Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  ALMA pozorovala protoplanetární disk kolem dvojhvězdy

ALMA pozorovala protoplanetární disk kolem dvojhvězdy

Umělecké ztvárnění exoplanety obíhající kolem dvou sluncí
Autor: NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello

Na základě dat z radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) tým astronomů objevil pozoruhodnou orbitální geometrii v cirkumbinárním protoplanetárním disku. Jejich zjištění vyšlo tiskem v časopise Astrophysical Journal. V posledních dvou desetiletích byly objeveny tisíce planet obíhajících kolem jiných hvězd, než je naše Slunce. Některé z těchto planet obíhají kolem dvojice hvězd, právě tak jako domovská planeta Luke Skywalkera pojmenovaná Tatooine.

Planety vznikají v protoplanetárních discích, avšak většina studovaných disků se až doposud nacházela v okolí osamělých hvězd. Exoplanety typu Tatooine se rodí v discích kolem binárních systémů – v tzv. cirkumbinárních discích.

Dráhy hvězd v binárních soustavách mohou deformovat a naklonit disky v jejich okolí, v důsledku čehož je cirkumbinární disk vychýlen relativně vůči oběžné rovině přítomné dvojice hvězd.

Nehledě na naši studii se chceme dozvědět více o typických geometriích cirkumbinárních disků,“ říká Ian Czekala, astronom na University of California, Berkeley. Ian Czekala se svými spolupracovníky využil data z radioteleskopu ALMA k určení hodnot vychýlení 19 protoplanetárních disků v binárních soustavách.

Příklady neskloněného a vychýleného protoplanetárního disku kolem dvojhvězd pozorovaných radioteleskopem ALMA Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), I. Czekala and G. Kennedy; NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello
Příklady neskloněného a vychýleného protoplanetárního disku kolem dvojhvězd pozorovaných radioteleskopem ALMA
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), I. Czekala and G. Kennedy; NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello
Porovnávali data týkající se cirkumbinárních disků z radioteleskopu ALMA s více než deseti planetami typu Tatooine, které byly objeveny pomocí teleskopu NASA s názvem Kepler. K jejich překvapení astronomové zjistili, že hodnota, o kterou jsou cirkumbinární disky v soustavách binárních hvězd vychýlené, je silně závislá na oběžné periodě mateřských hvězd.

Kratší oběžné periody hvězd v binární soustavě spíše hostí disk v rovině s jejich dráhami. Nicméně binární soustavy s oběžnými periodami delšími než měsíc typicky obsahují vychýlené disky.

Vidíme jasný přesah mezi malými disky kolem kompaktních binárních soustav a cirkumbinárními planetami nalezenými prostřednictvím mise Kepler,“ říká Ian Czekala.

Protože primární mise družice Kepler trvala 4 roky, astronomové byli schopni objevit pouze planety kolem dvojhvězd, které obíhají navzájem kolem sebe za dobu kratší než 40 dnů. A všechny tyto planety se nacházely na drahách srovnaných do roviny s dráhami jejich mateřských hvězd.

Na základě naší studie nyní víme, že pravděpodobně neexistuje větší populace planet s odlišným sklonem, které družice Kepler v rámci svých pozorování ´minula´, protože cirkumbinární disky kolem těsných dvojhvězd jsou rovněž typicky srovnány se svými mateřskými hvězdami,“ vysvětluje Ian Czekala.

Na základě těchto objevů astronomové usuzují, že planety na drahách s odlišným sklonem kolem vzdálených dvojhvězd by měly existovat a měly by být populací vhodnou k pátrání u exoplanet objevených jinými metodami, jako je například přímé zobrazení či mikročočkování.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Binární soustava, Cirkumbinární disk, Exoplanety


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »