Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Stanislav Štefl Úkazy

Přechod Merkura přes sluneční disk

Dne 7.5. 2003 dojde k přechodu Merkura přes sluneční disk. ESO společně s EAAS (European Association for Astronomy Education), Observatoire de Paris a IMCCE (Institut de Mecanique Celeste et de Calcul de Ephemerides) realizují vzdělávací a informační projekt

Jak je zmíněno na této stránce, uplatnit by se měly i snímky pořízené v České republice, tj. slunečním oddělením AsU. K výraznějšímu zapojení AsU AV ČR by mělo dojít při obdobném programu k přechodu Venuše v červnu 2004.

Karel Mokrý Ostatní

Vyhlášení soutěže s APO

Redakce APO shromáždila a zhodnotila všechny příspěvky do literární soutěže, kterou APO vyhlásilo 4. dubna tohoto roku.Ze všech došlých příspěvků bylo vybráno pět hodnocených míst. Výherci budou odměněni věcnými cenami.

V soutěži se nejlépe umístili:

1. místo - Jan "Albireo" Kučera
2. místo - Petr Sklář
3. místo - Zdeněk Kalvoda
4. místo - Jiřina Pešová
5. místo - Jiří Liška

Vítězná literární díla jsou vystavena na stránce APO.

Petr Sobotka Sluneční soustava

Země se střetla s asteroidem

Čas od času dojde ke srážce planety Země s nějakým větším či menším asteroidem. Většinou událost nezpůsobí žádné škody, ale tentokrát se odehrála v obydlené oblasti. Meteorit v Chicagu zasáhl šest domů a tři automobily. Nikdo nebyl zraněn.
Štěpán Kovář Ostatní

Dobrodružství vědy v pampě

V minulém článku jsme zveřejnili článek dr. Grygara o nově budované observatoři Pierre Auger v Jižní Americe. Požádal jsem proto o rozhovor českého fyzika RNDr. Jana Řídkého, CSc. z Fyzikálního ústavu AV ČR, díky kterému se na tomto projektu podílí i čeští vědci. Sešli jsme se před restaurací v Evropské laboratoři pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě a když jsem přicházel na smluvené místo, všiml jsem si, že se potkáváme na ulici jménem Pierre Auger.
Petr Bartoš Ostatní

Pocta Ondřejovu

vernisa.jpg
24. dubna 2003 v 18.30 hod proběhla, v rámci knižního veletrhu Svět knihy 2003, vernisáž výstavy Štěpána Kováře Pocta Ondřejovu
Jiří Grygar Ostatní

Projekt Pierre Auger Observatory

jg-web.jpg
V roce 1998 se začal rozbíhat projekt výzkumu kosmického záření o ultravysokých energiích [UHE CR], jehož duchovními otci jsou americký fyzik a nositel Nobelovy ceny Jim Cronin z Chicaga a britský fyzik z Leedsu Alan Watson. Smyslem projektu, který nese jméno francouzského fyzika a průkopníka výzkumu sekundárních spršek od primárních částic kosmického záření Pierra Augera, je získat solidní údaje o primárním kosmickém záření s energiemi částic nad 10 trilionů elektronvoltu (1019 eV).

Se svolením autora převzato z Instantních astronomických novin (www.ian.cz).

Milan Halousek Kosmonautika

Columbia - vyšetřování pokračuje...

Od tragické havárie raketoplánu COLUMBIA uplynulo již dva a půl měsíce - je tedy čas na hodnocení prvních výsledků vyšetřování.

Ačkoliv má plán možných důvodů a příčin havárie, vypracovaný vyšetřovací komisí CAIB (Columbia Accident Investigation Board), téměř 3200 bodů zaměřme se pouze na několik málo z nich - na ty, které se jeví jako nejpravděpodobnější a které svým nešťastným propojením nejspíše zapříčinily ztrátu sedmi lidských životů a vesmírného korábu.

Petr Bartoš Ostatní

Vesmír v knihách

Stejně jako v loňském roce, bude mít i letos Česká astronomická společnost výstavní stánek na veletrhu Svět knihy 2003. Na stánku naleznete ty nejzajímavější knižní tituly s tématikou astronomie a kosmonautiky, v sousedství stánku pak výstavy o Africe a především premiéru výstavy Pocta Ondřejovu od Štěpána Kováře.
Těšíme se na Vaší účast a podrobnější program uvádíme níže.
Frederik Velinský Multimédia

ČRo: Dohlédneme jednou až k velkému třesku?

Počátkem letošního roku byl tisk plný pohledů do vzdáleného vesmíru. Nedíval se jen Hubbleův teleskop. Kupříkladu sonda WMAP nám zprostředkovala pohled na vesmír, starý necelých čtyři sta tisíc let. I vy jste možná dumali nad tím, jak je vůbec možné pohlédnout do tak vzdálené minulosti - a co to tam vlastně vidíme. To vám prozradí Jiří Grygar.
Ota Kehar Sluneční soustava

Měsíce Jupitera

Upřesnění minulého článku o Jupiterových měsících.

Astronomové z Havajské univerzity oznámili 12. dubna 2003 objev dalších sedmi nových měsíců Jupitera. Toto oznámení způsobilo další navýšení počtu měsíců Jupitera, toto číslo se prozatím zastavilo na čísle 59. Ovšem dne 14. dubna 2003 došlo ke zveřejnění dalšího měsíce a tím se současný počet měsíců dostal na 60.

