Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Unikátní kometa C/2017 K2 (PanSTARRS)
Marek Biely Vytisknout článek

Unikátní kometa C/2017 K2 (PanSTARRS)

Zatím slabá kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) na snímku Rolanda Fichtla
Autor: Roland Fichtl

Psal se 21. květen 2017 a havajský teleskop PanSTARRS objevil slabou kometu s jasností 20,8 mag, jež posléze obdržela označení C/2017 K2 (PanSTARRS). Na tom by ještě nebylo nic zvláštního. Zajímavá situace to začala být až po trochu důkladnějším spočítání dráhy komety.

Po několika korekcích dráhy vyšlo najevo, že kometa proletí perihelem až 19. prosince 2022, kdy se bude nacházet přibližně 1,80 AU od Slunce. Co to pro ni znamená v současnosti? Jedná se o vůbec nejvzdálenější již aktivní kometu, která kdy byla zachycena! Když byl tento objekt nalezen, nacházel se přibližně 16 AU od Slunce, tedy mezi oběžnou dráhou Saturnu a Uranu. Vnější obálka komety (koma) se však dle vědců musela vytvořit ještě mnohem dříve. Objev takto aktivní komety je nevídaný a do budoucna se tak pro nás otevírá spousta zajímavých scénářů.

Podle všeho to vypadá, že koma nevzniká vypařováním vodního ledu, na to je totiž kometa příliš daleko od Slunce. Nejreálnější variantou je tím pádem sublimace těkavých látek. To je poměrně typické pro nové komety z Oortova oblaku, mezi něž dle dostupných informací patří i C/2017 K2 (PanSTARRS). Tyto komety ovšem tuhle pomyslnou „energii ze sublimace“ ztrácejí s tím, jak se stále více blíží ke Slunci. Jestli to bude i případ komety C/2017 K2 (PanSTARRS), zatím není jisté. Maximum jasnosti se tak může pohybovat reálně někde v rozmezí 2-8 mag, z čehož vychází, že tak jako tak uvidíme kometu buď pro pouhé oko, nebo v tom horším případě pro menší triedry.

Na tuhle dobu si ovšem ještě musíme několik let počkat... Na závěr ale ještě zmiňme pozitivní zprávy ohledně viditelnosti komety. Tu totiž budeme moci pozorovat téměř nepřetržitě až do roku 2022, kdy proletí perihelem. Lehce nepříjemnou věcí je to, že kometa bude v maximu jasnosti pravděpodobně v zimě 2022/2023, zatímco my ji z dohledu ztratíme už na začátku podzimu 2022. U nás na obloze se objeví opět na podzim 2023 a my ji budeme moci sledovat ve fázi slábnutí zase skoro nepřetržitě až do doby, než se úplně vytratí z vizuálního dosahu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Článek o kometě na stránkách cobs.si
[2] Informace o kometě na stránkách aerith.net

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa PanSTARRS, C/2017 K2


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »