Na Hvězdárně v Úpici se od 17. do 27. července, již po šedesáté sedmé, koná astronomické soustředění dětí a mládeže, takzvaná Letní astronomická expedice Úpice. Tato akce, původně organizovaná jako zácviková expedice pro pozorování meteorů, se postupně přeměnila na letní školu astronomie pod kopulemi Hvězdárny v Úpici. Magické prostředí areálu hvězdárny spolu s místním astronomickým geniem loci přináší skvělou atmosféru nasáklou astronomickou atmosférou. Pokud k tomu přičteme i zapálené astronomy Hvězdárny v Úpici a Hvězdárny Prostějov, která se na organizaci též podílí, vězte, že i astronomií nepolíbený účastník odjíždí domů jako přinejmenším nadšený amatérský astronom.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 3. do 9. 3. 2025. Měsíc bude v první čtvrti, ve dne přejde přes Plejády a bude v konjunkcích s planetami vysoko na obloze. Na večerní obloze jsou nízko nad západem velmi jasná Venuše a poměrně dost jasný Merkur. Vysoko na obloze v Býku a Blížencích jsou Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je na střední úrovni a velmi silné erupce nastaly krátce po zapadnutí jedné z aktivních oblastí. Přistávací modul Blue Ghost společnosti Firefly Aerospace úspěšně přistál na povrchu Měsíce. Očekává se také přistání mise IM-2 Athena 6. března. Skončila velmi úspěšná mise Evropské vesmírné agentury INTEGRAL.
Firefly Aerospace je první komerční organizací, která dokázala měkce přistát na povrchu Měsíce s jejich sondou Blue Ghost. Přistání se uskutečnilo 2. března 2025 v 9:36 SEČ v Moři nepokojů (Mare Crisium) poblíž východního okraje přivrácené polokoule Měsíce. Sonda je součástí programu CLPS komerčních misí pro NASA a jejím cílem je prozkoumat měsíční půdu a provést další experimenty.
RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D. se v Astronomickém ústavu Akademie věd zabývá mezihvězdným prostředím v naší Galaxii a vztahy mezi hvězdami a mezihvězdným plynem. Naši republiku zastupuje v Mezinárodní astronomické unii a Evropské jižní observatoři.
Stalo se již pěknou tradicí, že studenti astronomických oborů z českých a slovenských univerzit se každoročně setkávají, aby se vzájemně lépe poznali. Letošní rok nebude jiný, studenti se opět potkají, tentokrát v Bezovci na Slovensku.
Cena Františka Nušla je nejvýznamnějším ocenění, které Česká astronomická společnost každoročně uděluje. Cena je určena významným osobnostem za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Návrhy na udělení Ceny Františka Nušla 2025 je možné dle statutu Ceny podávat do konce března. Těšíme se na vaše nominace!
Vedci z kolaborácie XRISM analýzou röntgenového spektra z centra kopy galaxií v Kentuarovi ako prví precíznymi meraniami potvrdili, že centrálna galaxia NGC 4696 je vystavená vetru o rýchlosti 130 – 310 km/s. Na výskume publikovanom v časopise Nature sa podieľali aj astrofyzici Masarykovej univerzity, Tomáš Plšek a Norbert Werner.
Nová pozorování asteroidu 2024 YR4 pomocí Velmi velkého dalekohledu (VLT) Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších zařízení téměř vyloučila jeho dopad na Zemi. Asteroid byl pečlivě sledován kvůli zvýšené pravděpodobnosti srážky v roce 2032, která dosáhla až 3 %, což je historicky nejvyšší hodnota pro velký asteroid. Po aktuálních pozorováních pravděpodobnost klesla téměř na nulu.
Meteorické roje jsou fascinujícím astronomickým jevem, který lidstvo sleduje po staletí. V odborníky používaném katalogu je rojů zaneseno více než sto, ale u mnohých z nich jsou údaje značně nepřesné. V některých případech lze i spekulovat, zda uvedený roj s jednoznačnou identifikací vůbec existuje. V představované práci se pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty ASU pustili do reklasifikace prázdninových rojů, jejichž radianty se nacházejí v souhvězdích Labutě a Draka.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 2. do 2. 3. 2025. Měsíc bude v novu a koncem týdne vytvoří seskupení s nízko položenými planetami. Na večerní obloze září velmi jasná Venuše a později vládnou večeru Jupiter a Mars. I s pomocí dalekohledu můžeme vidět všechny planety. Aktivita Slunce je nyní na střední úrovni. 19. února jsme mohli pozorovat zánik druhého stupně rakety Falcon 9. Solar Orbiter byl průletem kolem Venuše nasměrován nad rovinu ekliptiky. Blue Ghost by měl v neděli přistát na Měsíci.
Naskýtá se ne zcela obvyklá příležitost. Pokud budete chtít spatřit všechny planety naší Sluneční soustavy v průběhu pouhé jedné až dvou hodin, bude právě pondělí 24. února 2025 večer tím správným dnem. Navíc tuto možnost dostanete ve velice zajímavém pozorovacím čase, krátce po západu Slunce. S lepší orientací může pomoci připojený obrázek, v němž naleznete večerní pozice všech sedmi oběžnic.
Planetka 2024 YR4 nyní zaujala i širší veřejnost. Není divu, pravděpodobnost její srážky se Zemí v prosinci 2032 se ukázala jako nenulová a nyní bylo oznámeno, že vzrostla na 2,8 %, čímž překonala i Apophis, což je mnohem větší a nebezpečnější planetka. Je třeba připomenout, že Apophis se s námi v nejbližší době nesrazí a že planetka 2024 YR4 je poměrně malá na to, aby znamenala katastrofu pro velké území. A konečně i kdyby se na nás řítila, máme pár možností s tím něco udělat. Pojďme si připomenout, jak se taková pravděpodobnost srážky upřesňuje a proč může brzy náhle klesnout na nulu.
Solarigrafie spojuje umění, fotografii a vědu a vytváří jedinečné obrazy oblohy. K prozkoumání této neobvyklé metody astrofotografie zveme vědce, fotografy, umělce a učitele, aby v červnu 2025 v Planetáriu Praha diskutovali o všech aspektech tohoto procesu. Vítán je každý bez ohledu na úroveň svých zkušeností.
Astronomové poprvé nahlédli do atmosféry planety mimo Sluneční soustavu a zmapovali její 3D strukturu. Kombinací všech čtyř dalekohledů VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři (ESO) zjistili, že v atmosféře planety se vyskytují silné větry, které přenášejí chemické prvky, jako je železo a titan, a vytvářejí složité povětrnostní vzorce. Tento objev otevírá dveře k podrobnému studiu chemického složení a počasí dalších cizích světů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 2. do 23. 2. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se ráno s hvězdou Antares. Večer září vysoko nejjasnější ze šesti viditelných planet, Venuše. Ještě výše je jasný Jupiter a lehce načervenalý Mars. Slabý Saturn je vidět jen za soumraku, Uran a Neptun dalekohledem. Merkur se koncem týdne vynoří večer nízko nad obzorem. Aktivita Slunce zůstává spíše na nízké úrovni. Blue Ghost se dostal na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Před 100 lety se narodil objevitel planetek a komet Tom Gehrels.
Jednou z nejlépe viditelných stop po dopadu kosmického projektilu na našem Měsíci je kráter Koperník. Při pohledu dalekohledem si ale jen stěží dokážeme představit jeho skutečné rozměry. Jak by to vypadalo, kdybychom jeho střed umístili například do Prahy?
Vážení přátelé astronomie, dovoluji si vás jménem organizátorů pozvat na již 35. Dovolenou s dalekohledem. Letos se setkáme poprvé v areálu Kemp Brdy Věšín, který nám bude k dispozici od soboty 16. srpna do následující soboty 23. srpna. Nové místo s sebou přináší i nové možnosti výletů po okolí a nové zážitky z naší dovolené.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2025 obdržel snímek „VdB141“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Pavol Kollarik.
Již antický astronom Ptolemaios znal souhvězdí Cefea, představující krále bájné Etiopie a zároveň manžela královny Kasiopei a otce Andromedy. Po jisté hádce královny s mořskou nymfou Nereidou se rozzlobil i bůh moří Poseidon a poslal mořskou obludu, aby zničila etiopské království. Na radu věštců rodiče obětovali na pospas mořské příšeře dceru Andromedu. Přivázanou ke skále ji osvobodil Perseus a vzal si ji za ženu. Protože se však pověst neodehrává v našich luzích a hájích, kde by „ … spolu žili spokojeně a pokud nezemřeli, žijí zde dodnes …“, ale ve světě legend antických, dostali se všichni na noční oblohu. Včetně mořské příšery, kterou představuje souhvězdí Velryby.
Na nejnovější sadě snímků pořízených vozítkem Curiosity se marťanskou oblohou prohání bílé, červené i zelené oblaky. Animace pořízená po dobu 16 minut 17. ledna 2025 zachycuje pohyb oblačnosti během 4 426. solu, tedy dne od přistání Curiosity na Marsu. Na zemi se podobným oblakům ve vysoké atmosféře přezdívá noční svítící oblaka (NLC, noctilucent cluds), protože jsou viditelná po západu Slunce v letním období, kdy Slunce ještě svítí na vysoko umístěné ledové krystaly. Také na Zemi v nich vídáme různé barvy, především však modrou a bílou. Marsovské oblaky bývají tvořeny krystaly vodního ledu, ale výše v atmosféře se můžeme setkat i s krystaly suchého ledu, tedy zmrzlého oxidu uhličitého, který je hlavní složkou marsovské atmosféry.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 2. do 16. 2. 2025. Měsíc bude v úplňku. Nejjasnější ze šesti viditelných planet je Venuše, následují Jupiter a Mars. Slabý je Saturn a jen v dalekohledu je viditelný Uran a Neptun. Aktivita Slunce se snížila, geomagnetické pole narušil jen rychlejší sluneční vítr z velké koronální díry právě mířící k Zemi. Blue Origin má na kontě opět nějaké problémy, jako je rozpad horního stupně New Glenn nebo neotevření padáku New Shepard. Dobře na tom není ani Boeing a potenciální stavba nových SLS. Vymění se pořadí použití kabin Crew Dragon. Před 35 lety pořídil Voyager 1 mozaiku planet Sluneční soustavy.