Karel Mokrý Kosmonautika

mise: Pluto-Kuiper

Kuiperův pás, vnější část sluneční soustavy je oblast ledových objektů. Rozprostírá se za drahou Neptunu a prozatím zůstává téměř neprozkoumaná. Známe mnoho objektů - Pluto a jeho měsích Charon a díky výkonným dalekohledům i velké množství objektů. Boužel, žádná sonda se nevydala zblízka prozkoumat tuto "bílou oblast" na mapě sluneční soustavy.

Jan Vondrák Úkazy

Květen bude letos ve znamení zatmění

Tiskové prohlášení ČAS číslo 46

V květnu 2003 dojde hned ke třem astronomicky zajímavým a neobvyklým úkazům. Jde o zcela ojedinělé soustředění jevů, z nichž každý sám o sobě je velmi vzácný, do poměrně krátkého časového intervalu necelých čtyř týdnů. V květnu budeme svědky přechodu Merkura přes Slunce (7.5.), úplného zatmění Měsíce (16.5.) a prstencového zatmění Slunce (31.5.). Všechny přitom budeme moci pozorovat i z našeho území (zatmění Slunce alespoň jako částečné). Tyto úkazy mají jeden společný jmenovatel - ve všech třech případech se dostanou 3 tělesa Sluneční soustavy téměř přesně do přímky a umožní tak úkazy úplného zatmění Měsíce (Slunce, Země a Měsíc), částečného (či prstencového) zatmění Slunce (Slunce, Měsíc a Země) a přechodu Merkura před Slunečním kotoučem (Slunce, Merkur a Země). S trochou nadsázky tak můžeme letošní květen označit za "Měsíc stínů".

Petr Bartoš Ostatní

INTERKAMERA

Vážení přátelé, nezapomeňte, že dnes 15.4.2003 začal v Průmyslovém paláci v Praze, veletrh INTERKAMERA.
20. mezinárodní výstava foto a video technika
Otevřeno 15.-17. 4. 10 - 18 hod, 18. 4. do 16,30
Vstupné 100,- Kč
Karel Mokrý Multimédia

Zlaté století astronomie

Česká televize opakuje velmi zdařilý seriál autorů: RNDr. Jiřího Grygara, CSc. a doc. RNDr. Zdeňka Pokorného, CSc. s názvem: Zlaté století astronomie. Je vlastně volným pokračováním legendárního seriálu Okna vesmíru dokořán.

Repríza začíná prvním dílem seriálu dne 29.dubna od 18:00 hodin na programu ČT2. Další díly budou návazně každé úterý od 18:00 hodin. "Zlaté století astronomie" tak plynule naváže na 3-dílný britský seriál BBC Vesmír, který je vysílán rovněž na ČT2 od 8. dubna (od 20:00 hodin)

Zlaté století astronomie bylo vysíláno již před 3 lety, ale v tak nevhodné době (léto a odpoledne), že jej prakticky nikdo neviděl.

Karel Mokrý Sluneční soustava

Nové měsíce: Jupiter a Saturn

Na počátku letošního roku jsme znali 40 měsíců planety Jupiter. Nyní jich známe 58. Před nedávnem jsme Vás informovali o objevu dvanácti nových měsíců, nyní bylo objeveno dalších šest malých měsíců. V článku Pojmenovány nové měsíce Jupitera se dozvíte podrobnosti o pojmenování měsíců Jupitera.

Stejný tým oznámil objev nového měsíce u planety Saturn. Jedná se o první podobný objev od konce roku 2000. Nyní známe 31 měsíců obíhajících Saturn.

Karel Mokrý Kosmonautika

42. výročí letu J. Gagarina

12. dubna 1961 v 09:07 hodin (moskevského času) z kosmické základny Bajkonur odstartovala kosmická loď Vostok 1 s J. Gagarinem na palubě. Let trval 1 hodinu 48 minut a kosmonaut jednou obletěl Zemi.

S Gagarinem bylo navázáno a udržováno radiové spojení. Během letu pil, jedl, viděl východ Slunce nad Severní Amerikou, rozeznal hranice kontinentů, řeky a pozoroval hvězdy.

Kosmonaut přistál na padáku poblíž města Saratovo v 10:55 hodin. Je nazýván Kolumbem vesmíru.

Text převzat ze serveru www.astronomie.cz

Miloš Bura Ostatní

František Kozelský devadesátiletý

Dne 12.4.2003 se dožije devadesátky zasloužilý člen ČAS a nejlepší konstruktér astronomických přístrojů pan František Kozelský. Tento článek navazuje na interview RNDr Zajonce z Kosmosu 3/1993 u příležitosti osmdesátin F. Kozelského. Tento obsáhlý článek dokumentuje vše, co pro hvězdárny F. Kozelský v republice vyrobil.

Jiří Dušek Kosmonautika

Výstava papírových modelů

Na brněnské hvězdárně v těchto dnech probíhá výstava unikátních papírových modelů orbitálních stanic, umělých družic a kosmických raket. Téměř stovku modelů sestavil Miloš Drábek a Petr Balda. K vidění je například model rakety Sojuz, na které letěl první československý kosmonaut Vladimir Remek, speciální modely lodí Mercury, které u nás dosud nebyly vystavovány, a třeba i první umělá družice Zeme -- Sputnik 1.
Karel Mokrý Vzdálený vesmír

Pozitiva černých děr

V okolí některých černých děr nacházíme extrémní "větry". Z okolí černé díry odnášejí ohromná množství hmoty - v průběhu života odnesou hmotu odpovídající až miliardě hmotností Slunce!. Takové černé díry nalezneme v jádrech některých kvasarů. Opravdu tyto objekty pouze "požírají" okolní hmotu?



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »