petrem Horálkem. Zatímco v minulém díle jste si mohli užít alespoň prostřednictvím obrazovek cesty za krásnými kouty světa, v následujícím díle nás Petr seznámí se světem krajinářské astrofotografie. Pořad sledujte již tuto sobotu 6. května 2017 od 20 hodin na TV Noe.
Skupina astrofyziků na University of Cambridge, jejíž vedoucími byli Farzana Meru a Attila Juhász, použila teoretické modely k určení původu nápadných velkorozměrových spirálních útvarů obklopujících blízkou hvězdu. Mladé hvězdy jsou obklopeny hustými protoplanetárními disky z plynů a prachu a uvnitř těchto disků vznikají planety. Jak planety vznikají, je obtížné určit na základě samotných pozorování, neboť z našeho pohledu jsou přesné detaily procesu ukryté.
Kozmické mikrovlnné pozadie (skrátene CMB) predstavuje relikt po Veľkom tresku (preto ho nazývame aj reliktné žiarenie). Pokrýva celú oblohu a prichádza zo všetkých smerov. Avšak – nie je homogénne. Pri teplote o 2,73 stupňov nad absolútnou nulou (alebo -270,43 stupňov Celzia) má CMB také anomálie akými sú aj studené škvrny. Tieto škvrny približne o 0,00015 stupňov chladnejšie ako ich okolie, boli doposiaľ chápané ako obrovská prázdnota s malým množstvom galaxií zamerajúce územie vo veľkosti miliárd svetelných rokov.
U příležitosti konání 27. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě (20. a 15. října 2017) Česká astronomická společnost již po šestnácté udělí prestižní cenu Littera astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jež svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. Nominace osobností lze Výkonnému výboru České astronomické společnosti podávat do konce května 2017.
Tím astronómov pod vedením Yoshikiho Matsuoka z National Astronomical Observatory v Japonsku (NAOJ) objavil veľké množstvo doposiaľ nepozorovaných galaxií a kvazarov s veľkým červeným posunom. Čerstvo nájdené objekty môžu byť veľmi dôležité pre naše pochopenie ranej etapy vývoja vesmíru. Zistenia boli publikované v apríli tohto roku na stránkach arXiv.org.
Dr. Jörgen Linus Wulff byl přijat na místo odborného asistenta na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity. Rozšířil tak tým vědců zabývajících se teorii strun a obohatil oblast výzkumu oddělení teoretické fyziky o další směr, kterým je holografický princip a jeho využití při výzkumu vlastností fundamentálních sil.
Letos se řada z nás vydá na americký kontinent za úplným zatměním Slunce. Kromě pozorování se určitě pokusíme i úkaz vyfotografovat. Relativně snadná dostupnost pásu totality přiláká „eclipse chasers“ z celého světa a některé americké servery předjímají, že zatmění 21. srpna 2017 bude nejfotografovanější úkaz všech dob. Tento článek je věnován několika možnostem, abychom si i my přivezli pěkné snímky temného Slunce.
