Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Unikátní kometa C/2017 K2 (PanSTARRS)
Marek Biely Vytisknout článek

Unikátní kometa C/2017 K2 (PanSTARRS)

Zatím slabá kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) na snímku Rolanda Fichtla
Autor: Roland Fichtl

Psal se 21. květen 2017 a havajský teleskop PanSTARRS objevil slabou kometu s jasností 20,8 mag, jež posléze obdržela označení C/2017 K2 (PanSTARRS). Na tom by ještě nebylo nic zvláštního. Zajímavá situace to začala být až po trochu důkladnějším spočítání dráhy komety.

Po několika korekcích dráhy vyšlo najevo, že kometa proletí perihelem až 19. prosince 2022, kdy se bude nacházet přibližně 1,80 AU od Slunce. Co to pro ni znamená v současnosti? Jedná se o vůbec nejvzdálenější již aktivní kometu, která kdy byla zachycena! Když byl tento objekt nalezen, nacházel se přibližně 16 AU od Slunce, tedy mezi oběžnou dráhou Saturnu a Uranu. Vnější obálka komety (koma) se však dle vědců musela vytvořit ještě mnohem dříve. Objev takto aktivní komety je nevídaný a do budoucna se tak pro nás otevírá spousta zajímavých scénářů.

Podle všeho to vypadá, že koma nevzniká vypařováním vodního ledu, na to je totiž kometa příliš daleko od Slunce. Nejreálnější variantou je tím pádem sublimace těkavých látek. To je poměrně typické pro nové komety z Oortova oblaku, mezi něž dle dostupných informací patří i C/2017 K2 (PanSTARRS). Tyto komety ovšem tuhle pomyslnou „energii ze sublimace“ ztrácejí s tím, jak se stále více blíží ke Slunci. Jestli to bude i případ komety C/2017 K2 (PanSTARRS), zatím není jisté. Maximum jasnosti se tak může pohybovat reálně někde v rozmezí 2-8 mag, z čehož vychází, že tak jako tak uvidíme kometu buď pro pouhé oko, nebo v tom horším případě pro menší triedry.

Na tuhle dobu si ovšem ještě musíme několik let počkat... Na závěr ale ještě zmiňme pozitivní zprávy ohledně viditelnosti komety. Tu totiž budeme moci pozorovat téměř nepřetržitě až do roku 2022, kdy proletí perihelem. Lehce nepříjemnou věcí je to, že kometa bude v maximu jasnosti pravděpodobně v zimě 2022/2023, zatímco my ji z dohledu ztratíme už na začátku podzimu 2022. U nás na obloze se objeví opět na podzim 2023 a my ji budeme moci sledovat ve fázi slábnutí zase skoro nepřetržitě až do doby, než se úplně vytratí z vizuálního dosahu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Článek o kometě na stránkách cobs.si
[2] Informace o kometě na stránkách aerith.net

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Studuje obor Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání na Masarykově univerzitě. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz, kommet.cz a astrotech.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa PanSTARRS, C/2017 K2


49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »